Krizové řízení pandemie/11.Kapitola - Panika a Nepokoje: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
Řádek 143:
 
V případě silné emergence nelze reakci odvodit z pouhé znalosti jednotlivých částí a vazeb mezi těmito částmi, jak uvádí Wikipedie. Samotná znalost systému v tomto případě není dostatečným argumentem k předvídání reakce. Protože za složitých podmínek, vznikají vlastnosti nové a proto se obvykle nedají ani předvídat. V případě davů, lze poukázat na skutečnosti, které vedou k eskalaci násilí, avšak nelze jasně říci, kdy se objeví právě ten okamžik, kdy takzvaně "pohár přeteče" a dojde k zásadní změně.
 
Jsem přesvědčen, že za vznikem silné a slabé interakce stojí existence protichůdných vzájemně opačných interakcí, které se u složitých systémů objevují. Vznik opačně směřovaných interakcí může projevy původních interakcí brzdit a oslabovat. Zatímco působení interakcí ve stejném směru může výslednou reakci posilovat. Při oslabování jedné myšlenky, může najednou dojít k jakému si obrácení směru myšlenky a to v okamžiku kdy je opačná myšlenka výrazně silnější než ta původní. Avšak na tyto změny, reaguje každý člověk posvém. Každý člověk má své hodnoty a své přesvědčení a u každého člověka mají jinou sílu. Kombinování těchto různých interakcí pravděpodobně vede ke vzniku nových reakcí. Například při existenci silného agresivního postoje a existenci silného proti-agresivního postoje, může dav dojít k neutrálnímu závěru, že něco pravdivého je přeci jen na obou dvou přístupech. Avšak k tomuto neutrálnímu výslednému efektu nebo i jinému výslednému efektu dojde až v okamžiku kdy převáží v davu určitý názor. Čím méně je dav názorově rozdělený, tím chaotičtější reakce davu. Lidé však mají schopnost se naladit na převažující myšlenku. Z hlediska manipulace pak bohužel často stačí, vytvořit dojem co je převažujícím názorem. Nebo se svést na některých převažujících již existujících názorech a pouze je posunout (postrčit či eskalovat) určitým směrem.
 
Velice nebezpečné je proto při řečnictví dlouhé vyvozování myšlenek. Kdy jeden argument vychází z toho předchozího a současně každým krokem nový argument v řadě posouvá diskuzi nesprávným směrem. Princip u takové manipulace spočívá právě v tom množství argumentů. U velkého množství argumentů řečníka není snadné udržet myšlenkovou líni a kriticky uvažovat nad pravdivostí každého argumentu. Dochází k jakému si přehlcení argumenty, na což lidé obecně reagují buď ztrátou zájmu ale co je nebezpečnější pokud je uměle udržován zájem a také udržen tento zájem, tak lidé přestávají v záplavě argumentu kriticky uvažovat, přestávají argumenty hodnotit a začnou argumenty přijímat jako pravdivé. K tomuto efektu dochází i při mediích (televize, noviny, internet) přičemž lidé jsou doslova zahlceni informacemi a stávají se spíše konzumenty informací než aby je kriticky hodnotily.
 
== Závěr ==