Výslovnost latiny: Porovnání verzí

Všechna latinská slova (vyjma jednoslabičné předložky a částice) nesou na jedné ze svých slabik přízvuk. Přízvučnou slabiku vyslovujeme o něco výrazněji (jako první slabiku slov v češtině). Přízvuk se u jedno- a dvouslabičných slov nachází na první slabice, u tří- a víceslabičných slov závisí jeho poloha na podobě předposlední slabiky. Pokud předposlední slabika obsahuje dlouhou samohlásku, nebo následuje-li za její samohláskou více souhlásek, pak je přízvuk na této slabice ('''plant<fontspan colorstyle="color:red;" >ā</fontspan>gō''' „jitrocel“, '''acc<fontspan colorstyle="color:red;" >en</fontspan>tus''' „přízvuk“, '''anc<fontspan colorstyle="color:red;" >il</fontspan>la''' „služka“); v ostatních případech je přízvuk na třetí slabice od konce ('''cel<fontspan colorstyle="color:red;" >e</fontspan>riter''' „rychle“).