Úvod do sociologie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 407:
Realistické paradigma
Dnes často říkáme, že sociologie je věda
Slovo paradigma je řeckého původu. Znamená doslova vzor. Když
ho použijeme ve vědecké terminologii, může znamenat několik věcí.
Řádek 413:
přístup. Jde o použití konkrétní metody nebo návodu, podle
nichž provedeme nějakou analýzu.
Do teorie vědy zavedl pojem paradigma americký historik vědy
'''T. S. Kuhn''' (1922-1996), autor knihy Struktura vědeckých revolucí
(1962). Paradigma zde označuje převládající model (např. newtonovskou
mechaniku), který je badateli určité vědní disciplíny považován
Řádek 425 ⟶ 426:
zvládnuta. Pak dochází k tomu, čemu Kuhn říká „vědecká revoluce".
Z časového hlediska tedy střídání paradigmat vypadá takto:
paradigma 1 > normální věda > anomálie >
> krize > revoluce > paradigma
Běžný laik si vědu představuje podle modelu kumulativního poznání.
Lidské vědění stále narůstá a další generace staví na tom,
Řádek 433 ⟶ 436:
na ramenech obrů." Podle Kuhna je kumulace vědění důležitá, ale
podstatná je právě ona revoluce.
Paradigma slouží k tomu, aby odlišilo jednu vědeckou komunitu od druhé. Může
být užito, aby odlišilo fyziku od chemie nebo sociologii od psychologie. Tyto obory
Řádek 452 ⟶ 455:
autor uznávané učebnice sociologie George Ritzer (nar. 1940) navrhuje
následující členění.
'''Faktualistické paradigma''' předpokládá, že existují nějaké skutečnosti,
které jsou vůči jedinci vnější. Hovoříme o sociálních faktech,
která můžeme objektivně (zvláště kvantitativně) zkoumat, jako
Řádek 471 ⟶ 475:
Na půdě tohoto paradigmatu vyrůstá behaviorální sociologie a teorie
směny.
'''Definiční paradigma''' si všímá toho, jak lidé definují situaci.
Upřednostňuje definování situace před skutečným stavem věcí. Podstatu
tohoto paradigmatu výstižně ukazuje tzv. Thomasův teorém:
Řádek 477 ⟶ 482:
Lidé prostě jednají podle toho, jak vidí situaci. Sociolog tu
při své práci používá především tzv. kvalitativní postupy. Představi-
▲tělem tohoto paradigmatu je např. Max Weber, kterého mimo jiné zajímalo,
jak člověk definuje svou sociální situaci (více viz kapitola 1.4).
Použitými metodami bývá nejen dotazování, ale hlavně pozorování.
|