Moc/Pyramida moci/Rozdělení ve společnosti/Acheon: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 51:
==== Průmyslová revoluce a její vliv na tvorbu sociálních přepážek ====
Éru Průmyslové revoluce vnímáme jako období zásadních, hospodářských, průmyslových a sociálních změn. Právě v této době, kdy žil i [[w:Karl Marx|Karel Marx (1818-1883)]],
Běžně užívanou myšlenkou, je totiž tvrzení, že díky novým [[w:Vynález|vynálezům]] a dalším novým pokrokům se budou mít lidé lépe. Na první pohled to zní logicky a jen těžko se v něm hledá chyba, protože vynálezy jako například [[w:Lednička|lednice]] či [[w:Mikrovlnná trouba|mikrovlnná trouba]], mixér či [[w:Kuchyňský robot|kuchyňský robot]], [[w:Televize|televize]], [[w:Internet|internet]], [[w:Telefon|telefon]], [[w:Mobilní telefon|mobilní telefon]], stroje vykonávající za nás práci, [[w:Počítač|počítače]], to vše nám určitým způsobem usnadňuje a ulehčuje život. '''Je však obyčejný člověk a koncový zákazník skutečně ten kdo z průmyslové revoluce těží? Nebo existuje skupina lidí, kteří těží z průmyslové revoluce více?''' Odpověď zní, že existuje skupina lidí, kteří z průmyslové revoluce těží více než obyčejní lidé a koncový zákazníci, a tou skupinou jsou lidé, kteří mají zisk z existence a prodeje výrobků a nových technologií; vytváří tak novou kulturu, jenž můžeme nazvat ekonomickou kulturou jménem konzumní kultura a konzumní společnost.
Pro Marxovu dobu bylo příznačné, že nové [[w:Stroj|stroje]] braly lidem [[w:Práce (ekonomie)|práci]] a ty důsledkem toho přicházeli o svá [[w:Povolání|zaměstnání]]. Stroje totiž umožnily vyrábět rychleji a ve větším počtu s menší námahou. K samotné výrobě při užití strojů nebylo zapotřebí stejného množství pracovních sil jako dříve, ale naopak méně; počet pracovníků klesal až na polovinu.<ref name="Bohatí akumulují kapitál" />
Což pochopitelně vedlo a i v současnosti do určité míry vede, k prohlubování rozdílů mezi jednotlivými sociálními vrstvami. Vazby jednotlivých vrstev se prohlubují a vzdalují od sebe; vznikají mezi nimi neprodyšně uzavřené přepážky, díky čemuž se jednotlivé sociální vrstvy od sebe separují.
Vše původně naznačovalo, že celková [[w:Poptávka|poptávka]] po práci bude expandovat méně, nežli počet lidí hledajících práci. Tedy, že bude růst počet nezaměstnaných a naopak pomalu růst nebo klesat počet nabízených pracovních míst. Marx zamýšlejících nad dopady růstu nezaměstnaných, došel k závěru, že se tak stanou zdrojem levných pracovních míst a nezaměstnané bude čekat jen chudoba a mizérie.<ref name="Bohatí akumulují kapitál" />
Přestože výnosy [[w:Kapitál|kapitálu rostly]], výnosy práce klesaly a Marx přišel s konstatováním, že [[w:Měšťanstvo|buržoazní vrstvy]] vykořisťují další [[w:Sociální třída|třídy]], zejména [[w:Proletariát|proletariát]].<ref name="Bohatí akumulují kapitál" />
Různé teorie hovoří o problémech sociální a ekonomické nerovnosti jako o problému nerovnoměrného rozdělení zdrojů a přetékání zdrojů z chudé populace do bohaté populace, tedy to známé "bohatí bohatnou a chudí chudnou". Jiné a opoziční teorie vysvětlují problém tak, že nejde jen přerozdělování zdrojů a vidí hlavní problémy jinde. Jiné teorie tak dokonce podporují přerozdělování zdrojů jako významný a užitečný motivační impulz jenž roztáčí kola ekonomiky. Za zmínku proto stojí se také věnovat [[w:Strukturální funkcionalismus|strukturálnímu funkcionalismu]], tedy konsesuálnímu (funkcionářskému) pojetí, jenž tvrdí, že sociální nerovnost je nezbytným předpokladem úspěšného fungování společnosti. Se vznikem tohoto pojetí se tak klade důraz na vyváření pomyslných přepážek mezi sociální vrstvy a oddělování těchto vrstev od sebe jako formu ovladatelné společnosti s tvrzením, že nerovnost je k fungování společnosti nezbytná, neboť vytváří motivační impulz jenž podporuje ekonomiku a tedy i blahobyt společnosti. Když všechna tato tvrzení a pojetí strukturálního funkcionalismu mezi řádky rozšifrujete, je tu vlastně řečeno, že '''chudoba a prohubování této chudoby je nezbytný pro fungování společnosti a pro zvyšující se blahobyt společnosti''', což si ovšem protiřečí. Tvrzení však dává smysl v okamžiku, kdy si uvědomíte, že se tu nehovoří o jedné, tedy obecné společnosti jako takové ale o různé skupiny společností; je tu přeci hovořeno o strukturálnímu funkcionalizmu, tedy o struktuře společnosti obsahující jednotlivé sociální vrstvy.
Protiřečící tvrzení tak najednou nabývá jiného, ale již logicky funkčního významu a to, že chudoba a prohlubování chudoby jedné sociální vrstvy je ku prospěchu jiné sociální vrstvy a jedná se tedy o myšlenku vykořisťování či využívání.
| |||