Kenjiro995
Připojil(a) se dne 12. 2. 2013
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Float: Re |
→Float: jedině rychlost vzdělání lidí o skutečném fungování současných neudržitelných principů společnosti nyní rozhodne o tom jak se bude svět vyvíjet |
||
Řádek 733:
::::::Ještě než zodpovím otázku Cs.Anonymous-0 chtěl bych upozornit na důležitý fakt, že hodnota peněz není založena pouze a jenom na důvěře, ale že se na tom podílí řada dalších faktorů. Dalším faktorem, který si lidé často neuvědomují je nařízení vlády užívat měnu ([[Měna s nuceným oběhem|fiat měna]]), protože toto nařízení podněcuje k užívání konkrétní měny a zamezuje konkurenci jiné měny. To má vliv na nabídku a poptávku po penězích. Dalším faktorem je množství peněz v oběhu (taktéž má souvislost s nabídkou a poptávkou peněz) a úroková sazba (taktéž má souvislost s nabídkou a poptávkou peněz). Ale spět k původní otázce, předpokládám že uživateli Cs.Anonymous-0 teď nejde o výpočet splátek atd. Ale, že mu jde o to, co se děje s ekonomikou aby mohla být půjčka splacena a že naráží na to, že úrok je ta část peněz, kterou banka vlastně nevytiskla (v ekonomice není) a jak ji tedy dlužník splatí. Pokud je smysl otázky jiný, je třeba ji lépe položit abych ji pochopil. --[[Uživatel:Kenjiro995|Kenjiro995]] ([[Diskuse s uživatelem:Kenjiro995|diskuse]]) 13. 3. 2015, 20:04 (UTC)
::::::* Hmmmm, ale ty další faktory jsou už jen zcela podružné, něco jako u funkce celého auta benzín, výfuk apod.. A to vše dá už pak přiohnout potřebám těch nahoře co ovládají vydávání měny, resp. vyrábějí dané auto. Ty další faktory je pomocná věc, kdežto bez důvěry by všechny ty faktory byly jen velmi křehký cár papíru, co praskne a je k ničemu po prvním útoku lidí a to hromadnými výběry v hotovosti (jejich peněz) z bank.
::::::* ale mě jde fakt o ten základní princip této zastaralé monetární techniky, když si totiž uvědomíte ten základní princip pochopíte pak už vše navazující jak jednoduché je pak to obalit do všemožných vědeckých pouček stejně tak, jak se to zase dokáže jednoduchými principy dokázat, jak nefunkční a degradující systém to v současnosti je. Takže Kenjiro, dotaz jste (jsi) pochopil naprosto jasně a stačí odpovědět, už při té odpovědi když na ni přijdeš pochopíš na jak nízké morální hodnotě celá ta aktuálně špinavá a hodně krvavá věc funguje. Jsem zvědav tedy na co příjdeš :-) --[[Uživatel:Cs.Anonymous-0|Cs.Anonymous-0]] ([[Diskuse s uživatelem:Cs.Anonymous-0|diskuse]]) 14. 3. 2015, 20:39 (UTC)
* Uvažujme tedy pro vysvětlení zjednodušený model ekonomiky. Dejme tomu, že existuje ekonomika tvořena těmi třemi lidmi co si půjčily 100 Kč na 10% úrok (to dělá 10Kč), a v ekonomice je ještě čtvrtý člověk, který si nikdy nepůjčil a nepůjčí. Takže máme zavřenou ekonomiku o 4 lidech, to kvůli zjednodušení.
{| class="wikitable"
Řádek 746 ⟶ 751:
* Pro splacení půjčky bylo třeba je na někom vydělat, proto 4 člověk přichází o svých 30 Kč
* Odkud má ale 4. člověk svých počátečních 100 Kč?, i když si je nějak vydělal a nikdy si peníze nepůjčil nějak se ty peníze museli do oběhu dostat. Dostali se tam z jiné půjčky a vlivem koloběhu peněz se dostali až do ruky 4. člověku. I kdyby je dostal od státu jako podporu v nepamětnosti či jinak podobně tak se k penězům dostal stát nejen tím že je vytáhnul na daních, ale také protože si je půjčil (třeba formou vypsání státního dluhopisu). Čtvrtého člověka můžeme tedy pro zjednodušení vyloučit, protože se peníze do oběhu dostanou jen tak, že je vytvoří banka, zbytek je jen koloběh (směna peněz mezi ostatními).
::* daný příklad byl už chybný ze svých podstat, pokud si 4 člověk nikdy nevydělal, nepůjčil od banky, pak by byla nesmyslnost si to půjčovat i od ostatních !! a takový člověk navíc (bez peněz poskytnutých bankou) by naopak ten boj o peníze v systému pouze urychloval. Je to přesně to oč se systém snaží. Chudí pracující od banky ani nic nedostanou, takže si je vezmou pod křídla jiné finanční hyeny (někdo z těch 3 lídí) nastaví ještě vyšší úrok a ještě více prohloubí tu zkázu. Jak jednoduché, funkční a geniální co ?
::* a nikoho to vůbec netrápí a všichni jako voli s tím prostě žijeme a říkáme si, že je to tak normální, tomu se říká ztráta soudnosti. --[[Uživatel:Cs.Anonymous-0|Cs.Anonymous-0]] ([[Diskuse s uživatelem:Cs.Anonymous-0|diskuse]]) 14. 3. 2015, 20:39 (UTC)
* Uvažujme tedy uzavřený model ekonomiky o 3 lidech, kteří si půjčily z banky.
{| class="wikitable"
Řádek 757 ⟶ 767:
|}
* Odkud lidé vezmou těch zacházejících 30Kč? Vlastně odnikud, musí být zabaven majetek jinak nelze dluh splatit. Z toho plynou dva důležité poznatky. Zaprvé že pokud budou všechny dluhy skutečně splaceny, nebude v ekonomice jediná koruna. Druhý poznatek říká, že i když budou všechny dluhy splaceny, banka shrábne i majetky lidí. Tyto efekty nejsou na první pohled vidět, protože ekonomika je větší než jen 3 nebo 4 lidí a navíc ekonomiky ostatních států jsou globálně propojené (peníze mohou přitékat a odtékat i díky ostatním státům).
::* počet lidí a států či jejich propojenosti je zcela nepodstatný, protože ten základní princip, který už jste asi pochopil je v systému konstantou, můžete si to násobit čím chcete a získáte jenom urychlení toho hyenismu zakořeněného v tom systému
::* malinko opravím závěry:
:::* nikdy nejde splatit ty dluhy, ale to se samozřejmě veřejně lidem neříká, ale velmi dobře proti nim používá ve státní politice a hlavně v manipulaci zvané "segregace lidí" tj. tvorba sociálních skupin, které pouze nevědomě podporují boj proti sobě namísto vyřešení takové banality - "já musím dělat na ty ostatní"
:::* víte o nějaké moderní ekonomice světa, která by byla schopná nemít dluhy u bank, pokud ne >> o čem to vypovídá ?
:::* je to tak vynikající podvod bank, že lidé nejsou schopni ani v duchu přijmout jak jednoduchý ten fígl v principu je a funguje už nějaké to desetiletí
:::* nepřemýšlel jste například proč i v nejvyspělejších ekonomikách je vždy alespoň malinké procento nezaměstanosti a to mluvíme o těch oficiálních statistikách nikoliv skutečně reálně nezaměstnanosti ? >>> ? --[[Uživatel:Cs.Anonymous-0|Cs.Anonymous-0]] ([[Diskuse s uživatelem:Cs.Anonymous-0|diskuse]]) 14. 3. 2015, 20:39 (UTC)
* Z ekonomikou to dělá to, že nás nutí mezi sebou soupeřit o získání peněz, ti z nás co upějí v podstatě odepřou bohatství jiným. To je jeden z důležitých vlivů, které vytváří sociálně-finanční nerovnost a přesouvají peníze od lidí do jednoho místa, a proto bohatí bohatnou a chudí chudnout. Aby jeden zbohatnul musí druhý z chudnout, takto nespravedlivě je peněžní systém vytvořen.
::* kdyby šlo jen o bohatství na tak řeknu budiž, ale tady jde ve velké většině o základní životní potřeby a standard, který jedna skupina má na úkor té druhé takových rozměrů, že to nelze nazvat při dané souvislosti nijak jinak než pohrdání a hyenismem vůči druhému člověku. Tj. žádná moderní společnost ale morální bahno ve společnosti, resp. pojem strukturální násilí - najděte si o tom informace a pochopíte mnohem větší záběr světa než máte dnes --[[Uživatel:Cs.Anonymous-0|Cs.Anonymous-0]] ([[Diskuse s uživatelem:Cs.Anonymous-0|diskuse]]) 14. 3. 2015, 20:39 (UTC)
* Dokladem těchto tvrzení může být i studium Indických mikropůjček. Ty jsou dány jen na rozjetí podniku a přispívá i stát. Člověk by řekl, to je skvělé, více lidí bude podnikat a ekonomika se bude růst, jejich úvěry jsou použity jako aktiva a tak je větší šance že půjčky budou splaceny. Jenže to mělo opačný efekt, od roku 2005 kdy to bylo poprvé v Indii použito vlastně více lidí zchudlo a zadlužilo se ještě více. Pouze 19% nových podnikatelů, kteří si mikropůjčku vzali je schopno ji splatit. Lidé o to méně utrácejí a podnikům se o to méně daří. Zdá se, že čím více mikropůjček je v Indii vystaveno, tím menší má Indie kupní sílu.
* Každá ekonomika ať je sebevětší je omezená a má své limity. Uživí se jen určitý počet podniků a to v závislosti na kupní síle obyvatelstva.
::* Kenjiro jste bystrý a učenlivý. Současná ekonomika je prostě založena na hyenismu a bezohlednosti člověka vůči druhému člověku a co je mnohem horší vůči samotné přírodě, která jediná mu dává prostor k dalšímu rozvoji. Ty kecy o konkurenci jsou jen omáčka a ještě pěkně dementní. Pokud bezpáteřně likvidujete zdroje bez sebemenšího kousku pomyšlení na to co po vás zůstane je jen otázkou času jak dlouho to bude fungovat. A to je druhý faktor který při tom hyenismu vstupuje do role a není už se projevuje ve všech oborech a fázích lidské společnosti. Doporučuji si například o víkendu udělat čas a zhlédnout i s dětmi film/pohádku Lorax. Celá věc je tam pěkně vysvětlena, ale je pravda, že ani mé děti nechopili zcela úplně tu podstatu a tak jsem jim to na dalších příkladech musel ukázat sám.
::* Jednoduše tento systém je ze své podstaty neudržitelný, protože pro svůj chod potřebuje neustálou expanzi a hyenismus. Jenže i hyeny v přírodě pokud jich bude nadstav prostě pochcípají a zase se to časem srovná do trvale udržitelného normálu. Čím vyšších dosáhne extrémů člověk ve svém plundrování možnosti planety, tím vyšší bude nutná energie zbytků lidí to dát zase do pořádku. Jenže zásadní problém že hyeny v přírodě svým přemnožením neudělají žádnou větší škodu oproti tomu co vše zlikviduje svou činností a zamoří svými odpady člověk. Kdo strká hlavu do písku i před těmito věcmi, je určen už nyní k záhubě a půjde v krizovou dobu na plac k porážce jako první
::* Moc času nemáme a wiki platforma to může vše dovolit přebudovat ve velmi krátkém čase, ale nejdříve musí lidi pochopit principy proč tomu tak je, aby mohli odhalit tu zrůdnost současného monetárního systému a budovat bezpeněžní systém, který je už dnes technicky možný (zde problémy nejsou) a je možné jej realizovat--[[Uživatel:Cs.Anonymous-0|Cs.Anonymous-0]] ([[Diskuse s uživatelem:Cs.Anonymous-0|diskuse]]) 14. 3. 2015, 20:39 (UTC)
: Vlastně jsi většinu z toho pochopil. Ono se to vlastně podobá spekulaci (podobně jako spekulaci na trhu), výhodnost skutečně z té největší části závisí na sazbě ČNB, z dlouhodobého hlediska je trend obtížněji předvídatelný, obecně platí, že čím delší smlouvu uzavřeš, nebo na čím delší období změnu v úroku uzavřeš chceš-li, tím méně je výsledek předvídatelnější. Zjednodušeně řečeno, vybrat si vhodnou sazbu je forma finanční spekulace (za toto tvrzení by mě nejspíše jiní finanční profesionálové pranýřovaly), kde jeho riziko je přímo úměrné délce smlouvy a náhodnosti změny politiky ČNB. --[[Uživatel:Kenjiro995|Kenjiro995]] ([[Diskuse s uživatelem:Kenjiro995|diskuse]]) 20. 2. 2015, 17:39 (UTC)
| |||