Moc/Pyramida moci/Rozdělení ve společnosti/Acheon: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Průmyslová revoluce a její vliv na tvorbu sociálních přepážek: Sociální bariéry |
|||
Řádek 101:
Talcott Parsons patřil k obhájcům tzv. "velké teorie", tedy pokusu spojit veškeré sociální vědy přeceňujícím teoretickým rámcem. Jeho metodický přístup je nejdříve předem zformulován a poté aplikován, což odpovídá analyticko-funkcionálnímu pohledu na svět a současně lze také říci, že odpovídá analyticko-funkcionálnímu pohledu na tvorbu vědeckých poznatků. Wikipedie připouští, že Parsonsona možná ovlivnila myšlenka Darwinovy evoluční teorie, v jeho metodiku do analyticko-funkcionálního vnímání.
==== Sociální bariéry ====
Termín ''sociální přepážky'' je velmi příbuzný k evolučně staršímu termínu jenž se nazývá ''sociální bariéry'' a velmi často z tohoto termínu čerpá, neboť z některých úhlů pohledů se jedná o jedno a totéž. Avšak termín sociální přepážky je o něco novější a obsahuje některé rozdíly.
Sociální bariéry a sociální přepážky lze vnímat jako mantinely mezi sociálními vztahy jednotlivců nebo skupin. Tedy jako překážku v podobě hranice v oblasti sociálních vztahů, jenž jedinci nebo skupiny nebohou nebo se bojí překročit, nebo jej překračují jen výjimečně, například z donucení nebo s pomocí. Sociální bariéry proto úzce souvisí s kvalitou, dynamikou, pestrostí a pevností či blízkostí sociálních vazeb. Pokud tedy existují důvody jenž tyto vztahy narušují, vzdalují či odcizují, nebo klesá jejich dynamika atd., hovoříme pak o sociálních bariérách. Sociální bariéry se bez vnější pomoci obtížně zbavují. Odstraňování sociální bariéry však obvykle vyžaduje spolupráci obou stran jenž se bariéra ve vztahu týká. Například při řešení manželských problémech a nedorozumění si terapeut vyžádá spolupráci obou partnerů.
Výše jsem se zmínil, že sociální bariéry úzce souvisí i s pestrostí sociální vztahů. Sociální vyzrálost vyžaduje, zvládat a ovládat různé sociální role; tato pestrost dovedností pak napomáhá v kvalitě řešení konfliktů, jejich předcházení a k zvládání různých sociálních situací. Lidé se za svůj život jistě setkají s velkým množstvím rozličných situací a ke zvládnutí každé rozdílné situace je obvykle zapotřebí zvolit rozdílné strategie. Je totiž důležité vědět, kdy je vhodná příležitost vyjádřit svůj názor, kdy být vtipný a kdy vážný, jak oslovit cizí lidi nebo potenciálního partnera, kdy je třeba jednat a kdy ustoupit, kdy spěchat a kdy si vše rozmyslet, kdy bojovat a kdy hledat kompromis, kdy poslechnout rady druhých, kdy naopak mýt svůj vlastní jiný názor, kdy zvolnit a kdy se snažit, jak udržovat své vztahy, kdy se ptát druhých jak se jim daří, kdy se jich ptát na radu, kdy jim naopak radu poskytnout, kdy být učitelem, a kdy být žákem, popřípadě kdy zalhat a kdy nelhat, kdy být upřímný a kdy nebýt upřímný. Kdy požádat šéfa o zvýšení platu nebo povýšení a kdy o to nežádat, kdy se zachovat empaticky, kdy se od věcí chladně distancovat. Takto by se dalo psát ještě hodně dlouho.
Pro sociální vyzrálost je tedy důležité řešit pestré sociální události v pestrém rozsahu rolí, některé formy výchovy, kdy je uplatněný určitý druh disciplíny a příliš jednostranně definováno požadované chování, potom často vede k znemožnění dětí a mladistvých zažít některé situace v různých sociálních rolích, protože jsou disciplínou uplatňovány a požadovány zvládat jen požadované sociální role a v nedostatečně pestrém rozpětí.
A právě ono organizované naplňování a kontrolování či omezování mnoha odlišných potřeb velkého počtu lidí za pomocí prostředků vynucovaní, disciplinární či byrokratické organizace považuje [[w:Erving Goffman|Erving Goffman]] (1922-1982) za klíčový znak [[w:Totální instituce|totální instituce]]. Totální instituce je sociologický termín označující instituci, v nichž jsou všechny stránky života sociálního aktéra podřízeny a řízeny pravidly platnými v těchto institucích. Jedinci tu jsou po dlouhou dobu izolováni (vzniká sociální bariéra), jejich individualita je potlačena a jejich životy jsou řízeny těmito organizacemi. Což je samo o sobě nebezpečné pro psychiku člověka a zejména pro psychiku dítěte či dospívajícího.
Příkladem takových organizací mohu být sekty nebo dětské domovy, či chudí jenž žili jako chovanci v domovech pro chudé (ženy a muži žili odděleně). V dětských domovech tak proti sobě stojí chovanci a personál, dvě zcela odlišné sociální skupiny, které mají doličný pohled na hodnoty života (jiné názory, jiný věk, jiné priority, jiné pracovní úkoly, jiný pohled na věc). Vládně mezi nimi velká sociální bariéra a sociální vztahy tak mohou být napjaté a plné nedorozumění, neboť obě skupiny mají jiné sociální potřeby a ty jsou velmi rozdílné. Totální instituce přebírají veškerou odpovědnost nad svými chovanci po celou dobu jejich pobytu. Jejich dohled se neomezuje pouze na oblast pracovních aktivit, jak je to běžné v moderní společnosti, ale naopak jejich dohled je komplexní a zasahuje do mnoha aspektů života. Neexistuje zde svobodný, smluvně uzavřený kontrakt, vymezující vztah mezi odvedenou prací a získanou odměnou. Všechny aktivity včetně pracovních, tak mohou být v různé míře a v různé intenzitě vynucené. Nepřekročitelná bariéra, kterou tyto instituce kladou mezi chovance a vnější svět, je zbavuje možnosti měnit své sociální role v průběhu všedního dne. Tím ochuzuje jejich Já a zmenšuje jejich sociální status. Děti z dětských domový nebo výchovných zařízení, tak často vstupují do života nedostatečně připravení a bez dostatečných sociálních zkušeností.
Sociální bariéry pochopitelně vznikají i kvůli jiným důvodům, například mezi skupinou mladých lidí a důchodců jsou názorové, zdravotní, věkové a další rozdíly. Právě proto někdy mladí vnímají důchodce jako do určité míry hendikepované. '''Což je ovšem špatně'''!!!
Sociální skupiny, které se od sebe výrazně odlišují, jejich pohled na věc je výrazně až extrémně rozdílný, trpí sociálními bariérami či sociálními přepážkami chcete-li. '''Takové skupiny lze snadno proti sobě rozeštvat'''.
Avšak, skupiny si názorově či jinak blízké mají pevnější vazby a jejich soužití a komunikace je kompatibilnější, '''jsou hůře proti sobě rozeštvatelné'''.
Více o tomto jevu se lze také nastudovat v tématu '''rozděl a panuj'''.
Podle Ritzera koncept totální instituce obsahuje klíčové ideje [[w:Strukturální funkcionalismus|strukturálního funkcionalismu]], jehož hlavní tézí je myšlenka, že sociální nerovnost je naopak pro fungování společnosti nezbytná.
Golfman jakožto autor textu Asylum popisuje [[w:Institucionalizace|institucionalizaci]] jako odpověď pacientů na byrokratické struktury a umrtvující procesy [[w:Totální instituce|totální instituce]], jako [[w:Psychiatrická léčebna|blázince]], [[w:Věznice|věznice]], [[w:Koncentrační tábor|koncentrační tábory]].
=== Chudoba a sociální vrstvy ===
| |||