Wikiverzita

Informatika pro kombinované lyceum/2014/Nejnekulaťoulinkatější: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Porovnání se starší verzíPorovnání s novější verzí →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m úpravy
Řádek 1:
== Shrnutí začátku ==
programovatelnost — je schopnost pracovat podle různých nastavených programů
 
1. program byla Egyptská kniha mrtvých
 
Joseph Marie Jacquard — 1. programovatelný tkalcovský stav — [[w:Joseph Marie Jacquard|Joseph Marie Jacquard]]
 
[[w:Joseph Marie Jacquard|Joseph Marie Jacquard]] vytvořil 1. programovatelný stroj — tkalcovský stav
 
*[http://4.bp.blogspot.com/_R2pbFBgV4uk/TBD_JCade8I/AAAAAAAAA5o/KsHmCo5dRK4/s1600/potential1.jpg Různá hradla]
Řádek 107 ⟶ 106:
 
jsou tu ještě zástupci — tedy odkazy, které ukazují na větší soubory
 
'''Co rozlišujeme a co to vlastně je:'''
*[[w:soubor|Soubory]] jsou pojmenované sady dat na datovém médiu
 
Řádek 118:
 
'''algoritmus== Algoritmus na vynásobení''' ==
 
(pokud umím jen sčítat)
Řádek 142 ⟶ 141:
== Velikost souboru ==
 
základní —jednotkou je [[w:bit|Bit]]
 
se zkratkou B
B
 
*1 000 kB — [[w:bajt|Bite]] .. 1024 KiB
Řádek 158 ⟶ 157:
*... EB
 
'''soubor má:'''
 
1. jméno
Řádek 170 ⟶ 169:
5. datum změny a vytvoření (posledního vytvoření),
 
U souboru můžeme nastavit, aby byl skrytý (Neuvidí ho tedy nikdo, kdo nemá nastavené zobrazit i skryté soubory). Můžeme si také nastavit, že jej uživatelé mohou jen číst,. neboNebo ho můžeme zabezpečit tak, aby s ním uživatel mohl dělat jen to, co chce vlastník programu.
 
== Typografie ==
 
'''Webové stránky zabývající se typografií:'''
Odkazy:
 
[http://typomil.com/ Typomil.com]
 
[[w:Wikipedie: Typografické rady|Typografické rady]]
[http://prirucka.ujc.cas.cz/ Internetová jazyková příručka]▼
 
▲ [http://prirucka.ujc.cas.cz/ Internetová jazyková příručka]
 
'''Základy typografie:'''
 
Interpunkce — znamínka mezi slovy (.,:;!?)píšeme vždy — slovo._slovo
 
Pomlčky:
 
*pomlčkapomlčku bez mezer píšeme v intervalech 1960-20101960—2010
*v normálním textu píšeme pomlčku s_-_s _—_ (mezerami)
 
Uvozovky:
 
*píšeme _„dole 99 a nahoře 66“.
*nebo — Řekl:_„Jo.“_
 
Závorky:
 
*_(slovo )_
*_(slovo).
*(ale tak to není.)
Řádek 200 ⟶ 203:
Procenta:
 
*50% -— padesátiprocentní
*50_% -— padesát procent (měla by být nezlomitelná mezera — Ctrl+ Shift+ mezerník. Ta zařídí, že se na přeomu řádku spojení neoddělí)
 
'''Osnova'''
Řádek 256 ⟶ 259:
== [[w:Bill Gates|Bill Gates]] ==
 
Narodil se v USA do právnické rodiny, již ve 13 ti letech se mu zalíbily počítače. Seznámil se s [[w:Paul Allen|Paulem Allenem]] . a začal programovat. Vystudoval Harward, a s Allenem naprogramovali program interpret (který umožňoval programovat v programovacím jazyce). Bill nebyl jen dobrý programátor, ale i dobrý obchodník — uzavřel smlouvu s firmou — (z každé prodané kopie chtěl určitou část.) Začala tak začal vydělávat, založili firmu. PředinstalovaliJejich svůjoperační systém byl přeinstalován do počítačů od [[w:IBM|IBM]]. Kromě operačního systému vytvářeli ale i jiné programy. IBMKdyž chtělo IBM vytvořit nový operační systém, kromě něj však udělal Microsoft (Gatesova firma) i svůj vlastní operační systém a tím se celá firma vyšvihla až do dnešních rozměrů.
 
== [[w:Richard Stallman|Richard Stallman]] ==
 
Narodil se v New YourkuYorku a již od mládí si musel vše zařizovat sám. Vystudoval klasické gymnázium, udělal maturitu a dostal se na Harward. O prázdninách šel na brigádu do [[w:IBM|IBM]], kde měl možnost programovat a tak vytvořil svůj první program. Při studiu si začal přivydělávat a postupně se setkával se s hackery (tenkrát to bylo označení pro vtip). Hacker byl ten, kdo uměl udělat něco víc než ostatní. RichardovoStallmanův zdravotní stav se ovšem začal zhoršovat, ve 22 letech opustil studium a začal se naplno věnovat programátorství. Nelíbilo se mu, že si po zakoupení licence programu nemůže s programem dělat co chce (ten, co program vytvořil nemohl vědět co s programem chce dělat on). ProgramátorJeho myšlenkou je, že programátor by neměl lpět na svých výsledcích, ale měl by je dát lidstvu. Začal se věnovat (nejen) projektu [[w:Projekt GNU|GNU]]. Zanechal nám spoustu legálně stažitelných věcí zdarma.
 
 
== [[w:Linus Torvalds|Linus Torvalds]] ==
 
Narodil se ve Finsku v Helsinkách v roce 1969. Pocházel z levicově intelektuální rodiny (hippeace). Setkal se s osobními počítači a rozhodl se, že s nimi chce pracovat. Začal tedy studovat informatiku. Ve škole programovali na sálovém počítači.když Vv roce 1990 nastalo velké zlevnění PC, a díky tomumohl si mohl LinusTorvalds také tento počítač dovolit. Nejdříve sice hrál hry, ale později s nímpočítačem začal pracovat. Chtěl naprogramovat operační systém pro PC (aby nebyl tak drahý, jako ty dosavadní). Začal programovat [[w:MINIX|MINIX]]. Věděl však, že by to sám nemohl zvládnout, na webu tedy začal hledat programátory, které následně našel. Aa tak začali pracovat. Projekt byl pojmenován [[w:Linux|Linux]] a začal se rozvíjet. Symbolem Linux se stal tučňák [[w:File:Tux.svg|Tux]]. LinusTorvals pracoval v Americe, a později začal přednášet.

O Linusovi Torvaldsovi a Linux byla napsána i kniha [[w:Katedrála a tržiště|Katedrála a tržiště]] (the cathedral&the bazaar). Díky Linusovi Torvaldsovi vznikla myšlenka společné práce, například [[w:Wikipedie|Wikipedie]]. Pro Linuse Torvaldse je program prostor pro spolupráci, společné hřiště...
 
== [[w:Software|Software]] ==
 
*Free download — volně ke stažení, většinou je to demo verze, může být shareware nebo freeware
*[[w:Proprietární software|Proprietary software]] je software s licencí, k jeho puožívánípoužívání potžebujemepotřebujeme klíč, autor určuje licenci (povolení) a zdůrazňuje své vlastnictví. Neukazuje nebo zakazuje aby se někdo snažil zjistit, jak program vypadá.
*[[w:Shareware|Shareware]] — (free download) ten si můžete nejen stáhnout, ale můžete i sdílet. Jsou tu ale podmínky a většinou se za něj musí platit
*[[w:Freeware|Freeware]] (free download) můžete používat a šířit dál, odkazuje se ale na autora
Řádek 279 ⟶ 284:
 
== [[w:počítačová síť|Počítačové sítě]] ==
*Infrastruktura poropojujícípropojující více počítačů aby spolu mohli komunikovat
 
druhy počítačových sítí:
Řádek 286 ⟶ 291:
**[[w:Personal Area Network|PAN Personal Area Network]] hodně malá LAN (např. tiskárna spojená s dvěmi počítači)
**[[w:Metropolitan Area Network|MAN Metropolitan Area Network]] je hodně velká LAN, určena původně třeba jen pro jedno město, nebo např. úřad.
'''Vrstvy sítě:'''
 
*'''[[w:Fyzická vrstva|fyzická vrstva]]''' — propojení počítačů tak, aby uměli přenést 1 a 0 (třeba kabelem nebo po internetu)
*'''[[w:Linková vrstva|spojová/linková vrstva]]''' — počítače si mezi sebou posílají soubor a musí spolu o tom spolu komunikovat např. posílám, kolik jich bude... tedy komunikační protokol (předepsaný postup)
Řádek 300 ⟶ 305:
**[[w:Transmission Control Protocol|TCP]] zařizuje doručení dat a jeho správné pořadí
**[[w:User Datagram Protocol|UDP]] po transportní vrstvě můžeme ale chtít, aby byl přenos v reálném čase a nehledíme tedy až tolik na kvalitu přenosu - UDP
*'''[[w:Relační vrstva|relační vrstva]]''' nám řekne, kdo sedí na druhé straně (— každý uživatel má své jméno a outentifikaciautentifikaci tedy zjištění, jestli je to skutečně on. Tedy heslo nebo konkrétní otázku, popř opište text z obrázku (aby bylo jisté, že jste člověk). navazujeNavazuje také spojení tedy relaci, sezení (session). Dokud jsem tedy přihlášen, mám relaci,sezení.
**[[w:Telnet|Telnet]] posílá vše jak to píšeme (není kódovaný)
**na vzdálené ovládání je protokol [[w:SSH|SSH]] (ten je již šifrovaný a jiné
*'''[[w:prezentační vrstva|prezentační vrstva]]''' (druhy obsahu) potřebuji začít rozlišovat i druhy obsahu, jestli je to obrázek, text nebo např. zvuk. Rozlišujeme tedy přípony tedy typy souboru. Když dostane text, napíše ho, když obrázek, otevře ho... Řeší také kódování znaků a jazykové verze podle zařízení a jak velký má text nebo soubor zobrazit
**[[w:MIME|MIME]] rozlišuje jak se složka tváří, náš systém podle toho také rozhoduje, co se souborem má udělat. Rozlišuje, jestli je to text/(plain)prostý, html nebo image/peg ...
*'''[[w:Aplikační vrstva|aplikační vrstva]]''' přijdeposkytuje prohlížečaplikacím apřístup komunikujemeke komunikačnímu systému a sumožňuje druhoujejich stranouspolupráci. Nejznámější protokol je [[w:HTTP|HTTP]] (text vzájemně propojený odkazy), nebo [[w:HTTPS|HTTPS]] ten je šifrovaný. Můžeme se také setkat s [[w:FTP|FTP]] ten nezobrazuje stránku ale jen soubor a jeho šifrovanou verzí [[w:FTPS|FTPS]], dále také SMTP přenosový protokol na posílání pošty, POP poštovní protokol (protokol na stahování pošty z vaší emailové schránky) nebo IMAP
*[[w:URL|URL]] jednotná stránka tedy internetová adresa
**nejprve je udán ''protokol''
Řádek 343 ⟶ 348:
'''Zajímavé webové aplikace a stránky'''
 
*[http://www.wolframalpha.com/ Wolfram alpha] pomáhá při martematicematematice
*[https://www.ecosia.org/ Ecosia] při vyhledávání pomáháte vysadit stromy
*pokročilé funkce googlu jak např. rozšířené vyhledávání, google disk kam můžeme ukládat a sdílet soubory nebo se podílet na jejich tvorbě
Citováno z „https://cs.wikiversity.org/wiki/Informatika_pro_kombinované_lyceum/2014/Nejnekulaťoulinkatější“