Výzkum osobního rozvoje/Životní změna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 38:
Wikipedie hovoří o [[w:Koloběh|koloběhu]] života nebo o koloběhu specifických látek v přírodním či společenském systému. Wikipedie uvádí koloběh ekologický, například koloběh dusíku, koloběh kyslíku, koloběh síry, koloběh uhlíku, koloběh vody. Dále ekonomický koloběh, především jako koloběh peněz či peněžní oběh. Koloběh v rámci oceánografie jako proudový koloběh. Koloběh v sociologii jako například koloběh elit či cirkulace elit. Tedy že koloběh je jakýsi cyklus, opakování, oběh.
Zatímco Bruce Lee hovoří o procesu jako o neustálém pohybu a změně. Nejen naše těla, ale i naše myšlenky a sny prochází procesem života a smrti. Vlivem různých okolností, některé naše touhy a nápady ožívají a znova umírají. '''''"Abychom pochopili význam zacházení s věcmi, abychom věci přivedli zpět k životu, musíme je znovu změnit v proces. Zhmotnění, vytvoření věcí z procesu je výsledkem toho, čemu říkám imploze nebo katatonie či vznik vrstvy smrti."''''' (Bruce Lee). Zabývá se v tomto ohledu pastí, slepou uličkou, fobickou vrstvou. Přitom umírání a oživování věcí (myšlenek, motivací, nápadů atd.) zkoumá jako proces změny jak se dostat pryč s duševních pastí. Zkoumá proces změny jako nástroj terapie duše. '''''"Jakmile se dostaneme za fobický stav, za námitky, zjistíme, že se v tu chvíli ocitáme ve slepé uličce."'''''(Bruce Lee). Proto doporučuje v každém kousku terapie projít touto implozivní vrstvou, abychom se dostali k autentickému já. Říká že zde se většina škol terapie a sami terapeuti stahují zpět, protože se také bojí smrtelnosti. Při průchodu implozivní vrstvou vidíme, že se děje něco velmi zvláštního. Nejdramatičtěji to vypadá v katatonickém stavu, kdy živý člověk bez hnutí a reakcí najednou exploduje k životu. '''''"A k tomu dochází, když je
Budhizmus se dívá na tento proces nekonečných změn ve velmi podobném duchu jako Bruce Lee. Bolesti duše umrtvuje meditací. Vytváří tak katatonický stav v podobě prázdné mysli, klidného těla bez pohnutí, připomínajícího spánek nebo smrt. Aby na konci meditace, člověk začal znova vnímat všemi smysli naplno bez omezení a explodoval v život. A tak se člověk po meditaci budí svěží a odpočatý, plný elánu a chuti žít. Taoisté věří, že čas strávený meditací prodlužuje život. To je podle nich velmi důležité, neboť čím déle jedinec žije, tím větší jsou jeho šance dosáhnout naprosté harmonie a souladu s principem Tao.
Řádek 46:
Bruce Lee napsal během svého života své myšlenky a představy o tom, jak žít život naplno a tyto poznatky získal ze svého studia bojových umění, studia filozofie, občas i psychologie a jiných témat. Byl horlivým studentem za lepším životem v transcendentním smyslu. To se odráží v nesčetných hodinách strávených čtením knih. Potom vzal jednotlivé aspekty, které vyčetl z knih a uvedl ji do akce. Každou důležitou lekci, kterou mohl pochopit na intelektuální úrovni, aplikoval na svůj každodenní život. Stal se tím typickým příkladem člověka, který své nápady zhmotňoval ve skutečnost, uváděl do každodenní praxe.
Když své myšlenky sdílel, lidé jej často kritizovali a obviňovali z namyšlenosti a arogance. Lidé si totiž pletli projevy silné vůle a silné sebedůvěry v egoismus. Jenomže to co propagoval tím se sám řídil. A tak za sebe nechal mluvit své výsledky. Lidé mu potom platili velké částky za to, aby je učil, protože chtěli dosáhnout stejných nebo podobných výsledků. Prostřednictvím svých knih, filmů a rozhovorů se snažil vyjádřit moudrost, kterou získal během let studia a praxe. Jenomže to co bylo jeho praxí, bylo druhým jen teorií. Protože málokterý člověk, byl ochoten vyjít ze své komfortní zóny a pracovat na sobě tak tvrdě jako Bruce Lee. Takže se sice lidé občas naučili a pochopili jeho filozofii, ale už pokulhávali vlivem své lenosti ve schopnosti tyto myšlenky skutečně a každodenně aplikovat.
Buddhistické texty hovoří o '''čtyřech základních překážkách, které musí člověk překonat''', má-li být meditace úspěšná. První je '''mentální rozptýlenost, či nesoustředěnost''', která vzniká na hrubé úrovni mysli a vztahuje se k tendenci naší mysli nechat se rozptýlit. Druhá překážka je '''otupělost a ospalost nebo sklon usnout'''. Třetí je '''mentální laxnost, což znamená, že naše mysl je neschopná udržet si ostrost a jasnost'''. Nakonec, na mnohem jemnější úrovni, je zde '''duševní vzrušení či nervozita, které pramení z kolísavé a proměnné přirozenosti mysli'''.
[[Kategorie:Osobní rozvoj]]
[[Kategorie:Management]]
| |||