Wikiverzita

Úvod do sociologie: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Porovnání se starší verzíPorovnání s novější verzí →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Historie: hyperlinky, formátování a úpravy textu
Řádek 27:
== Historie ==
'''Otcové zakladatelé sociologie'''
 
Studium sociologie není totožné se studiem dějin sociologie. Přesto je
Vývoj sociologie můžeme rozlišit na období '''protosociologické''' ( předsociologické ) a období '''sociologické''', kdy byla ustanovena socilogie jako věda.
dobré dějiny této disciplíny znát: jednak pochopíme kontext vzniku
 
důležitých sociologických pojmů a teorií, jednak nás to uchrání před
'''Předsociologické stádium ( protosociologické )'''
tím, abychom s velkou slávou objevovali věci již dávno objevené.
 
Kdybychom hledali prvního sociologa, zřejmě bychom upadli do
Před vznikem sociologie jako vědy se mnozí autoři vyjadřovali k předmětu sociologie. O společnosti uvažoval již [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aristotel%C3%A9s '''Aristoteles'''] ve 4. století před křesťanským letopočtem a ve stejné době psal [http://cs.wikipedia.org/wiki/Xenofon '''Xenofon'''] o dělbě práce v ševcovské dílně. Dále můžeme zmínit muslimské autory [http://en.wikipedia.org/wiki/Al-Ghazali '''Al-Ghazzáli'''] z 11. století, který píše o blahodárném vlivu islámu na administrativu státu, nebo také '''Abú Zaiď Abdarrahmán ibn Muhammad ( [http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=37683&s_lang=2&detail=1&title=Ibn%20Chald%FAn Ibn Chaldún])''' ze 14. století, který rozvíjí teorii organizace. Z Evropských filosofů můžeme jmenovat renesančního filozofa
rozpaků. Je jím al-Ghazzálí v 11. století, který píše o blahodárném
[http://en.wikipedia.org/wiki/Machiavelli '''Niccoló Machiavelliho'''] (1469-1527), jenž v 16. století vydává svou teorii o vládnutí v knize '''''Vladař''''', nebo britského ekonoma [http://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_Smith '''Adama Smitha'''] (1723 až
vlivu islámu na administrativu státu, či snad ve 14. století Abú Zaiď
1790) se jeho knihou '''''Bohatství národů'''''.
Abdarrahmán ibn Muhammad (Ibn Chaldún), který rozvíjí teorii organizací?
 
Kdybychom chtěli jít ještě hlouběji do dějin, tak o společnosti
'''Stádium sociologické'''
uvažoval již Aristoteles ve 4. století před křesťanským letopočtem a ve
 
stejné době psal Xenofon o dělbě práce v ševcovské dílně. Kdybychom
Vznik sociologie jako vědy byl z velké míry podmíněn [http://cs.wikipedia.org/wiki/Francouzk%C3%A1_revoluce Francouzkou revolucí]. V této revoluci byly rozbořeny dosud neměnné vazby mezi šlechtici a poddanými. Nastala otázka jak určit a řídit budoucí směřování společnosti.
se drželi teze, že sociologie se rodí spolu s moderní společností, možná
bychom za jednoho z praotců mohli považovat renesančního filozofa
Niccoló Machiavelliho (1469-1527), jenž v 16. století předkládá svou
teorii o vládnutí, nebo britského ekonoma Adama Smitha (1723 až
1790), který uvažuje o bohatství národů.
Sociologie se nám prostě vynořuje pozvolna v dějinách, jak příslušníci
elity uvažovali o společnosti a začínali ji považovat za problém.
My jsme si však řekli, že za sociologii budeme považovat takové studium
společnosti, které užívá metod (empirické) vědy. Připomeňme si
proto pět velkých osobností, jež stály u počátků takto pojímané sociologie:
A. Comta, E. Durkheima, K. Marxe, M. Webera a G. Simmela. Tito
myslitelé formulovali otázky týkající se společnosti, jimiž se sociologie
zabývá dodnes, i když ne vždy přijímá odpovědi, které oni nabídli.
V dalších kapitolách se setkáme s řadou dalších postav a proudů, jež
na jejich dílo navazují.
 
'''August Comte''' (1798-1857)
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Auguste_Comte '''August Comte'''] je muž, který dal sociologii její jméno, byť původně novou vědu nazýval sociální fyzikou. Jeho dílo vzniká jako reakce na
Francouzskou revoluci a osvícenství. '''Comte''' byl od roku 1818 sekretářem filozofa a sociálního myslitele [http://cs.wikipedia.org/wiki/Henri_de_Saint-Simon '''Clauda Henriho Saint-Simona'''] (1760-1825). '''Saint-Simon''' svým
novou vědu nazýval sociální fyzikou. Jeho dílo vzniká jako reakce na
Francouzskou revoluci a osvícenství. Byl ovlivněn katolickými konzervativními
mysliteli a chtěl bojovat s tím, co považoval za negativní
a destruktivní filozofii osvícenství.
Comte byl od roku 1818 sekretářem filozofa a sociálního myslitele
Clauda Henriho Saint-Simona (1760-1825). Saint-Simon svým
způsobem položil základ jak konzervativního, tak marxistického sociologického
myšlení. Chtěl, aby společnost zůstala taková, jaká je,
ale zároveň viděl potřebu sociálních reforem, jako např. zavedení centrálního
plánování v ekonomice. Spolupráce '''Saint-Simona''' a '''Comta'''
skončila neshodou roku 1824. '''Comte''' však od '''Saint-Simona''' přejal [http://cs.wikipedia.org/wiki/Positivismus pozitivistické]
naladění a snahu používat při zkoumání společnosti stejné vědecké metody jako v přírodních vědách.
vědecké metody jako v přírodních vědách.
V letech 1832-1844 byl učitelem na pařížské École Polytechnique,
ale vysokého postavení na této škole nikdy nedosáhl. V tomto období
vypracoval šestisvazkové dílo ''Cours de Philosophie Positive'', které vydává
roku 1842. Roku 1851 dokončil čtyřsvazkovou práci ''Systéme de
Politique Positive.''
 
'''Comte''' požadoval, aby se studium společnosti dělo na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Positivismus pozitivistických] vědeckých základech.
Sociologové mají podle něj používat [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozorov%C3%A1n%C3%AD pozorování], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Experiment experimentování],
srovnávací historické analýzy. Sociologie badatele zavazuje
současně konat pozorování i vytvářet zákony. Je to právě teorie, která
 
 
Sociologie je teoreticko-empirická věda. Je to právě teorie, která
pozorování nasměruje a potom interpretuje. Izolované pozorování bez
teorie by bylo podle Comta plané, a právě tím se vědecké pozorování
Citováno z „https://cs.wikiversity.org/wiki/Úvod_do_sociologie“