Verze z 19. 1. 2010, 12:50 editovat Kychot (diskuse \| příspěvky) Správci 13 198 editací m měrné teplo ← Porovnání se starší verzí		Verze z 19. 1. 2010, 15:01 editovat zrušit editaci Kychot (diskuse \| příspěvky) Správci 13 198 editací m šíření tepla Porovnání s novější verzí →
Řádek 133: Kolik litrů studené a horké vody (10°C a 70°C) musíme smíchat, abychom dostali 120 l vlažné vody 30°C? Můžeme počítat stejně, jako by se jednalo o roztok nějaké chemické látky (v našem ~~přpadě~~případě "calorika"), např. křížovým pravidlem: * 70 - 30 = 40 = 2 díly → 80 l vody 10 °C * 30 - 10 = 20 = 1 díl → 40 l vody 70 °C Řádek 141: Výše uvedený příklad by selhal, kdybychom míchali různé látky, např. různě teplou vodu a líh – mají různě velké specifické teplo. ~~Specifické~~měrná tepelná kapacita ''c'' (= specifické teplo) = množství tepla, kterým se ohřeje jednotkové množství látky (tj. 1 kg) o 1 K. Z toho dříve odvozena jednotka tepla: Řádek 153: ==== Příklad ==== Měrné teplo vody je 4 184 J K<sup>-1</sup> kg<sup>-1</sup>(kapalina při 20 °C). Jaký je převodní vztah mezi jednotkami cal a J ? === Tepelná kapacita === Vidíme, že různě velká množství vody pojmou různě velké množství tepla, které se opět uvolní, když se dané množství vody ochladí o 1 K. A to platí i pro různá tělesa: tepelná kapacita ''C'' = množství tepla, které těleso pojme při zvýšení teploty o 1 K * ''C'' ∼ hmotnosti tělesa ''m'' * ''C'' ∼ měrné tepelné kapacitě ''c'' * → C = m . c == Šíření tepla == * kondukce = vedení * konvekce = proudění * radiace = vyzařování Ochlazování: to samo, k tomu ještě: * evaporace = odpařování šíření tepla = šíření energie prostorem v průběhu času (tok energie) jednotka: W . m>sup>-2</sup> Teplo se ztrácí povrchem těles – přestupuje z teplejších těles na chladnější.

Termika (přednáška): Porovnání verzí