Diskuse:Vojenská taktika a strategie/Umění války: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
hmm |
RE |
||
Řádek 3:
Jinak na prví místo to dávají vojáci, otázka je, jestli to dávají na první místo i vládci.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 29. 7. 2014, 19:23 (UTC)
'''Evropa''' <br />
Německo 254 000 vojáků <br />
Francie 243 000 vojáků <br />
Itálie 197 000 vojáků <br />
Anglie 197 000 vojáků <br />
Řecko 177 600 vojáků <br />
Belgie 36 000 vojáků <br />
Finsko 36 000 vojáků <br />
Švédsko 33 900 vojáků <br />
Česká republika 24 000 vojáků <br />
Dánsko 19 000 vojáků <br />
Lucembursko 900 vojáků <br />
Litva 0 vojáků <br />
Lotyšsko 0 vojáků <br />
Estonsko 0 vojáků <br />
'''Amerika'''<br />
USA 1 426 713 vojáků<br />
Kanada 65 000 vojáků<br />
'''Asie'''<br />
Čína 2 255 000 vojáků<br />
Rusko 1 037 000 vojáků<br />
Severní Korea 1 106 000 vojáků<br />
Jižní Korea 687 000 vojáků<br />
Indie 1325 000 vojáků<br />
"Podle generálního tajemníka NATO Andrese Fogh Rasmussena je hlavním důvodem pro zeštíhlování armádních rozpočtů ekonomická krize a napnuté rozpočty jednotlivých států." iDNES.cz, 2010, http://zpravy.idnes.cz/trimilionova-armada-nato-spolkne-18-bilionu-korun-rocne-pgy-/zpr_nato.aspx?c=A100615_080512_zpr_nato_inc
V době, kdy USA a Evropa výdaje na obranu snižují, Rusko je, naopak, zvyšuje. V následujících čtyřech letech financování obranného odvětví Ruska bude stoupat průměrně o 20 procent ročně a v roce 2016 dosáhne 104 miliardy USD, oproti 64 miliardám v roce 2013.
Hlas ruska, 2013, http://czech.ruvr.ru/2013_07_04/Rusko-zvysuje-vydaje-na-obranu/
Spojené státy neustávají ve snaze přimět evropské členy Severoatlantické aliance ke zvýšení obranných výdajů. Na zasedání Severoatlantické rady v tomto duchu jasně hovořil americký viceprezident Joe Biden. "Doufáme, že do summitu ve Walesu všichni členové NATO zvýší své závazky k Alianci," uvedl Biden. Americký ministr zahraničí John Kerry byl ještě přímočařejší: "Nemůžeme dovolit, aby se alianční rozpočet nadále ztenčoval. Je zřejmé, že ne všichni členové NATO budou schopni dosáhnout hranice dvou procent HDP přes noc nebo příští rok. Ale nadešel čas, aby spojenci, kteří jsou pod dvouprocentní hranicí, učinili kroky ke zvýšení vojenských výdajů během nadcházejících pěti let."
Natoaktual.cz, 2014, http://www.natoaktual.cz/usa-nalehaji-na-spojence-aby-zvysili-vydaje-na-obranu-p0e-/na_media.aspx?c=A140505_144254_na_media_m02
V dobách studené války měly země NATO v součtu takřka 6 milionů vojáků. Od té doby se Aliance rozšířila o tucet zemí, hrozby se změnily a armády zeštíhlely. Dnes dají spojenci dohromady přes tři a půl milionů vojáků. Udržování takové síly stojí členské země dohromady v přepočtu přes 18 bilionů korun ročně.
iDNES.cz, 2010, http://zpravy.idnes.cz/trimilionova-armada-nato-spolkne-18-bilionu-korun-rocne-pgy-/zpr_nato.aspx?c=A100615_080512_zpr_nato_inc
Na špatnou finanční situaci armády upozornil i náčelník generálního štábu Petr Pavel. "Armáda je pod hranicí udržitelnosti. Pokud s tím velice rychle něco neuděláme, některé její schopnosti budou degradovat do té míry, že prostě zaniknou," řekl na konferenci. S rozpočtem obrany není spokojený ani ministr Martin Stropnický (ANO). "Já ale dost dobře nemůžu, i vzhledem k tomu, co jsme říkali v kampani, a především k tomu, co si myslím, teď chodit s nataženou rukou," uvedl. Snaží se prý ale šetřit a hledat rezervy, aby si v budoucnu mohl říct o více peněz. Úřad by měl letos hospodařit s výdaji ve výši téměř 43 miliard korun. Armáda by přitom podle některých svých představitelů měla mít rozpočet zhruba o 12 miliard vyšší.
Česká televize, 2014, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/265983-zeman-kritizoval-nizke-vydaje-na-armadu-i-hnijici-l-159/
* Malá bojeschopnost Evropy je daná spíše ekonomikou
* Poválečné Německo mělo určitý vliv na změny v bojeschopnosti Evropy
* Hodně vládců skutečně nevidí armádu a válečnictví na prvním místě a týká se to především Evropy. Existují vládci kteří vnímají armádu a válečnictví na prvním místě (RUSKO, KOREA, ČÍNA, INDIE atd.) z různých důvodů. Vhodnou otázkou asi není jak se na to dívají vládci, protože odpověď by nejspíše zněla, že jeden to vnímá tak a druhý jinak. Lepší otázkou by bylo, jestli by měla armáda a válečnictví být ve státě na prvním místě?
| |||