Kenjiro995
Připojil(a) se dne 12. 2. 2013
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Float: odsazení |
→Float: Re |
||
Řádek 731:
::::::No jo no, ale situace mě tlačí do toho abych ty papírky potřeboval. Respetive takové plynárny mi ten plyn nechtějí dát z úsměv ani za školení (že jim provedu školení zaměsnanců). Takže kdybych mohl, tak si ty peníze také vygeneruju z počítače. To ale nemůžu, to může jen banka a banka to nedělá zadarmo, ale za 10 korun z každé stovky. V podstatě mám takovou obavu, že kdybych měl zlato, nebo drahé kamení, tak mi ta plynárna taky za něj nedá plyn a bude vyžadovat ty papírky. Takže já stejně budu muset někam jít a ty svoje komodity za papírky vyměnit. To je jako platit dolarama v ČR - nikdo to nechce přijímat, protože stát to lidem komplikuje.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 13. 3. 2015, 10:01 (UTC)
::::::Ještě než zodpovím otázku Cs.Anonymous-0 chtěl bych upozornit na důležitý fakt, že hodnota peněz není založena pouze a jenom na důvěře, ale že se na tom podílí řada dalších faktorů. Dalším faktorem, který si lidé často neuvědomují je nařízení vlády užívat měnu ([[Měna s nuceným oběhem|fiat měna]]), protože toto nařízení podněcuje k užívání konkrétní měny a zamezuje konkurenci jiné měny. To má vliv na nabídku a poptávku po penězích. Dalším faktorem je množství peněz v oběhu (taktéž má souvislost s nabídkou a poptávkou peněz) a úroková sazba (taktéž má souvislost s nabídkou a poptávkou peněz). Ale spět k původní otázce, předpokládám že uživateli Cs.Anonymous-0 teď nejde o výpočet splátek atd. Ale, že mu jde o to, co se děje s ekonomikou aby mohla být půjčka splacena a že naráží na to, že úrok je ta část peněz, kterou banka vlastně nevytiskla (v ekonomice není) a jak ji tedy dlužník splatí. Pokud je smysl otázky jiný, je třeba ji lépe položit abych ji pochopil. --[[Uživatel:Kenjiro995|Kenjiro995]] ([[Diskuse s uživatelem:Kenjiro995|diskuse]]) 13. 3. 2015, 20:04 (UTC)
* Uvažujme tedy pro vysvětlení zjednodušený model ekonomiky. Dejme tomu, že existuje ekonomika tvořena těmi třemi lidmi co si půjčily 100 Kč na 10% úrok (to dělá 10Kč), a v ekonomice je ještě čtvrtý člověk, který si nikdy nepůjčil a nepůjčí. Takže máme zavřenou ekonomiku o 4 lidech, to kvůli zjednodušení.
{| class="wikitable"
|+ Model uzavřené ekonomiky o 4 lidech
! událost/krok !! člověk 1 !! člověk 2 !! člověk 3 !! člověk 4 !! Celkem v ekonomice
|-
| 1. krok - 3 lidé si vzali půjčku || půjčka 100 Kč na 10% (10 Kč) || půjčka 100 Kč na 10% (10 Kč) || půjčka 100 Kč na 10% (10 Kč) || Vlastních 100 Kč || 400 Kč
|-
| 2. krok - 3 lidé splatili půjčku|| - 110 Kč || - 110 Kč || - 110 Kč || Vlastních 70 Kč || 70 Kč
|-
|}
* V ekonomice je tedy nejdříve celkem 400 Kč
* Pro splacení půjčky bylo třeba je na někom vydělat, proto 4 člověk přichází o svých 30 Kč
* Odkud má ale 4. člověk svých počátečních 100 Kč?, i když si je nějak vydělal a nikdy si peníze nepůjčil nějak se ty peníze museli do oběhu dostat. Dostali se tam z jiné půjčky a vlivem koloběhu peněz se dostali až do ruky 4. člověku. I kdyby je dostal od státu jako podporu v nepamětnosti či jinak podobně tak se k penězům dostal stát nejen tím že je vytáhnul na daních, ale také protože si je půjčil (třeba formou vypsání státního dluhopisu). Čtvrtého člověka můžeme tedy pro zjednodušení vyloučit, protože se peníze do oběhu dostanou jen tak, že je vytvoří banka, zbytek je jen koloběh (směna peněz mezi ostatními).
* Uvažujme tedy uzavřený model ekonomiky o 3 lidech, kteří si půjčily z banky.
{| class="wikitable"
|+ Model uzavřené ekonomiky o 3 lidech
! událost/krok !! člověk 1 !! člověk 2 !! člověk 3 !! Celkem v ekonomice
|-
| 1. krok - 3 lidé si vzali půjčku || půjčka 100 Kč na 10% (10 Kč) || půjčka 100 Kč na 10% (10 Kč) || půjčka 100 Kč na 10% (10 Kč) || 300 Kč
|-
| 2. krok - 3 lidé splatili půjčku|| - 110 Kč || - 110 Kč || - 110 Kč || -30 Kč
|-
|}
* Odkud lidé vezmou těch zacházejících 30Kč? Vlastně odnikud, musí být zabaven majetek jinak nelze dluh splatit. Z toho plynou dva důležité poznatky. Zaprvé že pokud budou všechny dluhy skutečně splaceny, nebude v ekonomice jediná koruna. Druhý poznatek říká, že i když budou všechny dluhy splaceny, banka shrábne i majetky lidí. Tyto efekty nejsou na první pohled vidět, protože ekonomika je větší než jen 3 nebo 4 lidí a navíc ekonomiky ostatních států jsou globálně propojené (peníze mohou přitékat a odtékat i díky ostatním státům).
* Z ekonomikou to dělá to, že nás nutí mezi sebou soupeřit o získání peněz, ti z nás co upějí v podstatě odepřou bohatství jiným. To je jeden z důležitých vlivů, které vytváří sociálně-finanční nerovnost a přesouvají peníze od lidí do jednoho místa, a proto bohatí bohatnou a chudí chudnout. Aby jeden zbohatnul musí druhý z chudnout, takto nespravedlivě je peněžní systém vytvořen.
* Dokladem těchto tvrzení může být i studium Indických mikropůjček. Ty jsou dány jen na rozjetí podniku a přispívá i stát. Člověk by řekl, to je skvělé, více lidí bude podnikat a ekonomika se bude růst, jejich úvěry jsou použity jako aktiva a tak je větší šance že půjčky budou splaceny. Jenže to mělo opačný efekt, od roku 2005 kdy to bylo poprvé v Indii použito vlastně více lidí zchudlo a zadlužilo se ještě více. Pouze 19% nových podnikatelů, kteří si mikropůjčku vzali je schopno ji splatit. Lidé o to méně utrácejí a podnikům se o to méně daří. Zdá se, že čím více mikropůjček je v Indii vystaveno, tím menší má Indie kupní sílu.
* Každá ekonomika ať je sebevětší je omezená a má své limity. Uživí se jen určitý počet podniků a to v závislosti na kupní síle obyvatelstva. --[[Uživatel:Kenjiro995|Kenjiro995]] ([[Diskuse s uživatelem:Kenjiro995|diskuse]]) 13. 3. 2015, 20:04 (UTC)
: Vlastně jsi většinu z toho pochopil. Ono se to vlastně podobá spekulaci (podobně jako spekulaci na trhu), výhodnost skutečně z té největší části závisí na sazbě ČNB, z dlouhodobého hlediska je trend obtížněji předvídatelný, obecně platí, že čím delší smlouvu uzavřeš, nebo na čím delší období změnu v úroku uzavřeš chceš-li, tím méně je výsledek předvídatelnější. Zjednodušeně řečeno, vybrat si vhodnou sazbu je forma finanční spekulace (za toto tvrzení by mě nejspíše jiní finanční profesionálové pranýřovaly), kde jeho riziko je přímo úměrné délce smlouvy a náhodnosti změny politiky ČNB. --[[Uživatel:Kenjiro995|Kenjiro995]] ([[Diskuse s uživatelem:Kenjiro995|diskuse]]) 20. 2. 2015, 17:39 (UTC)
| |||