Wikiverzita

Pedagogika pro kombinované lyceum/Nové pedagogické přístupy 19. století: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Porovnání se starší verzíPorovnání s novější verzí →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Lev Nikolajevič Tolstoj: lehká korektura (chtělo by to víc předělat, ale teď to nestíhám)
→‎Johann Friedrich Herbart: lehká korektura (šlo by ještě hodně rozšířit)
Řádek 12:
==Johann Friedrich Herbart==
 
J. F. Herbart (4. 5. 1776 – 14. 8. 1841) byl německý filosof, pedagog a psycholog. Byl jedním z prvních, kdo vnímal pedagogiku jako skutečnou akademickou vědu, a byl první, komu se podařilo pedagogiku jejížetablovat základjako tvoříakademický psychologieobor. Základ pedagogiky viděl v psychologii (která se tehdy také začínala rozvíjet).

Herbart se vyznačoval velmi systematickým a racionálním přístupem. Na základě Pestalozziho pedagogické koncepce kriticky zreflektoval vlastní představy, což ho vedlo k vytvoření uceleného filosofického systému.
 
Do 12 let ho matka vzdělávala doma v matematice, religionistice, filosofii a ve hře na klavír. Poté nastoupil na gymnázium. Na univerzitě projevoval zájem o právní vědy, literaturu a zejména o filosofii. Herbart věřil, že každý člověk se rodí jako jedinec s potenciálem, který je potřeba správnou vědomostní i mravní výchovou rozvíjet. K správnému rozvoji má žákovi pomoci učitel. Herbartův pedagogický trojúhelník spočívá ve vztahu učitel, učivo, žák:
 
Herbart věřil, že každý člověk se rodí jako jedinec s potenciálem, který je potřeba správnou vědomostní i mravní výchovou rozvíjet. K správnému rozvoji má žákovi pomoci učitel. Formuloval tzv. didaktický trojúhelník (podle něho se nazývá '''Herbartův trojúhelník''') jako trojvztah žáka, učitele a učiva.
 
Úkolem učitele vůči žákovi je:
 
*vedení
*vyučování
*mravní výchova
 
Učitel má žákovi učivo zprostředkovat způsobem, který jej motivuje a naváže na žákovi dosavadní vědomosti. Rozdělil tento vyučovací postup na čtyři fáze:
 
*jasnost
*asociace
*systém
*metoda
 
Věřil, že vzdělání by mělo vést žáka jak k intelektuálnímu, tak k mravnímu seberozvoji.
Herbart usiloval o osamostatnění pedagogiky jako samostatné disciplíny na poli vědy, avšak sám byl přesvědčen, že pedagogika úzce souvisí s jinými vědami jako psychologie a filosofie, ke kterým přistupoval racionálně a logicky.
 
HerbatismusJako –'''herbatismus''' názevse pedagogickofilosofickéhooznačuje směrupedagogický směr, který se ustálil až po Herbartově smrti, sea rozšířil se po celé Evropě i USA. Mnoho tzn. herbartovců ale vneslo do Herbartova původního pedagogického konceptu, prvky, které způsobily, že směr se začal stávat více jednostranným a příliš schematizovaným, potažmo bezodtrženým kontextuod širšíchživé teoretickýchpedagogické souvislostípraxe.
 
==Lev Nikolajevič Tolstoj==
Citováno z „https://cs.wikiversity.org/wiki/Pedagogika_pro_kombinované_lyceum/Nové_pedagogické_přístupy_19._století“