Sny/Databáze/Kychot/O snech: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Mercy (diskuse | příspěvky)
m Stránka Sny: Databáze/Kychot/O snech přemístěna na stránku Sny/Databáze/Kychot/O snech: sjednocení názvů
Kychot (diskuse | příspěvky)
m typo
Řádek 3:
Jako malé dítě mě sny hodně moc trápily, a to až tak, že jsem se kvůli nim bál jít večer do postýlky a usnout. Říkal jsem jim "zlé sny". Máma kvůli tomu se mnou chodila k lékaři, dostal jsem diagnózu "pavor nocturnus", noční děs. Máma to řešila také tak, že jsem na noc dostal Hysteps<ref>Barbiturát v balení pro děti</ref>, abych dobře spal. U postýlky jsme měl také zvoneček k sousedovi, na který jsem mohl zazvonit, když jsem se děsem v noci probudil a máma byla na návštěvě u souseda. Už když jsem ležel v posteli, větve stromů vrhaly na zeď pokoje, kde jsem spal, své stíny a mně to připomínalo mozek, kterého jsem se bál.
 
Častým námětem snů bylo to, že jsem někam šel, většinou nějakou temnou chodbou, a tušil jsem nebezpečí, že tam na mě něco číhá. Všichni mí známí byli venku, na světle. Když jsem jim to říkal, tak mě chlácholili, že se bojím zbytečně, a nebrali mě vůbec vážně (v tom snu). A já věděl, že dříve nebo později to na mě odněkuď vyskočí. Byla to nějaká velká hrozná příšera, která na mě skočila a tlačila mě k zemi, takže jsem se nemohl ani pohnout, ani dýchat, drtila mě svou vahou. Nejhorší bylo, když mně ještě navíc začala mačkat moje pohlavní orgány, to bylo úplně nejstrašnější, a cílil jsem hlavně svoji bezmocnost, že se z toho nemohu vymanit.
 
Hodně se mi zdálo o bytě, ve kterém bydlíme, o domě, často jsem běhal po schodech a nemohl najít východ ven, nebo jsem z pokojů vycházel do jiných, divných míst. To už nebylo tak moc strašidelné, ale někdy i v tom bylo úzkosti dost.