Kenjiro995
Připojil(a) se dne 12. 2. 2013
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová sekce →Přebírání textů |
Nová sekce →Jazyková logika a vypouštění |
||
Řádek 873:
Koukal jsem do toho tvého elaborátu, že jsi tam převzal text z Wikipedie. Ještě by bylo dobré uvádět z jakého článku a jaké verze, třeba tak jak jsem to tam zapsal. --[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 24. 3. 2015, 08:32 (UTC)
== Jazyková logika a vypouštění ==
Mmh uvedl [[Diskuse k Wikiverzitě:Pravidla pro správce a byrokraty#Restart návrhu|návrh změny pravidla]] a napsal novou větu:
''Hlasování je platné, jen pokud se do něj zapojí více než 2/3 z celkového počtu majících právo hlasovat, nejméně však 3, pokud tento počet je menší než 30.''
Kusurija to zpochybňuje jako mnohoznačné, nejasné.
Z pohledu jazyka, ta věta obsahuje jednu krásnou věc. Vypouští určité věci. Tím pádem se ty věci nemusí řešit, nebo se ty věci budou nějak řešit. Ta věta vlastně nese informace ve dvou rovinách. První rovina je v tom co je napsáno, druhá v tom co napsáno není. Hezká mi připadá právě ta druhá rovina. Z té je třeba oddělit to co se řešit nemá. Jinak řečeno, kdyby ses na to díval jako matematika - a ted nechci tuto větu překládat do matematiky, ale chci matematicky popsat to co se má dít. Nebudu to tady teď zapisovat (protože bych mohl udělat chybu a neznám všechny matematické značky). Chci jen říct, že matematika by ošetřila všechny případy a ta její nosná informace by byla jen v rovině zapsané. To co by matematika nezapsala by se neřešilo.
Na druhou stranu jazyk má rovninu zapsanou a nezapsanou a obě nesou informace. Ta složitost možná může být v tom umět rozlišit to co se v té rovnině nezapsané řeši a to co se neřeší. A to možná souvisí právě s tou lingvistickou logikou, která je jiná, než logika matematická.
Tomudle vynechávání ja prácovně říkám „přeskakování“. Prostě přeskočíš něco a vynecháš to. Dochází tak k příjemné redukci textu či mluvení. Je to taková komprese. V matematice to nevadí, jsou tam značky, tak se to dá napsat, mnohem kratšeji. V jazyce/textu by to ovšem bylo dost dlouhé, tak se dá přeskakovat.
Mám osobní zkušenost s tím, že jsou úrovně přeskakování. Tím možná vznikají nosné dymenze. Tady máš 2: viditelnou a neviditelnou. V druhé úrovni přeskakování to může vypadat i takto: 1 viditelná, 2 neviditelné a ve 3. pak 3 neviditelné atd. Bohužel, čím hlouběji jdeš, tím méně lidí ti rozumí.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 24. 3. 2015, 10:20 (UTC)
=== Juan a jazyk ===
Obecně se o mně ví, že mám problémy s jazykem a já to netajím. Mám problém s y/i což je podle mne ale věc umělá: někdo určil pravidla zápisu češtiny a vy se to teď naučte. Pro mne je tedy důležitější se domluvit (v cizích jazycích), nežli ovládat někým vymyšlená pravidla zápisu.
Pak mohu mít problémy s pochopením gramtických struktur. Pokud si ale pod gramatickou strukturou přestavím časy, způsoby apod, ta s tím problémy nemám. Přesto se často stává že mi lidé nerozumí - že by problém s nějakou konstrukcí uvnitř věty? S čím ale problém mám je pochopení abastraktních slov (příslovce, přídavná jména). Pokud jim nerozumím, je možné, že je používám špatně.
Na druhou stranu mi ale světší vypouštění, nejradši mám tzv. úroveň 3 ale to si pak skoro s nikým nepokecám. Ve společnosti je běžná úroveň 1. Je tedy možné, že zklouzávám do hlubších úrovní. Znám totiž lidi, kterým není "vůbec" rozumět a je to proto, že tě neuvedou do kontextu. Najednou začnou o něčem/o někom mluvit a ty vůbec netušíš o čem či o kom mluví.
Jednoho takového člověka jsem teď pozanal a jednoho znám už léta. Tomu co ho znám už léta, to musím vždycky říct "ale já nevím o kom mluvíš". U toho nového člověka jsem to neříkal, protože jsem netušil že vlastně vypouští. Spíše jsem postupem doby zjistil, že nerozumím a tak se ptal, jako že jsem nepochopil to či ono.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 24. 3. 2015, 10:20 (UTC)
| |||