Účel základní školy/Úvaha/Esej o budoucnosti vzdělávání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Vzdělávání jako předmět politiky: neomývejte všechno, stačí to vlastnit; čistota má význam jinde ;-) |
další omývání |
||
Řádek 58:
Z toho všeho vyplívá, že '''účelem vzdělávání je otevření očí a pochopení toho jak svět skutečně funguje, zbouráním falešných a mylných představ i předsudků'''. Tohle je základní a univerzální nosná myšlenka která vysvětluje potřebu nejen umět věci jako je matematika, fyzika, přírodopis a jazyky a další vědecké věci, ale také vysvětluje proč kultivovat svou duši a mysl. Vysvětluje proč bychom měli mít určité hodnoty, stát se morální a etickou bytostí. Tato nosná myšlenka vysvětluje vše, protože odpovídá na otázku proč. Jen tehdy se naučíme skutečně žít a přežít.
Naše nepochopení nás nutí pouze chladně myslet, nebo pouze bezmyšlenkově cítit. Ale hluboké pochopení stojí na propojení těchto dvou principů myslet a cítit. Měli bychom se naučit spojit to co doteď špatně funguje rozděleně. Protože ono rozdělení nás vede k jednosměrným, extrémním a nevyváženým rozhodnutím. Proto jednáme často jedním nebo druhým směrem, proto chybujeme ať už činíme cokoliv. Jen tehdy, až se naučíme dělat rozhodnutí hlavou i srdcem, budeme činit správná rozhodnutí. Pokud má
Odborníci si už položili otázku, co se stane, když v našem uvažování nabývá převahu jedena z časových dimenzí buď minulost, přítomnost nebo budoucnost. Tedy zkoumali situaci, kdy se člověk soustředí pouze na jedno časové údobí. Pro tento případ zvolili označení časová orientace jedince. Přičemž jde o kognitivní aktivitu, která spoluurčuje dvě důležité aktivity: 1) emoční reagování na představy o vlastní minulosti, přítomnosti či budoucnosti 2) preferování časového údobí (dimenzi).
Řádek 260:
=== učitelé vs. roboti a technologie ===
Nedostatek učitelů pravděpodobně nevyřeší ani vstup lidí bez pedagogického vzdělání, ani tento počet nebude dostačující. Lze předpokládat, že jako další alternativu přichází v úvahu roboti a nové technologie. V září 2019 na základní škole Neštěmická v Ústí nad Labem se zkouší robotická asistentka učitele (https://sever.rozhlas.cz/ustecka-zakladni-skola-zacne-testovat-robota-jako-pomocnika-ucitele-prvni-ve-8077423). ''"Jmenuje se Ruby, je z bílého plastu, měří 120 centimetrů, váží 28 kilogramů a je to humanoidní robotka."'' Učitel Martin Marks přitom vysvětluje, že: ''"Jeden z důvodů, proč chceme podobné digitální technologie ve škole, je to, že tento robot komunikuje s dětmi, a je možné, že na něj budou reagovat lépe než na učitele."'' Novým generacím budou pravděpodobně připadat tyto technologie přirozenější než dnes. Možná nám bude připřádat přirozenější se učit od strojů než od člověka, protože to bude
Budou robotičtí učitelé lepší než člověk? Tak rozhodně nebudou požadovat zvýšení platů jako člověk a v době ekonomické nestability se tak stanou významným konkurentem některých typů učitelů. Přitom britský akademik, profesor Sir Anthony Seldon předpokládá, že: ''"Do deseti let přijde do školství revoluce, která bude znamenat větší přelom, než bylo zavedení všeobecné a povinné školní docházky. Tato změna bude spočívat v téměř absolutním nahrazení lidských zaměstnanců stroji."(2018)'' Lze předpokládat že robotičtí asistenti učitelů, a robotičtí učitelé a virtuální prohlídky umožní studentovi/žákovi vidět a učit se svět ve velké šířce v jednom okamžiku. Například se tématem stane Francouzská revoluce - dítě se naučí vše o matematice té doby, pozná historii i filozofii Francie 19. století, a protože před Bastillou stála slavná socha slona, naučí se třeba i vše o slonech - pokud program usoudí, že to prospěje. Dnes nic takového není pochopitelně možné, což naráží na znalosti učitelů (rozsah znalostí člověka je omezený). '''Stroje ovšem takhle omezené nebudou, a jejich záběr bude s lidským nesrovnatelně širší. A navíc se neunaví.'''
Řádek 284:
Podle zprávy WHO vydané v dubnu 2019 by neměli děti ve věku od 1 do 5 let trávit svůj čas v kontaktu s moderními technologiemi více než hodinu denně. Pro starší děti už limity nastaveny nejsou. S tím, že pro rodiče je důležité najít balanc mezi tím, aby technologie nevnímaly jako nepřátele svých dětí, a mezi tím, kdy může jejich nadměrné užívání způsobovat mentální problémy jako úzkost či depresi. Dle teorie tak závislost vzniká, když dáte dítěti přesné časové ohraničení. "Nepravidelnost je základní kámen v zabránění vzniku závislosti. Například znám případ, kdy maminka dovolovaly synovi tablet jen u snídaně každý den a byla hrdá, že ho používá jen patnáct minut denně. Když ale jedno ráno vynechala, syn dostal takový hysterický záchvat, že jej málem odvezla sanitka.", říká Lidija Zavoralová.(prosinec 2020)
Otázkou proto je, jaký bude mít vliv na dítě učitel robot? Především se takový student/žák bude v tomto případě sestávat se svým roboučitelem relativně pravidelně. Což si jistě sebou nese určitá rizika závislosti na takové technologii. Někteří výzkumníci přišli s teorií, že nové technologie jako internet, smartphony a počítače mají na náš mozek stejný vliv jako užívání drog či alkoholu. Roboučitel nejspíše bude alespoň zpočátku (po několik let, či generaci)
Podle dotazníku CNN z 2018 si až polovina teenagerů myslí, že jsou závislí na technologiích. A až jeden ze tří dospělých se považuje za závislého na mobilním telefonu. Což jsou alarmující čísla, která bijí na poplach. Nicméně jiní odborníci považují výsledky za zkreslené polopravdy. Tvrdí, že technologie není droga. Přestože se objevily teorie, co se snažily o spojení drog s užíváním internetu či smartphonu, jejich zjištění někteří považují za přitažené za vlasy. Přitom však technologie aktivují přibližně stejné množství dopaminu jako jakákoli jiná zábavná aktivita. Takže při jejich užívání se do těla uvolní asi o 50 až 100% více, než je normální hladina. Ovšem při kokainu je to o 350% více a metamfetamin uvolní až o 1200% vyšší dávku, než je normální hladina. Podle studie profesora psychiatrie Christophera J. Fergusona se skutečná závislost se projevuje pouze u 3 % uživatelů.
Řádek 456:
Vedení jednotlivých škol, tajemníci, reprezentace akademických senátů a studentů se významně podílí na diskusi o slaďování vztahů fakult a fakultních nemocnic. Ačkoliv přes opakované legislativní snahy v minulosti dosud nevznikl zákon o univerzitních nemocnicích, současné vztahy všech fakult s jejich nemocnicemi jsou velmi dobré a ve stávající legislativě – a za společného zájmu – ředitelé a děkani řeší společné otázky, od organizačních po personální, konsensuálně, a žádná ze stran nevolá po striktní zákonné kodifikaci. Ojedinělé výpady proti některým parametrům spolupráce, které potenciálně ohrožují dobré vztahy nemocnic a fakult, jsou marginální a spíše subjektivní než institucionální. Aspoň tedy prozatím. Těžko říci jak takovou situaci ovlivní například kulturní války a hyperkorektivita a s tím spojovaný vznik nových typů elit ve společnosti.
Přitom ve zdravotnictví i jiných odborných vzděláních a trhem práce existuje úzká vazba. Jedním z hlavních cílů vzdělávání je poskytnout žákům kvalifikaci vhodnou pro uplatnění na trhu práce. Ovšem trendy jako inkluze, elitářství, nové technologie, lenost, ekonomická a pandemická krize, přehlcenost informacemi, redukce učiva, ztráta manuální zručnosti, robotizace a umělá inteligence, to vše se odrazí nejen na školství, ale také zdravotnictví. Zdravotnictví úzce souvisí se školstvím protože zdravotníky je nejdříve nutno vyškolit v oboru, ale i tito nastupující studenti medicíny, si museli projít základní a střední školou. Stav školství bude
Z hlediska oborové struktury absolventů pro rok 2014 bylo zjištěno, že mezi absolventy středních škol (bez návazového studia) bylo zhruba 29% absolventů s výučním listem, 5,1% absolventů s maturitou a s odborným výcvikem, 40% absolventů klasických maturitních oborů a 26% absolventů gymnaziálních oborů. Absolventi skupiny zdravotnictví tvořili v roce 2014 s počtem 2,5 tisíc, tedy přibližně 3% ze všech absolventů středních škol.
| |||