Menšiny na území České republiky/Židovské tradice a zvyky/Juandev: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Juandev (diskuse | příspěvky)
init
 
Juandev (diskuse | příspěvky)
update
Řádek 2:
{{Pracuje se|potřebná k dokončení}}
== Smrt ==
[[File:Tel Aviv Chevra Kadisha Ambulance.JPG|thumb|Tel Aviv Chevra Kadisha Ambulance]]
Jelikož nemocní a umírající nesmí být opuštěni jak káže židovská tradice, vzniklo již ve středověku pohřební bratrstvo ''Chevra kadiša'' (aramejsky חברה קדישא). Členové pohřebního bratrstva zajišťují bezúplatně všechny úkony spojené s umíráním, smrtí a pohřebem, tedy rituální a tradiční úkony. Chevra kadiš tedy pečuje o nemocné, pozústalé, sirotky, o věno nevěstám z chudých poměrů. Tedy instituce zajišťující sociální péči v židovské komunitě. Současná Chevra kadiš se stará o dlouhodobě nemocné. Pohřební bratrstva, respektive nějaká uskupení tohto typu vznikali v jednotlivých částech odděleně. V Evropě se uvádí, že Chevra kadiša vznikla v 16. století s tím, že stanovy, které později pro bratrstvo vytvožil pražský rabín ben Becalel převzala i ostní bratrstva. Např. ve Spojených Státech oragnizovala tuto péči synagoga a později organizace nazvaná ''Landsmanshaft''. Na určitý druh sociální pomoci odkazují i náboženské texty, takže se dá předpokládat, že existovali již v té době. Jak je to v jiných zemích? Jak je to v Izraeli?
 
V době umírání tedy členové Chevra kadiša navštěvují umírajícího, aby ho zajistili prakticky a duchovně (umírající se členům vyznává ze špatných skutků). Po jeho smrti provednou nezbytné hygienické, rituální a psychologické úkony. Pohřbívá se ve velmi krátké době – i v den úmrtí. Nejprve se provádí tzv. ''tahara'' (=očištění). To se skládá z hygienické části. Tedy mechanické očištění těla zemřelého od výměšků a nečistot na kůži a z rituálního očištění, které spočívá v polití celého těla vodou. Poté je tělo oblečeno do spodků, košile a bílého pohřebního rubáše, a následně vloženo do prosté dřevěné rakve (v Izraeli se do rakve nevkládá).
 
Po té provádí modlidba, dále je rakve nesena za pronášení [[w:žalm|žalmů]] na hřbitov (mohou být vybírány peníze na pozústalé), kde je za pronášení motliteb rabína tělo pohřbeno. Každý pak vhodí na rakev tři lopatky hlíny.
 
Období smutku trvá dlouho a pozústalí se postupně navracejí do života. Od úmrtí do pohřbu a pak sedm dní, tzv. šiva je smutek největší a pozústalí neopušítí dům. Následuje měsíc nazývaný šelošim a poté ještě rok truchlení, kdy se pozústalí vyhýbají radovánkám. Asi po roce je u nohou zemřelého vztyčena pohřební stéla ve směru od zemřelého.