Pedagogika pro kombinované lyceum/Práce se specifickými sociálními skupinami: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Sociální skupiny, jejich specifika potřeby: lehká korektura, formátování
m →‎Klasifikace skupin: formátování
Řádek 23:
===Klasifikace skupin===
 
'''Podle velikosti''':
'''Podle velikosti''': ''Malé'', (jednotlivci se znají, jejich role jsou propojené např. rodina, třída, parta apod.) ''Velké'' (vzniká, když je v ní tolik členů, že se ani nemohou navzájem znát a stýkat osobně, neprobíhá komunikace tváří v tvář, citové vazby nejsou mezi všemi např. žáci)
*''Malé'' (jednotlivci se znají, jejich role jsou propojené např. rodina, třída, parta apod.)
<br>
'''Podle velikosti''': ''Malé'', (jednotlivci se znají, jejich role jsou propojené např. rodina, třída, parta apod.) *''Velké'' (vzniká, když je v ní tolik členů, že se ani nemohou navzájem znát a stýkat osobně, neprobíhá komunikace tváří v tvář, citové vazby nejsou mezi všemi např. žáci)
'''Podle stability''': ''Přechodné'', (skupiny utvořené dočasně např. publikum) ''Stálé'' (opak přechodné, např. národ)
 
<br>
'''Podle stability''':
'''Podle typu vazby, pevnosti pravidel''': ''Formální'' vzniká shora, podle předem daného pravidla, má neosobní charakter, platí zde přesně stanovené předpisy a normy dodané zvnějšku. Chce-li se jedinec stát členem, musím dané normy akceptovat, za nedodržení norem jsou předem stanovené tresty. V této skupině převládá funkční, neosobní vztah mezi členy (např. pracovní skupina, vojenský útvar, nově vznikající pracoviště, kurz účetnictví atd.), posléze mohou vzniknout i neformální vazby (parta kluků na vojně), často jde o skupinu určenou ke splnění nějakého úkolu, která se po splnění rozpadá ''Neformální'' vzniká zevnitř, spontánně. Pravidla a normy si stanovuje skupina sama, jsou vyjádřením přirozených potřeb jejích členů. Skupina je závislá na povaze a aktivitě svých členů, je tvořena z jejich iniciativy, její členové se znají, mají k sobě blízký vztah a stejné zájmy a potřeby, skupina vzniká spontánně, její normy a pravidla vznikají jak před statuováním skupiny (ideje zakladatele), tak i za chodu skupiny, nově příchozí může vnést změnu pravidel, např. skupina přátel, amatérské zájmové kroužky apod.
'''Podle stability''':* ''Přechodné'', (skupiny utvořené dočasně, např. publikum) ''Stálé'' (opak přechodné, např.školní národtřída)
<br>
* ''Stálé'' (opak přechodné, např. národ)
'''Podle priority''': ''Primární skupina''. Pojem primární skupiny zavedl americký sociolog Ch. H. Cooley (1864-1929), začíná v nich socializace jedince, a proto mají rozhodující vliv na rozvoj jedince. Jsou to malé skupiny, intimní, kontakty probíhají tváří v tvář, převládá v nich citovost, sympatie a vzájemné ztotožnění, pro které je pojem „my“ přirozeným výrazem. Jedinec se v nich plně angažuje celou osobností, nejen jako nositel dílčí role (rolím se zde teprve učí, zde získané role trvale ovlivňují jedince). Příkladem primární skupiny je rodina, herní skupina (v dětství), sousedství a skupina starších pokud se u jedince vyskytne mezera v primárních vztazích, často si tuto mezeru vyplní sekundárními (sekty, gangy, atd.)
 
''Sekundární skupina''. Pojem sekundárních skupin se objevuje později a označuje všechny další skupiny, v nichž začíná převládat účelová racionalita a volnější, méně osobní a formálnější vazby (profesní skupiny, sociální vrstvy). Socializace jedince v nich nadále pokračuje (je to jedna z etap tohoto procesu), je to nadstavba po zvládnutí požadavků v primární skupině, doplňují se v nich požadavky vyplývající ze sociálních rolí a pravidel (např. dítě doma říká ahoj, v sousedství dobrý den a ve škole zdraví tím, že se postaví). Příklad: klub, kancelář, školní třída apod.
'''Podle typu vazby, pevnosti pravidel''':
'''Podle typu vazby, pevnosti pravidel''':* ''Formální'' vzniká shora, podle předem daného pravidla, má neosobní charakter, platí zde přesně stanovené předpisy a normy dodané zvnějšku. Chce-li se jedinec stát členem, musím dané normy akceptovat, za nedodržení norem jsou předem stanovené tresty. V této skupině převládá funkční, neosobní vztah mezi členy (např. pracovní skupina, vojenský útvar, nově vznikající pracoviště, kurz účetnictví atd.), posléze mohou vzniknout i neformální vazby (parta kluků na vojně), často jde o skupinu určenou ke splnění nějakého úkolu, která se po splnění rozpadá ''Neformální'' vzniká zevnitř, spontánně. Pravidla a normy si stanovuje skupina sama, jsou vyjádřením přirozených potřeb jejích členů. Skupina je závislá na povaze a aktivitě svých členů, je tvořena z jejich iniciativy, její členové se znají, mají k sobě blízký vztah a stejné zájmy a potřeby, skupina vzniká spontánně, její normy a pravidla vznikají jak před statuováním skupiny (ideje zakladatele), tak i za chodu skupiny, nově příchozí může vnést změnu pravidel, např. skupina přátel, amatérské zájmové kroužky apod.
* ''Neformální'' vzniká zevnitř, spontánně. Pravidla a normy si stanovuje skupina sama, jsou vyjádřením přirozených potřeb jejích členů. Skupina je závislá na povaze a aktivitě svých členů, je tvořena z jejich iniciativy, její členové se znají, mají k sobě blízký vztah a stejné zájmy a potřeby, skupina vzniká spontánně, její normy a pravidla vznikají jak před statuováním skupiny (ideje zakladatele), tak i za chodu skupiny, nově příchozí může vnést změnu pravidel, např. skupina přátel, amatérské zájmové kroužky apod.
 
'''Podle priority''':
'''Podle priority''':* ''Primární skupina''.: Pojem primární skupiny zavedl americký sociolog Ch. H. Cooley (1864-1929), začíná v nich socializace jedince, a proto mají rozhodující vliv na rozvoj jedince. Jsou to malé skupiny, intimní, kontakty probíhají tváří v tvář, převládá v nich citovost, sympatie a vzájemné ztotožnění, pro které je pojem „my“ přirozeným výrazem. Jedinec se v nich plně angažuje celou osobností, nejen jako nositel dílčí role (rolím se zde teprve učí, zde získané role trvale ovlivňují jedince). Příkladem primární skupiny je rodina, herní skupina (v dětství), sousedství a skupina starších pokud se u jedince vyskytne mezera v primárních vztazích, často si tuto mezeru vyplní sekundárními (sekty, gangy, atd.)
* ''Sekundární skupina''. Pojem sekundárních skupin se objevuje později a označuje všechny další skupiny, v nichž začíná převládat účelová racionalita a volnější, méně osobní a formálnější vazby (profesní skupiny, sociální vrstvy). Socializace jedince v nich nadále pokračuje (je to jedna z etap tohoto procesu), je to nadstavba po zvládnutí požadavků v primární skupině, doplňují se v nich požadavky vyplývající ze sociálních rolí a pravidel (např. dítě doma říká ahoj, v sousedství dobrý den a ve škole zdraví tím, že se postaví). Příklad: klub, kancelář, školní třída apod.
 
==Formy sociální práce==