Verze z 14. 10. 2009, 15:08 editovat Kychot (diskuse \| příspěvky) Správci 13 186 editací pokračování článku ← Porovnání se starší verzí		Verze z 14. 10. 2009, 21:14 editovat zrušit editaci 62.24.78.19 (diskuse) dopsání Porovnání s novější verzí →
Řádek 12: === Principiální části audiometru === * Tónový generátor - vyrábí tóny různých ~~frekvencích~~frekvencí * Zesilovač - zesílí signál do sluchátek * Atenuátor - umožní přesně zeslabit signál Řádek 80: # Tlačítkem ''L'' (levé ucho) přepneme signál do levého sluchátka - signalizováno příslušnou zelenou diodou LED # Spínačem testovacího signálu pouštíme signál do sluchátka # Šoupátkem Regulace hlasitosti můžeme zvyšovat hlasitost po 5 dB<sub>HL</sub> od -10 dB<sub>HL</sub> až do teoreticky 100 dB<sub>HL</sub> - ''takto vysoké hodnoty však u normálně slyšících lidí nepoužíváme!'' # zelená LED nad šoupátkem indikuje, že je signál přiváděn do sluchátka (při zmáčknutí spínače signálu se rozsvítí, při zapnuté pulzní modulaci bliká v rytmu zvukových pulsů) # Záznamové pole audiogramu je překryto formulářem Řádek 125: * Zavřeme dveře tiché komory; jedna osoba ze skupinu může vyšetřovanou pozorovat okénkem ve dveřích. ''Osoby trpící klaustrofobií v komoře nevyšetřujeme!'' === Vzdušné vedení (AC) === * Zkontrolujeme, že je šoupátko hlasitosti nastavené na minimum (horní konec dráhy) * Nastavíme frekvenci na 1 kHz * Aktivujeme pulsní modulaci (přerušovaný signál je lépe slyšet) * Zjistíme, které ucho lépe slyší: * Jako první vyšetřujeme ucho, které lépe slyší. ** stiskneme tlačítko R * Pokud vyšetřovaná osoba slyší na obě uši normálně, začínáme zpravidla pravých uchem: pomalu zvyšujeme hlasitost signálu, až vyšetřovaná osoba signalizuje práh slyšení; odpovídající hladinu nezapisujeme, pouze si ji pamatujeme Připravíme si propisovačku odpovídající barvy (červená pro pravé, modrá pro levé ucho)▼ snížíme hlasitost na minimum▼ ~~stiskneme~~aktivujeme tlačítko LR stiskneme spínač testovacího signálu pomalu zvyšujeme hlasitost signálu, až vyšetřovaná osoba signalizuje ~~signál~~práh slyšení. signál můžeme opět snížit, až jsme si jisti, že vyšetřovaná osoba přestane slyšet signál těsně pod prahem slyšení porovnáme si hlasitosti prahu slyšení u pravého a levého ucha práh slyšitelnosti je hlasitost, při které vyšetřovaná osoba ještě slyší ten pro ni nejtišší signál vrátíme šoupátko hlasitosti na minimum ** práh označíme červeným kroužkem (pro pravé ucho) či modrým ležatým křížkem (pro levé ucho) – podle místa červené signalizační LED * Ucho, které lépe slyší (má nižší práh slyšení), budeme vyšetřovat jako první. Pokud slyší stejně, začínáme zpravidla pravým uchem ▲** snížíme hlasitost nao ~~minimum~~10 dB<sub>HL</sub> ▲* Připravíme si propisovačku odpovídající barvy (červená pro pravé, modrá pro levé ucho) ** zvýšíme frekvenci o jeden stupeň a pokračujeme stejným způsobem až k nejvyšší frekvenci * Stiskneme odpovídající tlačítko R nebo L. vrátíme se na 1 kHz a stejným způsobem proměříme spodní část kmitočtového spektra naměřené body spojíme souvislou čarou * Vrátíme se na 1 kHz a stejným způsobem proměříme křivku slyšitelnosti u druhého ucha * Na konci vyšetření vracíme šoupátko hlasitosti vždy do nejtišší polohy! === Kostní vedení (BC) ===▼ * Namísto sluchátek nasadíme kostní vibrátor tak, aby byl přitisknut na výběžek kosti skalní za ušním boltcem (processus mastoideus) * Tlačítkem voliče vedení přesměrujeme výstup signálu do kostního vibrátoru ▲=== Kostní vedení === * Při vyšetření postupujeme jinak stejným způsobem jako u vzdušného vedení * Prahy slyšení pro jednotlivé frekvence zapisujeme do audiogramu propisovačkou příslušné barvy, ale namísto křížku a koleček používáme pro kostní vedení symbolů: <nowiki>></nowiki> – pravé ucho <nowiki><</nowiki> – levé ucho * označené body propojíme (na rozdíl od vzdušného vedení) čárkovanou čarou * Po vyšetření jednoho ucha umístíme vibrátor za druhé ucho, které vyšetříme stejným způsobem

Subjektivní audiometrie: Porovnání verzí