Kenjiro995
Připojil(a) se dne 12. 2. 2013
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Float: re |
|||
Řádek 737:
::::::* ale mě jde fakt o ten základní princip této zastaralé monetární techniky, když si totiž uvědomíte ten základní princip pochopíte pak už vše navazující jak jednoduché je pak to obalit do všemožných vědeckých pouček stejně tak, jak se to zase dokáže jednoduchými principy dokázat, jak nefunkční a degradující systém to v současnosti je. Takže Kenjiro, dotaz jste (jsi) pochopil naprosto jasně a stačí odpovědět, už při té odpovědi když na ni přijdeš pochopíš na jak nízké morální hodnotě celá ta aktuálně špinavá a hodně krvavá věc funguje. Jsem zvědav tedy na co příjdeš :-) --[[Uživatel:Cs.Anonymous-0|Cs.Anonymous-0]] ([[Diskuse s uživatelem:Cs.Anonymous-0|diskuse]]) 14. 3. 2015, 20:39 (UTC)
:::::::To je asi důvod proč vznikají měny typu bitcoinů. Pokud stát přikazuje používat určitou měnu a mě se nelíbí, jaká je dynamika té měny - nelíbí se to více lidem, můžeme udělat stát ve státě (což je snad právně možné - viz některé vesnice v ČR) a zařídit si svoji vlastní měnu. Respetive, když se dohodnem, tak můžeme měnit i za hrudky zlata, nebo za kolečka salámu.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 14. 3. 2015, 21:55 (UTC)
* Uvažujme tedy pro vysvětlení zjednodušený model ekonomiky. Dejme tomu, že existuje ekonomika tvořena těmi třemi lidmi co si půjčily 100 Kč na 10% úrok (to dělá 10Kč), a v ekonomice je ještě čtvrtý člověk, který si nikdy nepůjčil a nepůjčí. Takže máme zavřenou ekonomiku o 4 lidech, to kvůli zjednodušení.
Řádek 775 ⟶ 776:
:::* víte o nějaké moderní ekonomice světa, která by byla schopná nemít dluhy u bank, pokud ne >> o čem to vypovídá ?
:::* je to tak vynikající podvod bank, že lidé nejsou schopni ani v duchu přijmout jak jednoduchý ten fígl v principu je a funguje už nějaké to desetiletí
:::*
::::K tomuto problému ale nikdy nedochází. Proto se stále dotiskávají (dovyrábějí) peníze (i když nejsou podložený zlatem nebo jinou hodnotou). To je kritizováno na FEDu, že se vyrábí peníze, které nejsou ničím podloženy, nebo to podložení je diskutabilní. Ale ono je diskutabilní i to proč tomu lidé věří. Proč je cena zlata vyšší než cena stříbra. Stříbra je na zemi daleko méně než zlata a přesto má zlato stále vysokou hodnotu.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 14. 3. 2015, 21:55 (UTC)
* Z ekonomikou to dělá to, že nás nutí mezi sebou soupeřit o získání peněz, ti z nás co upějí v podstatě odepřou bohatství jiným. To je jeden z důležitých vlivů, které vytváří sociálně-finanční nerovnost a přesouvají peníze od lidí do jednoho místa, a proto bohatí bohatnou a chudí chudnout. Aby jeden zbohatnul musí druhý z chudnout, takto nespravedlivě je peněžní systém vytvořen.
::* kdyby šlo jen o bohatství na tak řeknu budiž, ale tady jde ve velké většině o základní životní potřeby a standard, který jedna skupina má na úkor té druhé takových rozměrů, že to nelze nazvat při dané souvislosti nijak jinak než pohrdání a hyenismem vůči druhému člověku. Tj. žádná moderní společnost ale morální bahno ve společnosti, resp. pojem strukturální násilí - najděte si o tom informace a pochopíte mnohem větší záběr světa než máte dnes --[[Uživatel:Cs.Anonymous-0|Cs.Anonymous-0]] ([[Diskuse s uživatelem:Cs.Anonymous-0|diskuse]]) 14. 3. 2015, 20:39 (UTC)
::::To je zajímavá otázka. Zdá se, že nejvíc problémů vzniká, když se střední třída začne propadat. Pak se občas ti bohatí i ocitnou nabodnuti na kopí. Na druhou stranu jsou bohatí, kteří dbají o to, aby měli pod sebou zdravou sociální třídu (baťovi zaměstnanci, Schwarzebergovi poddaní apod.). Otázka je jestli se tohle dá ve velkém měřítku nějaku ukočírovat.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 14. 3. 2015, 21:55 (UTC)
:::OK, Kenjiro, takže odteďka o knedlík míň při každém obědě - já si naopak přidám:-) Už chápu, proč bohatí nechtějí, aby se mezi ně dostal další - znamená to, že schudnou. Stejně tak firmy se svými lidmy zachází tak, aby ze zěstnanců nebyla náhodou konkurence a potenciální spolustrávník k finančnímu stolu. Sice to asi nedělají vědomě, ale spíš nevědomě/podvědomě přes jiné psychologicko-ekonomické mechanizmy.
* Dokladem těchto tvrzení může být i studium Indických mikropůjček. Ty jsou dány jen na rozjetí podniku a přispívá i stát. Člověk by řekl, to je skvělé, více lidí bude podnikat a ekonomika se bude růst, jejich úvěry jsou použity jako aktiva a tak je větší šance že půjčky budou splaceny. Jenže to mělo opačný efekt, od roku 2005 kdy to bylo poprvé v Indii použito vlastně více lidí zchudlo a zadlužilo se ještě více. Pouze 19% nových podnikatelů, kteří si mikropůjčku vzali je schopno ji splatit. Lidé o to méně utrácejí a podnikům se o to méně daří. Zdá se, že čím více mikropůjček je v Indii vystaveno, tím menší má Indie kupní sílu.
| |||