Krizové řízení pandemie/2.Kapitola - Krizová komunikace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 283:
Dřívější výzkumy krizové komunikace zkoumali především vnější rozměr krizové komunikace, a to především kvůli vztahům zúčastněných stran. Avšak studie z 11. října 2011 si za cíl klade vytvořit integrační rámec pro studium vnitřní krizové komunikace v soukromých a veřejných organizacích. (Finn Frandsen, Winni Johansen, The study of internal crisis communication: towards an integrative framework, https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/13563281111186977/full/html)
Přičemž zjištěním studie bylo: 1) výzkum vnitřní krizové komunikace musí začít podrobnou studií vztahu mezi organizací a jejími interními zúčastněnými stranami (v tomto případě zaměstnanci) 2) výzkum vnitřní krizové komunikace lze nejlépe systematizovat s použitím postupného přístupu.
=== Etická komunikace ===
Protože paradoxem krizové komunikace představuje snaha zachovat si reputaci a pověst, přičemž v takovém případě, organizace naopak reputaci ztrácí. Existuje jistá alternativa řešení v podobě etické komunikace, která se soustředí na šetrnou obnovu vzniklé situace, než na pokus o kontrolu image. Takové řešení se sice zdá triviálně logické, přesto většina vlád během pandemie covid19 2020 se soustředí více na image než na skutečně řešení krize. K tomu naznačuje i skutečnost, jak vlády po celém světě sice tvrdí, že věří odborníkům, přesto mnohé vlády, většinou odborníky neposlechnou. Etická komunikace je založena na otevřené a upřímné komunikaci. Přitom během krize vyjdou najevo skutečné hodnoty organizací, vlád či odvětví. Právě díky jejich reakci a komunikaci se zúčastněnými stranami.
Zajímavým případem z ekonomické minulosti ukazuje skandál firmy Enron. Před provalením skandálu měla firma ryzí image a pověst na burze Wall Street a po celém světě. Firma byla vnímána jako lídr v oblasti energetiky a zabývala se širokým pásmem internetu a počasí a technologiemi budoucnosti. Jakmile však kontrolní společnost Sherron Watkins odhalila špatné finanční řízení Enronu, její image se zhroutila. Krize této pomalu bankrotující společnosti nebyla sama o sobě příčinou ztráty image, ale pouze následkem jenž odhalila špatné řízení a špatná rozhodnutí i skutečnost snažit se tuto špínu ututlat. Bez oné krize (úpadku společnosti) by však byli tyto skutečnosti skryty, proto krize spíše odhalila podstatu problému. Z tohoto důvodu je pro jakoukoliv krizi zásadní, chovat se eticky, což znamená nic netajit, otevřeně a upřímně komunikovat.
K dosažení těchto etických cílů komunikace během krize musí organizace už před vznikem krize vyvíjet silné pozitivní hodnoty založené na etických pravidlech.
Právě transparentnost je jednou z dobrých cest jak toho dosáhnout, protože v takovém případě, nelze nic podstatného utajit a hlavně je díky této formě upřímnosti možné problémům přecházet. Nejde tedy pouze o důvěru, ale i o to, že díky transparentnosti mohou pomoci i odborníci mimo organizaci a je snadnější odhalit problém v zárodku. Zatímco pokud je problém zakrýván, obvykle se na něj nabalují další a další problémy, problém se zvětšuje a zrychluje. Utajovaný problém je mnohem nebezpečnější a o to více zdrcující.
== Epidemiolog koordinátor ==
| |||