Výzkum osobního rozvoje/Seberegulace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Nová stránka
 
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Řádek 11:
 
Ovšem tato teorie přestala být populární v roce 2016, kdy se již celé řady nejrůznějších psychologických experimentů nepodařilo zopakovat. Což je velký problém, protože určitá univerzálnost výsledků, je jedním ze základních východisek nejen v psychologie, ale výzkumu vůbec. Jak už jsem naznačil víše, předpokládám, že snížená schopnost, jakási vyčerpanost sebekontroly, je nejspíše důsledkem stresu, podobně jako únava vlivem dlouhodobého stresu. Což by mohlo znamenat, že odpočinkem se může schopnost začít vracet, za předpokladu, že není poničena vůle. Jinak je současně nutné po odpočinku trénovat i vůli.
 
== Anatomie úspěchu ==
'''Žádný úspěch nepřichází sám od sebe''', protože každá akce vyvolává reakci. To znamená, že '''každá reakce či důsledek má svou příčinu'''. I když k úspěchu dojdeme skrze náhodu a štěstí, tak i přesto existuje příčina tohoto úspěchu. Ovšem v takovém případě se nachází příčina mimo nás. Pro nás samotné se potom jeví jako náhoda, protože nejsme příčinou jenž vedla k úspěchu. Jsou věci které nemáme pod kontrolou a věci které jsou pouze a jen na nás. Proto některé úspěchy jsou naše vlastní dílo a jiné naopak ne. Říká se, že úspěch přeje lidem připraveným. Což ovšem nutně nevyžaduje stát se příčinou vlastního úspěchu, ale naopak vyžaduje schopnost využít vzniklé situace a přizpůsobit se. Proto '''schopnost rozpoznat nové příležitosti je mnohem důležitější než samotnou příležitost stvořit'''. '''Předpokladem úspěchu je tedy určitý potenciál, soubor zdrojů či síly ze kterých je možno čerpat na cestě k úspěchu.''' Klíčovými zdroji jsou přitom hlavně silná vůle a za nimi teprve následují znalosti a dovednosti. Bez vůle není dostatek akce ani dostatek seberegulace, odvahy ani vitality. Bez vůle jsou veškeré dovednosti a znalosti člověka nevyužité, bez ohledu na motivaci. Protože motivace bez vůle konat, jsou jen pouhým naivním sněním a fantazírováním o něčem co se nestane. Pouze v okamžiku kdy se do motivace vloží také vůle, je možné své myšlenky zhmotňovat, tedy uskutečňovat. Dovednosti jsou bezprostředně prakticky vykonavatelné, pokud nechybí motivace a hlavně vůle. Ze znalostí čerpáme teoretické poznatky a jsou vykonavatelné až skrze dovednosti, tedy aplikováním znalostí v praxi. Ovšem bez vůle, motivace a dovedností jsou znalosti nepoužitelné.
 
Motivy jsou bezprostředními, subjektivními důvody činů. Jsou názorem na otázku "co dělat?" a touhou či potřebou něco dělat. Bez vůle však zůstávají nenaplněna. Existuje tu podobný vztah jako mezi znalostmi a dovednostmi. Názory, motivace a znalosti tedy mají hodně společného co se týče jejich mechaniky fungování a vztahů mezi jednotlivými komponenty. Tyto zdroje souvisejí s naší biologickou a psychologickou podstatou. Můžeme je do určité míry poznávat, ale jen obtížně měnit, protože jsou součástí jádra naší podstaty. Zatímco znalosti jsou sumou objektivních, dokazatelných poznatků, tak názory shrnují to, čemu subjektivně věříme, a to bez ohledu na to, zda je možné to dokázat nebo ne. Každý si tak nosí svůj vlastní vesmír a představu o jeho fungování ve své hlavě. Významy jsou tedy ukryty v mysli člověka. Psaný text a sdílené poznatky jsou jen symbolické vyjádření těchto významů jenž se nacházejí v naší mysli. Pro sebeřízení je přitom důležité, že tyto všechny zdroje lze do určité míry vědomě ovlivňovat. '''K vědomému ovlivňování čehokoliv potřebujeme vůli, a proto je vůle nejdůležitějším aspektem osobního rozvoje a jakéhokoliv úspěchu.''' Neboť bez vůle nelze nic uskutečnit a tedy ani ničeho dosáhnout.
[[Kategorie:Osobní rozvoj]]
[[Kategorie:Management]]