Moc/Pyramida moci/Rozdělení ve společnosti/Acheon: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka |
|||
Řádek 8:
=== Přirozená touha člověka někam patřit ===
Člověk je tvor družný a má své sociální potřeby a požadavky. Tento fakt je zapotřebí ve zkoumání struktury společnosti vzít v úvahu. Člověk je převážně společenský tvor a proto vyžaduje kontakt s ostatními lidmi. Ve skupině se cítí více v bezpečí a předpokládá že, skupina dokáže více než jednotlivec. Tyto sociální potřeby jsou pro různé lidi různě důležité, a lze proto říci, že někomu vyhovuje větší a častější společnost (extroverti) a někomu menší a méně častější společnost (introverti), sociální vazby mezi lidmi jsou tedy různě silné. Sociální vztahy nejsou statické, ale naopak jsou velmi dynamické neboť sociální vztahy vznikají, mění se, vyvíjejí nebo zanikají. Těmito sociálními změnami, její rychlostí i způsobem jak se s těmito změnami vyrovnáváme se zabývá '''dynamika sociálních vztahů''' a '''dynamika osobnosti'''.
==== Důvody člověka
# Pocity
## Pocit bezpečí
Řádek 21:
### Skupina se lépe ubrání než jednotlivec
## Celek je více než jen pouhý součet jeho částí
==== Následky sociálního vyloučení ====
Se projevují nahromaděním důvodů, které nakonec vedou k životní krizi. Těmito nahromaděnými důvody mohou být například ztráta zaměstnání, platební neschopnost, problémy s bydlením, problémy dětí ve škole, nemoc a mnohé další problémy související s chudobou, zdraví a změnou chování. Lze tedy říci, že sociální vyloučení vede ke ztrátě pocitu bezpečí a ke ztrátě vlastní sebedůvěry, podkopává vlastní hodnoty a životní cíle, vytváří pocit nejistoty a obav z budoucnosti a úzkosti z odloučení, což nevyhnutelně vede k depresi; přičemž deprese se projevuje změnami chování v melancholickém stylu. Během deprese přichází nechuť cokoliv dělat a řešit, objevují se tendence odkládat činnosti atd.
Sociální vyloučení se proto zobrazuje jako začarovaných kruh; tedy jako past sociálního vyloučení; který se neustále prohlubuje a problémy se tak kumulují na sebe. Oscar Lewis v souvislosti se zkoumáním chudoby (chudí jsou vylučováni ze společnosti), hovoří jako o '''kultuře chudoby'''.
Oscar Lewis popisuje kulturu chudoby jako adaptaci chudých lidí vyloučených ze společnosti. Ti mění a přizpůsobují své zvyky, hodnoty a názory novým podmínkám a přenášejí je tak dále na své děti. Lidé vyloučení ze společnosti si osvojují specifické vzorce chování, které lze obvykle považovat za rozporuplné vůči hodnotám většinové společnosti. Toto rozdílné vnímání hodnot, vede k problematickému soužití mezi většinovou společností a vyloučenou společností (například obavy z vandalství a nárůstu kriminality). Lidé žijící a navyklý žít v sociálně vyloučené společnosti, se z této sociální pasti nedokáží bez cizí pomoci dostat. Jsou demotivovaní, nevěřící a nedůvěřující, neočekávající zlepšení ale naopak očekávající problémy a komplikace, melancholičtí, život vnímají jako neřešitelný problém, který ani nemá cenu řešit. To však platí obecně a může se to případ od případu lišit, záleží také jak osoba dlouho žije v tomto sociálním vyloučení a jak hluboká je jeho past sociálního vyloučení.
=== Přepážky mezi sociálními vrstvami ===
Podobně jako velký tanker má vytvořené přepážky v nádržích, proto aby se převážená nafta v nádrži nepohybovala z jedné části lodi na druhou část lodi a nezpůsobila tak rozhoupání lodě (tankeru) a jeho případné potopení, tak i mezi lidmi vznikají určité přepážky oddělující sociální vrstvy jednu od druhé. Bohatí lidé se do určité míry straní chudých a chudí lidé se do určité míry straní bohatých a obě skupiny mají tendenci si vzájemně nerozumět. Stejně tak tomu je mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, ale i například mezi pravicí a levicí, kapitalisty a komunisty atd. V letadlech, autobusech či vlacích můžete najít I. třídu, II. třídu a III. třídu. Nelze jednoznačně říci, zda je to tak správně nebo dobře, určitě však lze vytknout, že tato rozdělená forma může působit diskriminačně a nerovně, což by teoreticky mohlo být i v některých konkrétních případech protiústavní, neboť '''ústavá formálně a legislativně zaručuje některá práva a rovnosti'''.
| |||