Krizové řízení pandemie/3.Kapitola - Alokování zdrojů: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
|||
Řádek 331:
Mnohé nástroje již existují, například široce používaný epidemiologický model SEIR, který poskytuje diferenciální rovnice, které umožňují simulovat šíření nemocí. Díky těmto modelům lze vývoj z části předpovědět a získat tím vstupní data pro další plánování a to včetně budování infrastruktury nebo alokování zdrojů. Tudíž to není toliko o tom, že jednotlivé nástroje neexistují, protože vlastně existují a jejich dokonce nadměrně mnoho. Mnohem více chybí systémy v podobě univerzální platformy, které tyto jednotlivé dílčí nástroje efektivně propojí. Podobně jako když jsou lidé silnější a efektivnější pokud se spojí a efektivně spolupracují, stejně tak se stávají jednotlivé nástroje efektivnější, pokud jsou používány tak, aby se vzájemně doplňovaly. Nejen lidé, ale i systémy musí spolupracovat, aby došlo ke zvýšení efektivity výkonu.
== Problematika logistiky očkování pro Covid v roce 2020 ==
'''Všechny země mají očkovací program pro děti. Ale pro dospělé jich existuje málo. Do roku 2017 mělo pouze 114 ze 194 členských států''', podílejících se na organizaci WHO programy očkování dospělých proti chřipce. Zatímco v Indii je jediná vakcína, která je v současné době doporučena pro dospělé a těhotným ženám proti tetanu. Některé národy doporučují imunizaci sezónní chřipky pouze pro určité skupiny, jako jsou starší lidé. '''Což ale neznamená, že infrastruktura, distribuce a plány v mnohých státech zaostávají.'''
'''Což vedlo některé státy k usilovné činnosti na jejich zhotovení.''' Úspěšně prozatím (před vánoci 2020) vypadají průběhy plánů v USA, Británii a velmi detailně jej mají zpracovaný Němci. Přitom ČR ve svých plánech zaostává a existuje pouze koncepční zjednodušený model systému, který je třeba doladit a zkonkrétnit o nutné detaily.
'''Zavádění vakcín pro děti a dospělé se liší, pokud jde o logistiku dodávek, sociální očekávání, zapojení komunity, postoje poskytovatelů a další.''' Národy by mohly zvážit spuštění pilotních programů pro očkování dospělých s využitím existující infrastruktury určené pro očkování sezónní vakcíny proti chřipce, která se uskutečňuje většinou v říjnu a listopadu a na jižní polokouli od dubna do května. Největší překážkou je skladování vakcín vyžadující poměrně nízké teploty (mrazáky). Ovšem teoreticky, pokud budou distribuovány a naočkovány dostatečně rychle, nemusí být státy na mrazících zařízeních vyloženě závislé. Avšak takový systém musí mít detailně a efektivně propracovanou logistiku. Jinak pokud se systém zadrhne, nebudou vakcíny podány včas.
'''Vzhledem k tomu, že očkovací okno covid19 může být krátké, bude na dodavatelské řetězce vyvíjen větší tlak.''' Dávky (jedna nebo více) a plánování distribuce, bude mít přímé důsledky pro náklady a logistiku. Způsob podávání vakcíny včetně '''injekčních, intranasálních, mikrojehlových náplastí injekčních jetů nové generace, peroálních tablet nebo sublingválních peroálních gelů''' by vyžadoval '''další odbornou přípravu zdravotnických pracovníků'''.
'''Je proto pravděpodobné, že úvodní fáze očkování se ponese výhradně v duchu injekčního podání.'''
K optimalizaci pokrytí obyvatelstva budou zapotřebí důkladné epidemiologické odhady imunity stáda, i když individuální ochrana cílových skupin zůstane kýčová.
'''Logistika musí řešit výzvy spojené s údržbou mrazících zařízení, optimalizaci přepravních kapacit a naléhavou potřebu zavést elektronický dohled.'''
Navzdory stanovení priorit pro vysoce rizikové skupiny by existovaly '''dodatečné náklady za cenu dávky, očkovací prostředky, skladování, dopravu a práci.''' Vzhledem k požadavkům na rozsáhlé demografické pokrytí může každá země očekávat '''nehoráznou finanční zátěž s potenciálem nepříznivě ovlivnit chudší národy'''. Finanční úvahy tak budou mít zásadní význam během zavádění vakcíny. Právě proto země, které nestihnou vyhotovení plánů včas, budou muset své plány dodatečně odkládat, důsledkem jiného čekání. Čímž se celá operace významně prodraží. Obzvláště mají zaděláno na potíže ty státy, které se nejen zpozdí, ale nebudou mít jak dodávky skladovat. Což by v takových státech mohlo vést, až k dočasnému přerušení dodávek vakcín. Vzhledem k tomu, že dodávky se plánují s velkým časovým odstupem kvůli výrobě, bude případná obnova dodávky komplikovaná, ale ne nutně nemožná. Za předpokladu, že budou existovat vhodné příznivé podmínky jako například volné kapacity výroby. Výrobce plánuje postupně svou výrobní kapacitu navyšovat, s ohledem na plánovanou poptávku.
Zatímco vakcína covid19 je potřebná globálně, tak existuje riziko, že země s vysokými příjmy mohou monopolizovat dodavatelské řetězce, což by nevedlo k optimálnímu přidělování vakcíny. Lidštěti řečeno, by to znamenalo, že na menší a slabší státy se tolik nedostane, protože velké a bohaté státy by mohli využít svého postavení a pro jistotu nakoupit co nejvíce dokážou, jako součást strategického rozhodnutí o získání klíčového zdroje.
Kampaně proti dětské obrně odhalily, že '''přijetí vakcíny komunitami bylo ohroženo protivakciinačními hnutími, konspiračními teoriemi, nedorozuměním, náboženským dogmatem a pověrčivostí'''. Stejná negativa vrhá stín na zavedení vakcíny covid19. Důsledkem toho, to může vést ke zpoždění získání imunity stáda ve formě přetrvávající infekce. '''Bude vytvářet zranitelná ohniska a nebude možné se dostatečně vyvarovat úmrtí vysoce rizikových skupin obyvatelstva.''' Dále to povede ke zvýšeným rizikům pro migrační pracovní sílu a bezprostředním hrozbám ekonomické paralýzy.
Protože jsou tyto názory většinou postaveny na nepochopení nebo na dezinformacích, nepovede takový stav k výraznému poučení a získaná fakta a zkušenosti budou překroucena. Hrozí, že odpůrci očkování, budou případnou neúčinnost vyplývající z jejich jednání, vidět naopak jako důkaz nefunkčnosti očkování. Proto budou hledat viníka a najdou jej pravděpodobně nejčastěji ve vládě. Protože k získání imunity stáda je nutné určité vysoké procento proočkovanosti, je proto očkování nejen individuální věcí, ale hlavně kolektivní odpovědností. Což současně patří mezi nejvíce problematické faktory.
Globální úspěch proti viru je postaven na mnoha aspektech, včetně rozsáhlých mezinárodních partnerství, silné politické vůle, financování, spravedlivého přerozdělování vakcín, ustanovení vládních programů očkování, robustní logistiky, přísného administrativního plánování, nasazení vyškolených zdravotnických pracovníků, silného monitorování, dynamiky veřejného zdraví, rozsáhlé veřejné komunikace, komunitní angažovanosti, trvalého dodržování strategií veřejného zdraví a mnohé další faktory.
'''Praktičtí lékaři nesmí být odsunuti na vedlejší kolej při plánování a logistice, jak zajistit očkování pro covid19. Avšak prozatím panuje v ČR nedostatek jasnosti a koordinace nad klíčovými prvky plánování a logistiky.'''
== Závěr ==
| |||