Psychologie pro kombinované lyceum/Psychologický vývoj v předškolním věku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m opravy odkazů po přesunu |
lehká celková korektura |
||
Řádek 2:
| příslušnost = Diskuse:Psychologie pro kombinované lyceum }}
==Přehled prvního sedmiletí dítěte==▼
▲==Přehled prvního sedmiletí dítěte==
Periodizace dětského věku:
Řádek 29 ⟶ 22:
==Charakteristika novorozeneckého období==
Dítě se po porodu ocitá v naprosto neznámých podmínkách a nastává pro něj zásadní změna v způsobu života. Již nepřebývá v plodové vodě, která pro něj byla domovem udržujícím stabilní teplotu, tlumila zvuky či doteky a po ustřižení pupeční šnůry je dítě odkázáno na zcela nový způsob plicního dýchání.▼
▲Novorozenecké období je v podstatě dobou adaptace na nové prostředí, kdy však dochází nejen k adaptaci dítěte, ale i rodičů. Dítě se po porodu ocitá v naprosto neznámých podmínkách a nastává pro něj zásadní změna v způsobu života. Již nepřebývá v plodové vodě, která pro něj byla domovem udržujícím stabilní teplotu, tlumila zvuky či doteky a po ustřižení pupeční šnůry je dítě odkázáno na zcela nový způsob plicního dýchání.
Novorozenecké období je charakteristické především velkým množstvím, potřebou spánku. Může trvat až 20 hodin denně a mezitím je denní aktivita novorozence v bdělém stavu uspokojována fyziologickými potřebami. ▼
▲Novorozenecké období je charakteristické především
Dítě se rodí s mnoha vrozenými, nepodmíněnými reflexy, které mu napomáhají k snazší adaptaci na světě a k přežití. Řadí se mezi ně reflexy pátrací a sací – umožnují příjem potravy. Dále pak vyměšovací, obranný, orientační, úchopový, polohový, Moroův (úlekový) reflex atd.
Ve vývoji dítěte je podstatný rozvoj smyslů. Sluch má novorozence již dobře rozvinutý. Je schopen dobře rozlišovat vysoké tóny, na které je citlivý. Preferuje ženský hlas ve vyšších frekvencích a jako čerstvý novorozenec pravděpodobně rozezná hlas své matky od hlasu cizí ženy. Hlas svého otce zpravidla rozeznává až později. Čich dítěti umožnuje orientaci v prostředí a na příjemné vůně reaguje pozitivně, zatímco od nepříjemných pachů se naopak odvrací. V prvním týdnu věku kojenec dokáže rozeznat vůni prsní bradavky své matky. Novorozenec má více chuťových pohárků než dospělí. Z chutí dává přednost sladké, zatímco hořké či jinak nepříjemné se vyhýbá. Základem orientace v prostředí je zrakové vnímání. Sítnice je dobře rozvinutá, ale zraková ostrost a pohyblivost čočky prozatím zaostává. Dominantní ve zrakové preferenci je lidská tvář a další obrazce ji připomínající. Novorozeňata upřednostňují jasné barevné pohybující se předměty.
Novorozenec disponuje schopností učit se, avšak stav bdění je velmi krátký a prchavý.
Řádek 51 ⟶ 41:
Dokáže poznat mateřský jazyk od cizího. Novorozenec asi ve věku 2 týdnů je zneklidněn, pokud se na něj promluví jinou řečí, než kterou doposud slýchal a je mu známa.
==Charakteristika batolecího období==
{{doplnit}}▼
==Charakteristika předškolního období==
Dítě prožívá předškolní období ve věku od 3 do 6 let. Toto vývojové období následuje po období batolecím a je charakteristické především rozvojem pohybové aktivity a intenzivním smyslovým a citovým vnímáním.
Po završení třetího roku života dítěte nastává období označované někdy jako druhé dětství. Dítě je pohybově již dostatečně zdatné, s jeho motorickými dovednostmi je schopno s větší přesností konat všechny základní pohyby v jemné motorice i v prostoru kolem něj.
Velký pokrok nastává v psychickém vývoji dítěte. Postupně se krystalizují základní schopnosti, jež charakterizují lidskou osobnost. Celkové chování dítěte se kvalitativně proměňuje a vystihuje již určitou harmonickou strukturu vlastností individuality a vzájemně zkoordinovaných pohybů. V projevech chování se rozeznáváme kladné i záporné
Důležitou roli ve změnách v duševním vývoji předškolního dítěte hrají nová sociální zařízení, která tvoří dvě rozmezí pro tento věk. Na počátku je to vstup do mateřské školy a na konci nástup do základní školy. Přestože účast v mateřské škole je přínosná, těžiště jako takové stojí především v rodině. Na soulad v rodině a citové stabilitě rodičů je harmonický duševní vývoj dítěte závislý. Předškolní věk je obdobím hry, nejprve převažuje hra společná (asociativní), poté přichází i hra kooperativní, která je zpravidla založená na fantazii a organizovaná ve spolupráci a také s rozdělením rolí.
Řeč, slovní zásoba i větná skladba se v předškolním věku zdokonaluje. Dítě mluví hodně a rádo a na počátku tohoto věku je schopno delší dobu poslouchat krátké povídky. Vývoj řeči umožňuje rozvoj znalostí o sobě a o okolním světě.
Dítě v předškolním věku touží po samostatnosti, a při činnostech tak často uplatňuje slovní spojení „já sám“ nebo „já umím“. Chce se cítit užitečně, vytvářet přátelské vztahy a jak v prostředí rodinném, tak v prostředí mezi dalšími dětmi ve školce touží být spolutvůrcem na společném díle. Ze strany rodiče je proto důležité, aby tuto přirozenou touhu pochopili a podporovali ji. Vyvíjí se také citové prožívání, které je aplikováno ve všech oblastech psychického dění, ovlivňuje dětské vnímání, hru, osvojování sociálních návyků, způsob řečového vyjadřování. Jak dávat najevo city, se dítěti v mysli trvale zakotví podle způsobu vyjadřování citů, které vidí opět na rodinném příkladu.
Dítě vedle citového vývoje začíná rozumět i základním morálním kvalitám, učí se rozeznávat dobré od špatného. Morální výchova je pokaždé pro vychovatele velikým problémem. Fyzický trest někdy dokáže problémovou situaci rychle a uspokojivě vyřešit. Horší účinek ale mají neustálé zákazy, příkazy či kárání, z čehož jsou děti nervózní, nejisté a stejně brzy veškeré napomínání zapomenou. V tomto věku však není předškolák schopen přijímat rozumové a logické argumenty a často je tak těžké malé svéhlavé dítě přimět k rozumu. Pro mravní vývoj dítěte, který můžeme našimi činy ovlivnit, je podstatný impuls napodobování a tvořivých představ.
Zvídavostí je dítě v předškolním věku pobízeno k verbálnímu projevu a myšlení. Rodiče jsou neustále dotazování na spoustu věcí, což je často přivádí k rozpakům. Na dalších otázkách, které odpovědi dětem navozují, je pak dobře pozorovatelná touha po verbálním vyjadřování. Při rozvoji řečového vyjadřování současně působí také vývoj rozumový. Kvalita myšlení se u předškolních dětí proměňuje, kdy na základě rozvoje řeči a narůstajících
Myšlení však zatím nepostupuje podle logických operací a je vázáno na vlastní činnost dítěte. Je egocentrické (např. při zakrytí očí si dítě myslí, že ho ostatní nevidí), antropomorfické (neživým předmětům přidává lidské pocity, všechno polidšťuje), magické (mění fakta dle vlastního přání) a artificialistické (všechno se „dělá“
V průběhu předškolního věku vrcholí spontánní bouřlivá aktivita a pohyblivost dítěte, které spějí k cíli harmonizovat a koordinovat pohyb. Dochází i k větší hbitosti a eleganci pohybu. Pohybová výchova je podstatná pro správný růst, vývoj svalů, kloubů a kostí a také pro duševní rovnováhu a pohodu dítěte. Pohybové dovednosti působí blahodárně nejen na socializaci dítěte, ale také díky obratnosti na zdravé a přirozené sebevědomí dítěte.
▲{{doplnit}}
==Zdroje na webu==
| |||