Krizové řízení pandemie/Systémy krizového řízení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Řádek 8:
 
Tudíž strategie odolnosti sice nezaručuje krátkodobou stabilitu, ale zaručuje dlouhodobou stabilitu. Pokud systém vykazuje určitou odolnost, je pravděpodobně dlouhodobě stabilnější než jiné systémy. Bude se však v takovém případě jednat o velice komplexní systém a patrně bude strukturován jako modulární. Krizová komunikace se tak stane jen jedním z modulů tohoto systému. Komunikace je absolutně nejzákladnějším a nejdůležitějším a nejklíčovějším aspektem při jakémkoliv organizováním činností.
 
Politické diskuze a odborné diskuze v době krize měly tendence se zaměřovat pouze na technickou spolehlivost systémů a to včetně těch komunikačních systémů. Nelze sice popřít, že technická spolehlivost je důležitá, jistě je velmi důležitá, avšak opomíjeny jsou ostatní aspekty fungování systémů, což by se mohlo stát fatálním nedostatkem. Ovšem všechny pokusy o distribuci informací budou marné, pokud ti co ji obdrží, oněm informacím nedůvěřují, nebo nedůvěřují odesilateli informací. Informace lze totiž také získávat pozorováním toho co funguje a co nefunguje, a pokud nějaká část krizového systému nefunguje správně, může být bohužel veřejností interpretováno jako milné či dokonce špatné rozhodnutí, a to i v okamžiku kdy se jedná o správné a dokonce nutné rozhodnutí.
 
Nicméně právě tato přirozená schopnost pozorovat a vnímat nedostatky, lze využít k ladění systémů. Taktika pokusů a omylů, snižují dlouhodoběji počet chyb a zvyšují efektivitu a funkčnost systému. Krátkodobě se však jedná o určité riziko. I přestože musí být pozorování a metody pokusu a omylu součástí takovéhoto systému, nelze se spoléhat pouze na experimentování, jádro systému musí být navržené správně a dostatečně flexibilně, pouze tehdy se stane metoda pokusu a omylu užitečnou.
 
== Závěr ==