Spiritus movens skupiny historického tance: Porovnání verzí

# Životní styl: už samotný zájem o hostorický tanec svědčí cosi o životním stylu

# Společní známí: i když se zpravidla diváci neznají všichni se všemi, pak velká část z nich by jistě našla v bubliku nějaké své společní známé; tedy i to je věc, která je spojuje

# Kolegiálnost: Asi více než při jiných akcích je zde velká část publika sama aktivními historickými tanečníky – což lze opět nazírat z hlediska výhod i nevýhod. Jednak lze předpokládat větší míru empatie, protože když někdo sleduje jiného při výkonu, o kterém má bližší představu o tom, co to obnáší, je v jiném vztahu než laik, který něco podobného nikdy neprovozoval. Na druhé straně každá skupina je do jisté míry i konkurentem, a tak do pocitů přihlížejících se může mísit jak vyšší míra kritičnosti, tak až pocity jisté škodolibosti či jízlivosti. A tak či onak, vždy tu v podvědomí běží jakýsi proces, který srovnává výkon skupiny na jevišti s vlastní úrovní, a tak pocity vnitřního uspokojení mohou pramenit z diametrálně odlišných vjemů: jak z dokonalostí, tak z nedokonalostí sledovaných výkonů. Což zase může být vnímáno jako výhoda i nevýhoda – např. to, co by u jiného vyvolalo pocit znechucení, u jiného naopak vyvolá pocit satisfakce. A zase naopak: dokonalý výkon namísto uspokojené může přinášet i závist. Nicméně, přes všechny tyto vnitřní komplikace vnímání a hodnocení si ani kolegiální publikum nemusí nechat kazit radost a může to dát i patřičně najevo, takže v celkovém soudu právě i takto zaujaté publikum může být pro taneční skupinu velkým přínosem: nejen v průběhu samotného představení, ale i po něm při případném vzájemném sdílení dojmů.