Krizové řízení pandemie/Biologická Kryptografie/Genetický kód SARS-COV-2: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Řádek 140:
 
Proto také k chybným reakcím imunitního systému dochází před narozením a po nahození dítěte v nejmenším počtu. A chyba prakticky téměř nehrozí. Zatímco čím je člověk starší tím více hrozí riziko chybné reakce imunitního systému, ale také například vzniku rakoviny. Protože starší imunitní systém plný chyb už není schopen toliko reagovat na nádorové buňky, což ve výsledku vytváří vhodné prostředí pro některé nemoci.
 
=== Cytokin ===
Wikipedie uvádí, že, [[w:Cytokin]] je signální protein, který produkují T-lymfocyty. Přičemž se Cytokin významně podílí na fungování imunitního systému a především se účastní reakce imunitního systému. Virus SARS-COV-2 utočí na imunitní systém a může vyvolat cytokinovou bouři ('''CSS, Syndrom cytokinové bouře'''). Přičemž některé cytokiny působí prozánětlivě a jiné protizánětlivě.
 
Mezi prozánětové cytokiny patří: IL-1, IL-2, IL-6, IL8, IL-12, TNF-α, Thromboxan A<sub>2</sub>, Leukotrien B<sub>4</sub>, Substanz P. Zatímco mezi protizánětlivé cytokiny patří: IL-4, IL-10, IL-13, TGF-β, TNF-Bindugsportein, Prostaglandin E<sub>2</sub>, Prostaglandin I<sub>2</sub>.
 
Je však nutné si uvědomit, že většina cytokinů působí na několik různých typů buněk. Přičemž jeden cytokin může způsobit tvorbu druhého cytokinu, tedy působí v kaskádě. Zvýšení hladiny některých cytokinů tak může způsobit cytokinovou bouři. Některé cytokiny mohou zastoupit funkci jiného cytokinu, tedy že jsou do jisté míry redundantní.
 
Cytokiny obsahují cytokinové receptory. Ty se obvykle skládají ze dvou až tří částí. Přičemž každý z částí plní jinou funkci.
 
Redukce intenzity cytokinové bouře je v centru snah farmakologických firem již po několik desetiletí. Vlivem současné pandemie covid19 2020 je dokonce hledání řešení více než nutné. Obvykle však schopnost některých léků nebo procesů snížit hladinu nebo účinnost jediného cytokinů v terapii selhává, právě pro svou kaskádovitou povahu. Neboť tyto vyvíjené strategie pomíjejí obrovskou redundanci imunitních dějů. V současnosti neexistuje lék nebo proces, který by zásahem do produkce cytokinů řešil problémy spojené s cytokinovou bouří. Protože při potlačování této bouře, dochází také k stavu významné imunosuprese.
 
Cytokinový systém je velice komplexní a i sebemenší zásah do jeho systému způsobuje významné změny, které je těžké kontrolovat a předvídat díky své redundatnosti a kaskádovitosti.
 
V průběhu normálně probíhající lokální infekce, jsou prozánětlivé a protizánětlivé cytokiny v rovnováze. Tato rovnováha je základním předpokladem pro efektivní eradikaci patogenu z místa infekce, ale současně i včasné vyhasnutí zánětlivé reakce. Pokud je rovnováha narušena, rozvíjí se hyperinflační nebo imunosupresivní stav. Buď se nepodaří adekvátně odstranit patogen nebo imunitní děje probíhají nadále i bez přítomnosti vyvolávajícího reakci. Tedy může dojíst k stavům, které buď ukončí probíhající imunitní reakci i přestože je patogen přítomen a aktivní. Nebo mohou vyvolat imunitní reakci i když už je patogen zničen. Nerovnováha tedy může způsobit neadekvátní vyhasnutí imunitní reakce nebo vést k jeho přehnanému projevu a tělo začne napadat samo sebe.
 
Tato skutečnost dává tušit, že jsou v takovém případě poškozeny regulační L-lymfocyty, které imunitní reakci regulují, aby se nezvrhla a neobrátila proti vlastnímu tělu. Právě z těchto důvodů narušující správné fungování imunitního systému, jsou v případě covid19 nemocní rakovinou a léčení chemoterapií atd. '''zařazeni mezi zranitelné skupiny'''.
 
== Závěr ==