Krizové řízení pandemie/Biologická Kryptografie/Genetický kód SARS-COV-2: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 257:
Při modulaci TGF-β se využívá tzv. receptorová past, která inhibuje TGF-β1 a TGF-β3. Má tedy funkční vliv na T-buňky a B-buňky bílých krvinek.
== Vývoj vakcíny ==
'''Vakcína (očkovací látka)''' zajišťuje u organismu '''navození imunity proti konkrétní nemoci'''. V případě pandemie 2020, se jedná o vývoj očkování proti covid19. Proces podávání vakcíny se nazývá '''vakcinace''', neboli očkování. Protože vakcína navozuje imunitní proces, nahlíží se na proces jako na aktivní imunizaci. Přitom dobře vyvinutá vakcína musí být účinná a neškodná.
V lékařské vědě existuje shoda na tom, že očkování představuje '''nejspolehlivější a nejlevnější cestu ke zdraví lidstva a k jeho udržení'''. Doposud bylo ve světě očkována (na nejrůznější nemoci) dle odhadů asi až 80% dětí. Pokud jsou tyto odhady dostatečně relevantní, potom v takovém případě bylo každý rok zabráněno až 3 000 000 úmrtí. Vývoj vakcíny není ve své podstatě vyloženě jednoduchou záležitostí ani není ve své podstatě nejlevnější. Ovšem jakmile je vyvinuta potom dle poměru cena/výkon představuje nejlevnější a hromadně nejúspěšnější metodou prevence nemoci. Efektivita spočívá právě v té prevenci a dočasné schopnosti imunitního systému na nemoc reagovat. Zatímco lék se podává vždy při vzniku onemocnění, tak vakcína se podává jednou za určitou dobu a tím může zabráni vzniku onemocnění a to dokonce opakovaně za určitou dobu, dokud imunitní paměť tuto schopnost nezapomene. Proto je třeba očkování po určité době opakovat.
Přesto všechno však, i když na trhu existuje přes '''100 různých vakcín proti přibližně 40 infekcím''' a ¾ populace dětí jsou očkovány, tak ještě před pandemii umírá na infekční nemoci asi 12 000 000 dětí za rok v celém světě. Nejspíše také proto, že asi 2/3 z těchto úmrtí způsobí infekce proti kterýmž dosud není účinná vakcína (například HIV/AIDS, malárie, RSV, shigelózy). Také svou roli ještě před pandemií hrál malý zájem firem o výrobu vakcín pro země se slabou kupní silou. Není proto pochyb, že očkování představuje velký business.
Některé užívané vakcíny (např. proti BCG a cholery) nestačí k výraznému snížení úmrtnosti, protože bohužel tyto vakcíny jsou drahé a proto hůře dostupné. Zmiňovaný údaj 80% proočkovanosti dětí proti základním infekcím je také třeba brát s určitou rezervou. Protože se jedná pouze o hrubý průměr s tím, že se v jednotlivých oblastech tyto hodnoty výrazně liší. Například v některých afrických zemích není očkována ani polovina dětí a to obvykle z důvodů války, hladomoru a rozpadu zdravotnictví.
=== DNA-vakcíny ===
'''Upravené deoxyribonukleové kyseliny (DNA)''' se využívá k '''produkci cytotoxických T-buněk (T-lymfocytů)''', a v jistém smyslu '''představuje revoluci ve výrobě vakcín'''. V roce 1989 bylo zjištěno, že do buněk savce lze přímo, bez pomocí nějakého vektoru, vpravit cizí gen. O tři roky později se ukázalo, že tato technika „holé DNK“ může nejen navodit u očkovaného zvířete produkci cizích bílkovin, ale že tyto bílkoviny mohou u zvířete vyvolat imunitu. V roce 1994 bylo jednoznačně prokázáno, že u zvířat může cizí bílkovina, produkovaná „holou DNA“, navodit ochranou imunitní reakci.
Experimentální DNA-vakcíny vyvolávaly imunitní reakce u celé řady živočichů, od myší po delfíny a ptáky. Navozovali imunitu vůči virům, bakteriím, mykobakteriím, houbám i parazitům. Imunology obzvláště zaujala schopnost DNA-vakcín vyvolat širokou imunizační reakci, zahrnující jak vznik protilátek, tak T-lymfocytů. Tento druh vakcíny navozuje dlouhodobou imunitu a jsou mimořádně stabilní. Navíc je jejich výroba relativně jednoduchá, ale hlavně zvládnutelná i v rozvojových zemích. Proto patří mezi nejnadějnější alternativy jak vakcínu vyrábět. Její vývoj už však tak snadný není, protože vyžaduje aplikaci znalostí o DNA a změnách jenž vyvolávají.
== Závěr ==
| |||