Historie peněz a bankovnictví/Pravěk před vynalezením platidel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vkládám do kategorie Kategorie:Historie peněz a bankovnictví |
úprava hierarchie nadpisů (nadpis <h1> je vyhrazen pro název stránky), úprava dvoúrovňového seznamu, oprava náhodně nalezené hrubky, hovorové (ne)můžou nahrazeno spisovným (ne)mohou |
||
Řádek 6:
K tomu abych lépe pochopil, zdali pravěký člověk obchodoval a jak to dělal, potřebuji nejdříve znát období pravěku a mnohé o pravěkém člověku.
== Pravěk ==
<gallery heights="180" caption="Pravěk">
File:HK Museum of History TST Prehistoric HK 10.JPG|Vyobrazení pravěkého člověka v muzeu historie
Řádek 20:
Co je pravěk? A co říká o schopnostech a dovednostech tehdejšího člověka?
{{Citát|… Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy žádné písemné prameny, '''jde tedy o období do vzniku písma'''.|Wikipedie, [[w:Pravěk|Pravěk]]}}
{{Citát|… Dějiny představují „paměť lidstva“. Lze je chápat jako souhrn událostí, které se staly v určitém časovém sledu, a jako každý vývojový proces v přírodě a společnosti či přímo jako vývoj lidské společnosti. Vzletně a přitom výstižně popsal funkci dějin Marcus Tullius Cicero: „Historia vero testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.“ – „Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.
Z textu lze tedy vyvodit že Pravěk je jedno z období dějin lidstva. Pravěkem se označuje období do vzniku písma. Od vzniku písma se toto období nazývá Starověk, který přechází do dalších období jako je Středověk, Novověk atd.
=== Periodizace ===
* [[Doba kamenná]] (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)
Řádek 50 ⟶ 48:
* [[Stěhování národů|Doba stěhování národů]] (5. století n. l. ‒ 6. století n. l.)
==== Jiné způsoby periodizace pravěku ====
#* období [[Přisvojovací hospodářství|přisvojovacího hospodářství]]. Člověk byl plně závislý na přírodě. Sbíral divoce rostoucí plodiny a lovil zvířata. Zemědělství neexistovalo.
#* období [[Výrobní hospodářství|výrobního hospodářství]]. Toto období zahájila [[neolitická revoluce]] cca -10.000. Rozvíjelo se prvotní [[zemědělství]]. Z lovců a sběračů se stali výrobci potravy. Člověk byl samostatným a nezávislým na lovu a sběru.
#* období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů.▼
▲2.) Podle technologie k výrobě nástrojů:
#* období [[Štípaná industrie|štípané industrie]]. Nejvhodnější surovinou byl pazourek.
▲* období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů.
#* období [[
#* období života v [[tlupa|tlupě]] o 20-30 členech▼
#* období [[rodové uspořádání|rodového uspořádání]], přičemž se rozeznává [[matriarchát]] a [[patriarchát]].{{Doplňte zdroj}}▼
▲3.) podle uspořádání společnosti:
▲* období života v [[tlupa|tlupě]] o 20-30 členech
▲* období [[rodové uspořádání|rodového uspořádání]], přičemž se rozeznává [[matriarchát]] a [[patriarchát]].{{Doplňte zdroj}}
== Obchodování pravěkého člověka ==
* Pravěký člověk vlastnil a vyráběl mnoho rozličných kamenných a kostěných předmětů denní potřeby a potřeby lovu. Technologie pravěkého člověka se vyvíjela postupně. Dle archeologických nálezů, se technologie pravěkého člověka vyvíjela nejdříve pomalu a na množství lokální malých izolovaných územích. Množství a rozličnost nalezených artefaktů dokládá, že s růstem rychlosti šíření stejných, nebo podobných technologií, přímo úměrně rostla rychlost růstu technologie. Lze proto usuzovat na předávání si informací a pravděpodobném obchodu.
* Pravěký člověk neměl platidla, zato však vyráběl mnoho produktů (například rozličné druhy pazourků, jehly z tenkých špičatých kostí atd., zpracovával zvířecí kůže, hledal si a zveleboval jeskyně nebo stavěl svá obydlí (spíše později),lovil a sbíral, atd. ) a neustále vyvíjel a zlepšoval technologie výroby těchto produktů (například: hledal nové materiály na pazourky, vyvíjel nové způsoby opracovávání kamene, kůže, nebo stavby či zvelebování obydlí, učil se využívat darů moře atd.). Pravděpodobně nedával své výrobky vždy zadarmo, ani vždy zadarmo neučil své výrobní postupy. Dělit se a dávat zadarmo má určitý smysl mezi soukmenovci nebo členy rodu (vzájemná pomoc a podpora), ovšem mezi členy cizího rodu, tlupy, kmene lze předpokládat, že docházelo k výměnnému obchodu (něco za něco).
Řádek 71 ⟶ 67:
* Jiný produkt, jiná hodnota. Chtěl-li pravěký člověk získat něco cennějšího za něco méně cenného, musel toho méněcenného dát více.
* Extrémy chápání hodnoty produktu. Jeden z extrémů jsem již naznačil: nelze vyměnit něco za něco co ten druhý nechce (to existuje ve dvou variantách: nabídka převyšuje poptávku nebo poptávka převyšuje nabídku). Nejdůležitější a nejžádanější produkty se málo kdy dostanou do situace že po ní nebude poptávka nebo nabídka. Pokud však vznikne extrémní nepoměr mezi nabídkou a poptávkou ovlivní to extrémně hodnotu produktu. Jeli něčeho nedostatek hodnota roste a jeli něčeho nadbytek hodnota klesá. Jeli nedostatek něčeho důležitého, hodnota roste rychle a hodně. Jedli nedostatek něčeho méně důležitého, rychlost a velikost hodnoty roste méně. Jeli nadbytek něčeho důležitého, hodnota klesá pomaleji a méně. Jeli nadbytek něčeho méně důležitého, rychlost a velikost hodnoty klesá více. Tento proces chápání hodnoty dle nabídky a poptávky se nezměnil ani v současnosti.
* Po důležitých produktech tedy byla poptávka relativně stálá a ty byly často vyhledávány i jako prostředek směny. Potřebujete-li něco, musíte mít něco na výměnu co ten druhý přijme (tedy potřebuje), pokud to nemáte musíte si to nějak obstarat. Právě proto investujete hodně na získání těch produktů, které vám
* Z toho
[[Kategorie:Historie peněz a bankovnictví]]
|