Krizové řízení pandemie/2.Kapitola - Krizová komunikace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 292:
Právě transparentnost je jednou z dobrých cest jak toho dosáhnout, protože v takovém případě, nelze nic podstatného utajit a hlavně je díky této formě upřímnosti možné problémům přecházet. Nejde tedy pouze o důvěru, ale i o to, že díky transparentnosti mohou pomoci i odborníci mimo organizaci a je snadnější odhalit problém v zárodku. Zatímco pokud je problém zakrýván, obvykle se na něj nabalují další a další problémy, problém se zvětšuje a zrychluje. Utajovaný problém je mnohem nebezpečnější a o to více zdrcující.
Pojem etická komunikace obecně nezahrnuje pouze etiku masových médií nebo krizové řízení, nebo pouze tiskovou, rozhlasovou a televizní žurnalistiku, ale také běžné mezilidské vztahy, včetně vztahů v rodině a práci. jedná se tedy o téma, které stojí na rozhraní několika disciplín (psychologie, křesťanské etiky, fylozofie i jazykovědy). Ať už se jedná o oblast mediální, krizovou, nebo mezilidské vztahy obecně, je úkolem člověka jednat eticky. V mnoha případech to znamená především jednat pravdivě. Což uvádí například F. W. Nietzsche, když zmiňuje, že "pravda a svoboda mají být spjaté, protože pomáhají člověku, aby se stal sám sebou." Ve velmi podobném duchu hovoří také křesťanská či židovská morálka, která jasně uvádí, že nemáme lhát. Což je uváděno jako osmé přikázání desatera. Cílem takové etiky je usilování o pravdivost jak v řeči, tak v životě, máme jednat svobodně a respektovat svobodu druhého člověka. Tedy mít rád druhé stejně jako sám sebe. V dnešní době sice žijeme ve společnosti, která židovsko-křesťanské hodnoty příliš neuznává. Jejich hranice se neustále posouvá, nebo je vůbec nebere na vědomí. Článek z Forum24 31.10.2020 ''"Ministr Blatný slíbil větší otevřenost. Začal lží, omylem a sporem s lékařskou komorou"'' (https://www.forum24.cz/ministr-blatny-slibil-vetsi-otevrenost-zacal-lzi-omylem-a-sporem-s-lekarskou-komorou/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=444940&dop_req_id=l2q2fsAL5NM-202010311615&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box), který informuje, že: '''''"Ministr zdravotnictví Jan Blatný zahájil svoji misi nešťastně. Ačkoli slíbil větší otevřenost, fabuloval kolem výzvy k odstoupení premiéra Babiše, předvedl amatérskou expertní chybu, ale co je nejzávažnější, dostává se do sporu s lékařskou obcí."'''''
Z hlediska jazykovědy totiž '''smyslem komunikace nemusí být jen sdělení myšlenky samotné, ale i využití dalších různých jazykových funkcí'''. Pomocí '''prosby, řečnických otázek, rozkazů, hrozeb, vysvětlení''' a mnoha jiných jazykových prostředků. Přitom se však shodou okolností, motivů a rozhodnutí může dostat do popředí funkce persvazivní. Jakožto snaha člověka ovlivnit, zmanipulovat ho, v praxi bohužel i za cenu lhaní a podvádění. Přitom tam, kde se nedává prostor svobodě, vzniká zásadní etický problém. Samotná nesvoboda nezpůsobuje lži jako takové, a pojem svobody není tak jednoduchý a srozumitelný jak se na první pohled zdá. Něco nařídit, může být dokonce za určitých situacích ku prospěchu věci. Avšak ztráta, potlačování či jakékoliv omezování svobody se stává ideální příležitostí ke lžím a zneužíváním moci.
Jít cestou etiky proto patří mezi důležité součásti vztahů a komunikace, a '''sice nepředstavuje dokonalý způsob''', tým totiž není žádný způsob, a rozhodně se jedná o komplikovaně zvládnutelný způsob (protože něco nařídit je v jistém smyslu jednoduší než férové vysvětlování), ale zato je z hlediska spolupráce a získávání důvěry '''bezpečnější a funkčnější'''. Přitom existuje důležitá otázka, '''zda tam kde se nerespektuje pravda, jde ještě o lidskou svobodu'''. '''Pravda a svoboda jsou proto velice úzce svázané a ve své podstatě neoddělitelné.''' Kdo se je pokusí od sebe oddělit, tak jeho etické snažení skončí nezdarem.
'''Tyto tendence člověka ovlivnit a přikrášlit pravdu, aby vypadala lépe a leskleji, jsou dnes nejvíce patrné při tvorbě reklamy''', kampaní, PR, marketingu, prezentacích a tiskovkách atd. Občas se totiž zapomíná, že '''reklama je pouze natolik etická, nakolik je pravdivá'''. A jakékoliv odchýlení se od pravdy, je lží ať už úmyslnou nebo neúmyslnou a jedná se tedy o neetické chování. '''Nepravdivá prezentace může člověka vést k milným závěrům, a tedy vede k rozhodnutím založených na lži.''' V takovém případě člověk jednoznačně '''byl uveden v omyl a jedná se o podvod'''. Neboť jeli člověk uveden v omyl, obvykle jeho rozhodnutí nesplňují jeho očekávání. '''Taková lež nutí člověka jednat jinak, než by za normálních okolností jednal.''' A protože lež, nutí člověka jednat jinak, '''ubírá mu svobodu jednat, neboť si vynucuje něco jiného'''. Lež je proto největším '''ničitelem svobody''' vůbec.
Etika tedy představuje rámec stylu chování založeném na morálce a svobodě člověka. Utváří jeho vnitřní a vnější hranice morální svobody. Čímž utváří pocit svobody a svědomí což je v židovsko-křesťanské tradici vnímáno jako "zlaté pravidlo judaismu", k němuž existuje i jeho antická a novověká podoba, které utvářejí morální hodnoty a životní zájmy člověka, etické poznání a hodnocení, kulturu i kulturní toleranci, etiku skupin i jedinců, pospolitost. Představuje obecné etické pojmy a kategorie jako dobro a zlo, čest a účel, pranýř a svědomí, spravedlnost, odpovědnost, štěstí, smysl života, povinnost, obětavost, solidaritu a pomoc, altruismus, filantropii. Projevuje se v morálce a etice ve filozoficko-teologickém kontextu.
Současná doba si žádá více než, udržovat oční kontakt, potřásat si pravicí, zdravit se. Etika je více než etiketa, tedy než pravidla slušného chování. Protože etika je zastřešujícím rámcem etikety. Neboť etika vychází z určitých principů vnímaných jako hodnoty. Zatímco etiketa je jeho praktickým projevem v podobě ritualizovaného chování. E-mail je studené, sterilní médium, které musíme řídit, abychom se vyvarovali nedorozuměním. Mobilní telefony jsou výhodné a pohodlné, často však patří mezi rušivé elementy.
'''Existuje řada obecných pravidel morálky''':
* Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim
* Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi
Článek CNN Prima News z 23. 10. 2020 ''"Káže vodu, pije víno: Prymula vyrazil v noci bez roušky do restaurace"'' (https://cnn.iprima.cz/kaze-vodu-a-pije-vino-prymula-vyrazil-v-noci-bez-rousky-do-restaurace-11839). Nechci tímto v žádném případě Romana Primulu kritizovat, nebo posuzovat nakolik se provinil či neprovinil, to mi nepřísluší. Avšak článek uvádí, že: '''''"Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) byl půl hodiny před půlnocí na čtvrtek viděn, jak vychází bez nasazené roušky z restaurace na Vyšehradě, upozornil Blesk.cz. Restaurace má být přitom podle jím nakázaných opatření proti koronaviru uzavřená."''''' Pravdou však je, že tohle chování si sebou nese určitý rozpor a společnost tento rozpor mezi nařizováním a vlastním porušením (ať už se o porušení jedná nebo ne), těžce nese. Pro společnost jsou restrikce velice nepříjemné (ať už jsou nutné nebo nikoliv), takže tento rozpor lid naštve. Skandál skončil odvoláním ministra Primuly a jeho nahrazením. Ovšem závažným způsobem pošramotil už tak špatnou pověst vlády. Nechci tím kritizovat nebo hodnotit, nakolik si to vláda zasloužila nebo nezasloužila, nepřísluší mi soudit druhé. Ale k vyzdvihnutí lze pokládat skutečnost, že kauza významně ovlivnila náladu ve společnosti negativním způsobem a tím ovlivnila funkčnost řízení pandemické krize a to bez ohledu na tom, nakolik byla tato reakce společnosti přehnaná nebo přiměřená.
Co se týče slušnosti při jednání a dodržování zákonů. Tak na základní úrovni jde o to, aby se úředník či politik vypořádal s pokušením, které přináší svěření moci, přístup k veřejnému majetku a pokušení nedodržet závazky ve styku s veřejností. Nebezpeční nedodržování se zvětšuje úměrně s centralizací veřejné správy a nedostatečně účinným kontrolním mechanismem. Tato úroveň se týká potřeby podřídit individuální zájmy zájmům veřejným. Možných příčin středu soukromých zájmů s veřejnými je celá řada a stejně tak existuje řada opatření souvisejících s ochranou veřejného zájmu. Přičemž patrně nejvýraznějším legislativním opatřením je Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu, ve znění pozdějších předpisů, jehož cílem je omezit takové jednání veřejné osoby, které ohrožuje důvěru v jeho nestrannost nebo zneužití postavení k získání neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou osobu.
Z pohledu zaměření na službu veřejnosti a procedurální férovostí. Se týká kvality služby poskytované veřejnosti. Úředník či politik veřejné správy si musí uvědomit, že kvalita veřejné správy není dána deklarovanými principy, ale jejich vlastním dodržováním těchto principů. Tedy konkrétní každodenní činností a přístupem k občanům (zúčastněným stranám). Korektnost takového člověka a nekorupční chování je při výkonu veřejné služby nezbytností, ovšem takové jednání klade velké nároky na osobní morálku jednotlivce, neboť přirozený zájem o vlastní prospěch se musí posunout směrem k zájmu o druhé.
Z pohledu etiky veřejné politiky, v sobě zahrnuje základní odpovědnost o lidských hodnotách, neboť je potřeba určit, který směr politiky a které akce jsou dobré nebo nevhodné. Mít osvojené hodnoty je kvalitativně něco jiného, než pouze deklarovat chtěná přesvědčení. Schopnost etického hodnocení by měla být přirozenou součástí kvalifikace všech vzdělaných osob. Přitom dobrá správa označuje takový postup úřadu, který je nejen v souladu se zákonem, ale zároveň mu nelze vytknout svévoli, účelovost, vyhýbavost, neefektivnost, liknavost a jiné nežádoucí skutečnosti.
V Českých právních předpisech termín dobrá správa definuje zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Pojem tu ale není přesně definován. Úřad postupuje v souladu s právním řádem České Republiky jako celkem. Právní předpisy proto aplikuje v jejich vzájemné souvislosti. Tam, kde je výklad určitého právního ustanovení nejednoznačný, vykládá jej úřad podle jeho smyslu, přičemž respektuje zejména stanoviska nadřízeného úřadu a konstantní judikaturu soudů. Nařízený úřad na žádost podřízeného úřadu poskytne své jednoznačné a srozumitelné právní stanovisko k řešení určitého právního problému. Nadřízený úřad také sám v důležitých právních otázkách aktivně sjednocuje postup podřízených úřadů vydáváním závazných právních stanovisek.
'''Úředník či politik má přistupovat ke všem osobám ve stejné situaci stejně a nečinit žádné neodůvodnitelné rozdíly v zacházení s nimi, přitom by měl respektovat princip přiměřenosti.'''
== Epidemiolog koordinátor ==
| |||