Účel základní školy/Úvaha/Esej o budoucnosti vzdělávání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
další omývání
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Řádek 12:
Přesto všechno propojení mladé generace prostřednictvím internetu má globální charakter a představuje velice významný integrační proces ve společnosti. Mezi svými známými a kamarády mají často řadu cizinců, čtou cizojazyčné weby a na rozdíl od předcházejících generací již zdaleka nerozlišují světy na skutečný svět a svět online. Jejich názory se nesou v duchu této integrace a vysokého stupně propojenosti mezi tímto a druhým světem, mezi domácí oblastí a jiným státem. Vzdálenost již nehraje takovou roli jako dříve a stále více a více se na vzdálenost díváme jinak a jinými měřítky. Stále méně a méně, vnímáme rozdíl mezi člověkem a robotem. Stále více se propojují jazyky a i Čeština je mnohem více Angličtinou, než kdysi Němčinou za Rakousko-Uherska. Zdá se proto, že čím více se držíme od sebe, tím více se propojujeme na úplně jiné úrovni a stále více a více se stáváme jedním organismem.
 
Možná se jedná o důsledek fungování jakési univerzální rovnováhy, která se pouze snaží věci vyrovnatvyvážit a když se přidá na jednu stranu, snaží se rovnováha váhy srovnat kompenzací na straně druhé. Možná je ve své podstatě všechno stejné, pouze jinak rozložené a jinak strukturované. Možná nakonec vážně tolik nezáleží na obsahu ani na formě výuky, ale na vhodném rozložení obojího. Protože jen a pouze tehdy, se lze vyhnout extrému.
 
Vše se neustále mění (a to i když to ve své podstatě zůstává stejné) a proto je čas jednou ze základních složek lidského nazírání na skutečnost, což se promítá do prožívání člověka i do jeho vědomého řízení činností. Jen a pouze tehdy, pokud se mění poloha bodu, získáváme pocit pohybu a kontinuity času. To jak člověk prožívá čas, ale i jak je schopen vědomě a záměrně svůj čas rozvrhnout a plánovat, se stává významným psychickým aspektem a schopnosti člověka se seberegulovat a být plně autonomním. Právě proto, že život člověka probíhá v čase, se problematikou zabývali a zabývají filozofové, biologové, sociologové fyzikové, psychologové, prognostici, historici, ekonomové a mnozí další. Studium času a jeho vlivu na člověka či společenství patří mezi nejzákladnější a nejuniverzálnější a současné nejužitečnější téma ke studiu i pro praxi v životě.