Krizové řízení pandemie/Biologická Kryptografie/Genetický kód SARS-COV-2: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 137:
Aby se této potenciálně velmi nebezpečné aktivitě T-lymfocytů zabránilo, tak jejich první cesta z kostní dřeně vede nejdříve do brzlíku, kde se setkávají s našimi vlastními molekulami a buňkami. Zde v brzlíku se rozhoduje, které T-lymfocyty přežijí a budou moci plnit svou funkci v imunitním systému těla. Musí být tak říkajíc vyškoleny a ohodnoceny. Ty s T-lymfocytů, které na něco v brzlíku zareagují, podlehnou programované buněčné smrti (apoptóze).
Paměť imunity je pak dána skutečností, že tyto vyškolené buňky mají '''dlouhou životnost a mohou se nadále dělit''' (množit). Přičemž chování brzlíku, jenž se toliko liší od ostatních tkání, je pro vědce záhadou. Brzlík je jakýmsi školícím centrem, kde bílé krvinky (T-lymfocyty) skládají sovu maturitu. Přičemž nejvyšší aktivita brzlíku se objevuje v raném věku dítěte. Existuje důvod se domnívat, že imunita se v raném věku učí rychleji a je to i logické. V raném věku je pro imunitní systém všechno nové a proto dá vetší práci se všechno naučit, nehledě na to, že nepopsaný list je snáší něčím zaplnit. Tato paměťová kapacita má své limity, takže v pozdějších fázích života, je zapotřebí s existujícím seznamem nějak zacházet a vyškrtat to co se nehodí a ponechat co se hodí. Tedy přijdou na řadu jiné mechanismy a strategie.
Proto také k chybným reakcím imunitního systému dochází před narozením a po nahození dítěte v nejmenším počtu. A chyba prakticky téměř nehrozí. Zatímco čím je člověk starší tím více hrozí riziko chybné reakce imunitního systému, ale také například vzniku rakoviny. Protože starší imunitní systém plný chyb už není schopen toliko reagovat na nádorové buňky, což ve výsledku vytváří vhodné prostředí pro některé nemoci.
== Závěr ==
| |||