Úvod do sociologie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 407:
Realistické paradigma
 
Dnes často říkáme, že sociologie je věda „multiparadigmatická„'''multiparadigmatická'''".
Slovo paradigma je řeckého původu. Znamená doslova vzor. Když
ho použijeme ve vědecké terminologii, může znamenat několik věcí.
Řádek 413:
přístup. Jde o použití konkrétní metody nebo návodu, podle
nichž provedeme nějakou analýzu.
 
Do teorie vědy zavedl pojem paradigma americký historik vědy
'''T. S. Kuhn''' (1922-1996), autor knihy Struktura vědeckých revolucí
(1962). Paradigma zde označuje převládající model (např. newtonovskou
mechaniku), který je badateli určité vědní disciplíny považován
Řádek 425 ⟶ 426:
zvládnuta. Pak dochází k tomu, čemu Kuhn říká „vědecká revoluce".
Z časového hlediska tedy střídání paradigmat vypadá takto:
 
paradigma 1 > normální věda > anomálie >
> krize > revoluce > paradigma 2
 
Běžný laik si vědu představuje podle modelu kumulativního poznání.
Lidské vědění stále narůstá a další generace staví na tom,
Řádek 433 ⟶ 436:
na ramenech obrů." Podle Kuhna je kumulace vědění důležitá, ale
podstatná je právě ona revoluce.
 
15
Paradigma slouží k tomu, aby odlišilo jednu vědeckou komunitu od druhé. Může
být užito, aby odlišilo fyziku od chemie nebo sociologii od psychologie. Tyto obory
Řádek 452 ⟶ 455:
autor uznávané učebnice sociologie George Ritzer (nar. 1940) navrhuje
následující členění.
 
'''Faktualistické paradigma''' předpokládá, že existují nějaké skutečnosti,
které jsou vůči jedinci vnější. Hovoříme o sociálních faktech,
která můžeme objektivně (zvláště kvantitativně) zkoumat, jako
Řádek 471 ⟶ 475:
Na půdě tohoto paradigmatu vyrůstá behaviorální sociologie a teorie
směny.
 
'''Definiční paradigma''' si všímá toho, jak lidé definují situaci.
Upřednostňuje definování situace před skutečným stavem věcí. Podstatu
tohoto paradigmatu výstižně ukazuje tzv. Thomasův teorém:
Řádek 477 ⟶ 482:
Lidé prostě jednají podle toho, jak vidí situaci. Sociolog tu
při své práci používá především tzv. kvalitativní postupy. Představi-
tělemtelem tohoto paradigmatu je např. Max Weber, kterého mimo jiné zajímalo,
16
Obr. 1.1 Makroskopicko-mikroskopické kontinuum s vyznačením některých klíčových
bodů
mikroskopické makroskopické
tělem tohoto paradigmatu je např. Max Weber, kterého mimo jiné zajímalo,
jak člověk definuje svou sociální situaci (více viz kapitola 1.4).
Použitými metodami bývá nejen dotazování, ale hlavně pozorování.