Diskuse s uživatelem:Kenjiro995: Porovnání verzí

→‎Float: primitivní podvod bank zvaný "úrok" a jeho skutečný smysl
(→‎Zastydlá diskuse: Oprava odkazu)
(→‎Float: primitivní podvod bank zvaný "úrok" a jeho skutečný smysl)
 
:::Je to vůbec zajímavý. Dřív člověk bojoval o přežití s přírodou a potřeboval si sehnat dost potravy. Boj o přežití přetrval, ale nyní už netlačí příroda, ale vlastní společnost a jednotlivci. Potravy už je dost, nyní je nedostatek peněz. Ještě nedávno si mohl člověk jídlo vypěstovat, což rychle s různými vlnami migrací do měst upadlo. Čili je to dost genetický šok, přejít tak rychle od pěstování k jinému způsobu - "hledání" peněz. Navíc je na snadě, že nás tu ještě v té adaptaci zdržel komunistmus, kde peníze nehráli roli. Za totáče jsme si sboží mohli vyměňovat třeba za výčka od piva.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 20. 2. 2015, 16:16 (UTC)
 
::::* ahoj kolegové, dovolím si mezi Vás vstoupit, jelikož jsem si dal chvilku od aktivní práce pauzu a řekl, že se podívám co se na WV děje v diskusích.
::::* Pravý důvod byl ten že jsem tvořil pokec k článku na nově připravované platformě a potřeboval jsem otestovat vyhledávání na WV, tak jsem zadal slovo "migrace" no a dostal se až tady :-)
::::* jak vidím řeší se tu i banky a úroky, no hodně zastaralé téma a věci navíc vědeckým způsobem podávané mnohem jednodušší podvody celé ekonomické vědy, které mají mnohem jednodušší smysl fungování a jejich příčiny. Malinko použiji jednu drobnou poučku co se vysvětluje lidem, kteří si myslí, že současný stav je naprosto OK, a nejde jen o bezduché okrádání (a přetvářku) jednoho člověka druhým. Takže dotaz.
::::* Bankéř dá třem lidem po 100 kč, v systému je tedy v daném čase 300 kč, jenže to hovado člověk, která úrok vymyslel, chce aby mu ty jinak bezcenné papírky, které fungují pouze na důvěře v ona čísla napsaná na papírku vrátili v hodnotě 330 kč, tj. s 10% úrokem pro jednoduchost. Bankéř ty peníze vytvořil na počítači vytukáním číslic pouze na základě podpisu smlouvy těch nešťastníků (jak víme protože nějaké podložení měny reálnými hodnotami už je dnes jen ke smíchu), že mu vrátí nejen papírky, ale i úrok. Jaké vás napadají varinanty resp. podmínky toho, že vrácení těch 330 korun dojde u všech tří osob a co by se muselo stát aby tomu tak bylo ? A ještě to zjednodušme o to, že není nutné řešit jak by to bylo v případě současného vrácení všech tří dluhů k nějakému termínu, ale mohou to vrátit nezávisle na sobě v čase. Jsem zvědav na odpověď Kenjira, ten by ta jednoduchá řešení měl znát soudě podle jeho oboru zájmu zde na WV. Navíc to bude hodně souviset s jeho další zálibou marketingem a RE-klamou (tzn. opakovaně klamat :-) ) --[[Uživatel:Cs.Anonymous-0|Cs.Anonymous-0]] ([[Diskuse s uživatelem:Cs.Anonymous-0|diskuse]]) 12. 3. 2015, 23:52 (UTC)
 
: Vlastně jsi většinu z toho pochopil. Ono se to vlastně podobá spekulaci (podobně jako spekulaci na trhu), výhodnost skutečně z té největší části závisí na sazbě ČNB, z dlouhodobého hlediska je trend obtížněji předvídatelný, obecně platí, že čím delší smlouvu uzavřeš, nebo na čím delší období změnu v úroku uzavřeš chceš-li, tím méně je výsledek předvídatelnější. Zjednodušeně řečeno, vybrat si vhodnou sazbu je forma finanční spekulace (za toto tvrzení by mě nejspíše jiní finanční profesionálové pranýřovaly), kde jeho riziko je přímo úměrné délce smlouvy a náhodnosti změny politiky ČNB. --[[Uživatel:Kenjiro995|Kenjiro995]] ([[Diskuse s uživatelem:Kenjiro995|diskuse]]) 20. 2. 2015, 17:39 (UTC)
81

editací