Účel základní školy/Úvaha/Esej o budoucnosti vzdělávání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Řádek 168:
 
Bude obtížné najít společenský konsens v cílech a zásadách vzdělávací politiky a její podobu budou lemovat finanční škrty a neuvážená jednoúčelová tvrzení. Přesto pokud bude svět lnout k svobodě ve vzdělávání, bude také existovat tlak dosažení společenského konsensu. Kritizována však bude názorová rozdílnost, protože povede obstrukcím a k neprosazení důležitých bodů. Kvůli snižování významu centra, bude růst význam společenské schody a spolupráce. Což ale také povede k rozdílným pohledům na vzdělávání v různých lokalitách. Potřeba změn ve školství je vyvolávána nespokojeností se současným (budoucím) stavem. Zdrojem pro koncipování změn budou vedle snahy o systémovou nápravu chyb určovat lokální školské a kulturní tradice, rysy a trendy zahraničního školství, analýza potřeb současnosti a budoucnosti. Deformace se budou projevovat především v oblasti koncepční, což je patrné už nyní. Ve vlastním fungováním se bude projevovat v jeho struktuře a financování, v obsahu a procesu vzdělávání na vnějších potřebách společnosti a pracovního trhu.
=== exkluzivníExkluzivní vzdělávání (vyloučení) vs. inkluzivní vzdělávání (zahrnutí) ===
Vlivem možné ekonomické krize, se budou skloňovat pojmy nerovnost a chudoba. Z tohoto důvodu budou znovu promýšlet výhody a nevýhody exkluzivního a inkluzivního vzdělávání. Ve společenských vědách přitom nejsou tyto koncepty ničím novým. V naší relativně nedávné současnosti se posunula ve svém významu od vertikální nerovnosti (hierarchicky uspořádanými sociálními třídami) k nerovnosti horizontální (které se projevují na základě věku, pohlaví, fyzického handicapu, etnicky atd.) Důsledkem možné ekonomické krize, lze ale očekávat, že se znovu posune význam řešení nerovností s tím, že se budou řešit jak vertikální, tak horizontální nerovnosti. Ona ztráta zaměřenosti, může vytvářet chaos a problémy při hledání řešení. Zvyšuje složitost problému a oddaluje pochopení problému a oddaluje nalezení řešení. Znovu se rozpoutá debata o koncepci inkluzivního zdělávání. Někteří budou navrhovat krok zpět k exkluzivnímu vzdělávání, jako přirozenější a logičtější. Jiní budou poukazovat na fakt, že inkluzivní vzdělávání má své výhody a dosáhlo určitých úspěchů a systém je třeba pouze doladit nikoliv měnit.
 
Pokud bude trendem snižování zátěže žáků, lze očekávat zaměření na inkluzivní vzdělávání. Pokud se stane trendem větší přísnost a zvyšování požadavků na výkon žáků, pak bude vítězit exkluzivní vzdělávání. Ekonomická stránka dopadů změn mezi exkluzivní a inkluzivní podoby vzdělávání, budou z části řešeny technologiemi (zejména pomocí robotů a učebních automatů, softwaru) a vývojem nových koncepcí asistentů učitele.
 
Lze také očekávat, že koncepci ovlivni charakter státu. Pokud bude mít stát tendenci stávat se méně demokratickou, pak lze také očekávat, že exkluzivní vzdělávání bude mít navrch nad inkluzivním vzděláváním. Nejde pouze o ekonomický vliv ale o vše co ovlivňuje stabilitu či nestabilitu v zemi, včetně geopolitiky. Důsledkem Ruského vlivu, lze čekat více posun směrem k oligarchii, anarchii nebo komunismu. Důsledkem vlivu USA, lze čekat více posun směrem k oligarchii, demokratismu, liberalismu nebo kapitalismu. Důsledkem vlivu Číny, lze čekat více posun směrem k oligarchii nebo komunismu. Můj skromný názor tedy je, že vyhrávat bude především oligarchické pojetí řízení státu. Což by znovu znamenalo posun školství směrem k exkluzivní koncepci. Obecně lze také říci, že pokud bude sát stabilní bude směřovat více k inkluzi a pokud bude nestabilní bude směřovat k exkluzi.
 
Přitom sociální exkluze je pojem, který popisuje, k čemu dochází, když lidé nebo určité oblasti strádají v důsledku vzájemně propojených problémů jako je nezaměstnanost nízká kvalifikace, nízké příjmy, špatné podmínky, vysoká kriminalita, špatný zdravotní stav a rozpady rodin. Proto lze očekávat spíše exkluzivní zamření. Exkluze se bude proto také týkat, různých druhů školního vzdělávání dle toho, jestli se jedná o institucionální vzdělávání, nebo elitní či moderně technologicky zamřené vzdělávání. Mezi různými úrovněmi a kvalitami vzdělávání se bude exkluzivita a inkluzivita projevovat také různě. Rozdíl bude také mezi školami městskými (jádrovými) a venkovem (periferie). Exkluze tak může rozevřít nůžky v podobě zhoršení dostupnosti vzdělání, tím že vytvoří bariéry a nerovnosti. Na druhou stranu bude alespoň zpočátku jednoduší rozlišit talentované žáky. Jakmile ale nerovnost získá ekonomický rozměr, přestanou dostávat chudí talentovaní žáci své příležitosti a budou muset vynakládat větší úsilí, než bohatší žáci.
 
Protože má exkluze ekonomický a politický rozměr, tak podle Lisabonského jednání Rady Evropy z roku 2000 je nejlepší ochranou proti exkluzi, zaměřit se na vytváření ekonomického růstu a zaměstnanosti, růstu lidského kapitálu (růst vzdělanosti a kvalifikace), zlepšování zdraví a podmínek bydlení celé populace a na otevírání nových způsobu participace společnosti. Tedy maximálně shrnuto se dá říci, že proti sociálnímu a vzdělávacímu vyloučení lze bojovat bouráním ekonomických a sociálních bariér způsobující nerovnost. Spíše se ale dá očekávat, že se nerovnost bude prohlubovat.
 
=== učení faktům vs. učení hodnot ===
=== učení teorie vs. učení praxe ===