Monetární systém/Úvahy: Porovnání verzí

* Španělské dluhopisy vyhouply nad šestiprocentní hranici. Vláda se zavázala k výraznému snížení rozpočtového deficitu a musela začít implementovat do ekonomiky program značných úspor. Ve Španělsku probíhají četné demonstrace, proti vládním úsporám, 29.3. 2012 se konala generální stávka, které se zúčastnilo 800 000 lidí (podle odborářů přes milion lidí), stávku svolaly Španělské odborové organizace Confederación Sindical de Comisiones Obreras (CCOO) a Unión General de Trabajadores (UGT). (zdroj:Převzato z Wikipedie z článku [[w:Dluhová krize v eurozóně|Dluhová krize v eurozóně]] vereze 12298968 26. 2. 2015, 22:26‎ JAnDbot)

* Španělská nezaměstnanost dosáhla 24,4% (březen 2012; nezaměstnanost v eurozóně je 10,9%), bez práce je tedy 5,6 milionu lidí. Španělsko je v recesi, ratingová agentura Standard & Poor's snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Španělska o dva stupně z "A" na "BBB+". Španělsko, po Řecku, Irsku a Portugalsku, bylo 9. 6 2012 nuceno požádat o finanční pomoc (půjčku). Eurozóna v prohlášení uvedla, že je připravena Madridu poskytnout až 100 miliard eur. Peníze mají být poskytnuty na rekapitalizaci bank. Předpokládá se ale, že to dlouhodobě nebude stačit[30]. V srpnu 2012 si Španělské banky byly nuceny půjčit od Evropské centrální banky celkem 412 miliard eur (asi 10 biliónů korun). Na španělské banky tak připadá 34% všech výpůjček v rámci 17členné eurozóny, které poskytuje Evropská centrální banka. 25. září členové hnutí Occupy Congress, a jiných sdružení, v Madridu masivně demonstrovaly proti ekonomickým škrtům. Rozhořčení, jak si říkají, uvedli, že akce je protestem proti únosu demokracie, škrtům a podmínkám půjčky pro zemi. U parlamentu se sešlo 3000 až 6000 lidí. Ve Španělsku jsou na pokraji bankrotu i jednotlivé provincie, které chtějí požádat o peníze z nouzových fondů. Uvedly to už Katalánsko, Valencie a Murcia a o úvěru ve výši 4,9 miliardy eur uvažuje i Andalusie. V Katalánsku navíc místní prezident Artur Mas už vyzval k uspořádání předčasných voleb v provincii, které by se měly konat 25. listopadu. De facto budou referendem o větší autonomii pro tuto nejbohatší část země. 14. listopadu 2012 se konala generální stávka, druhá v roce 2012, začala násilnými střety protestujících s policií. Generální stávku, kterou zorganizovaly odbory především na protest proti úsporným opatřením vlády, se připojila velká většina zaměstnanců průmyslových podniků ve Španělsku. Protesty postihly také značnou část veřejné dopravy. V Madridu a dalších velkých městech jezdí pouze třetina autobusů a vlaků.V polovině prosince 2012 Španělské banky získají od eurozóny první část finanční půjčky ve výši 37 miliard eur. Peníze budou určeny pro znárodněné finanční ústavy, většina financí je určeno pro banku Bankia, 2,5 miliard půjde do tzv. "špatných bank" (bad bank). Míra nezaměstnanosti ve Španělsku stoupla za první tři měsíce roku 2013 na nový rekord 27,2% z 26% v předchozím čtvrtletí. Země prochází už druhou hospodářskou recesi za poslední tři roky. HDP Španělska se loni snížil o 1,4% po růstu o 0,4% v roce 2011. Loňský pokles byl druhý nejhlubší od roku 1970, kdy se začal HDP měřit podle současné metodiky. Státní dluh Španělska je ve výši, na konci prvního čtvrtletí roku 2013, 923 miliardy eur neboli 88,2% HDP. Španělský premiér Mariano Rajoy čelí výzvám na odstoupení poté, co list El Mundo zveřejnil SMS zprávy svědčící o jeho úzkém propojení na bývalého pokladníka vládnoucí Lidové strany (PP) Luise Bárcenase. Ten je od konce června 2013 vazebně stíhán pro podezření z praní špinavých peněz a z korupce. Bárcenas měl na starosti finance španělských lidovců téměř dvě desetiletí. Vyšetřovatelé vypátrali kolem 47 miliónů eur (1,4 mld. Kč) na bankovních účtech, zejména ve Švýcarsku, které jsou s bývalým pokladníkem PP nějak spojeny. Soud schválil vazbu na Bárcenase bez možnosti propuštění na kauci a vyšetřování na svobodě. Premiérovi činy vedli i demonstracím, 19. července se v Madridu sešlo tisíce demonstrantů požadujících rezignaci současného španělského premiéra Mariana Rajoye. Původně poklidná událost se kolem půlnoci změnila v násilnou poté, co se pořádková policie střetla s některými protestujícími. (zdroj:Převzato z Wikipedie z článku [[w:Dluhová krize v eurozóně|Dluhová krize v eurozóně]] vereze 12298968 26. 2. 2015, 22:26‎ JAnDbot)

* Splasknutí bubliny dále vedlo ke zvýšení nezaměstnanosti a tím i k většímu zadlužování Španělské vlády, která nejen že tímto musela utratit na sociálních dávkách více (kvůli nezaměstnanosti), ale také měla plné ruce práce při záchraně bank poskytující hypoteční úvěry. Lidé měli čím dál větší problémy hypotéky splácet. To mělo taktéž dopad na finanční trhy a Španělské akcie začali klesat. Nad španělském vysela hrozba ztráty důvěry věřitelů i investorů podobně, jenž by mohla vyústit k podobné situaci jako v Řecku.