Krizové řízení pandemie/Biologická Kryptografie/Genetický kód SARS-COV-2: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Řádek 157:
 
Tato skutečnost dává tušit, že jsou v takovém případě poškozeny regulační L-lymfocyty, které imunitní reakci regulují, aby se nezvrhla a neobrátila proti vlastnímu tělu. Právě z těchto důvodů narušující správné fungování imunitního systému, jsou v případě covid19 nemocní rakovinou a léčení chemoterapií atd. '''zařazeni mezi zranitelné skupiny'''.
 
Německá studie na univerzitě v Würzburgu v březnu roku 2006 testovala nadějná preparát TGN1412, avšak text dopadl katastrofálně. U všech šesti dobrovolníků měl významné nežádoucí účinky. Přičemž krátce po aplikaci, došlo k prudké reakci, jenž ohrožovala život šesti dobrovolníků. Všechny se sice podařilo zachránit na JIP oddělení, ale většina již bude mít navždy poškozený imunitní systém. Reakce, která u pacientů nastala byla právě cytokinová bouře.
 
Preparát TGN1412 funkčně připomíná protilátky, prošel nejdříve úspěšně testováním na zvířatech (konkrétně myších, potkanech a opicích) i na laboratorně kultivovaných lidských krvinkách. Pokusné osoby sice dostali pro jistotu až 500krát nižší dávku než tu, která byla bezpečná u opic. Přesto došlo silné reakci jenž ohrožovala život dobrovolníků. Přičemž se ukázalo, že existují dva hlavní důvody selhání preparátu:
# Zdrojem prudce uvolněných cytokinů byly efektorové paměťové T-lymfocyty roztroušené v různých tkáních, které jsou pozůstatky mnoha překonaných dosavadních infekcí. Zatímco testovaná laboratorní zvířata, chovaná v téměř sterilních podmínkách infekcemi neprošla a jejich imunitní systém nebyl tímto ovlivněn.
# U opic Makaků se později zjistilo, že mají jiné typy T-lymfocytů, které jsou sice podobné té lidské, avšak obsahují molekulu CD28, která není s těmito cytokiny kompatibilní a nereaguje na ně. Což se během testů tehdy ještě nevědělo.
 
== Závěr ==