Výzkum závislosti krevního tlaku na BMI a životním stylu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Průběžná editace seminární práce, kvůli předejetí neočekávaným katastrofám značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 60:
== Predslov ==
V rámci štúdia prvého ročníku magisterského programu Všeobecní lékařství na 2. LF UK akademického roku 2019/2020 sme my, študenti prvého kruhu vytvorili prieskum založený na otázke: "Do jaké míry ovlivňují váha a výška pacienta - souhrnně body mass index - jeho krevní tlak napříč různými demografickými skupinami?". Náš prieskum trval celkovo dva mesiace od začiatku októbra do konca novembra 2019 a zúčastnilo sa ho celkovo 123 osôb.
<br />
== Výsledky měření získané v anonymních měřeních ==
== Cieľ seminárnej práce ==
Řádek 67 ⟶ 71:
Index tělesné hmotnosti (BMI, z ang. body mass index) se již relativně dlouho (od r. 1832<sup><sup>[https://academic.oup.com/ndt/article/23/1/47/1923176 <nowiki>[2]</nowiki>]</sup></sup>) používá k měření obezity a zdravotních rizik, i když není schopen vysvětlit, proč osoba s nadváhou může být ze zdravotního hlediska v pořádku a na druhou stranu osoba na první pohled zdravá může mít zvýšené riziko na infarkt či cukrovku. Vysvětlení leží v distribuci tuku v těle, které má zásadní vliv na zdravotní situaci jedince. Zatímco tuk uložený pod kůží bude mít pravděpodobně méně negativní účinky, útrobní, jaterní a svalový tuk jsou spojovány s metabolickými onemocněními.<sup><sup>[https://www.nationalgeographic.com/magazine/2019/01/personalized-medicine-transforming-your-health-care/ <nowiki>[3]</nowiki>]</sup></sup>
Výpočet indexu tělesné hmotnosti-váha osoby v kilogramech se vydělí druhou mocninou výšky dané osoby v metrech (viz graf)<sup><sup>[https://www.cdc.gov/healthyweight/assessing/bmi/index.html <nowiki>[4]</nowiki>]</sup></sup>
== Zdravý životní styl ==
Při studii NHS (National Health Service) zabývající se zdravím životním stylem u 78000 žen mezi lety 1980-2014 a 40000 mužů mezi lety 1986-2014 byla hodnocena následující kritéria:
1. Zdravá strava, která byla měřena na základě příjmu zdravé stravy, jako jsou ovoce, zelenina, ořechy, celozrnné obilniny, zdravé tuky a omega-3 nenasycené mastné kyseliny ve srovnání s příjmem nazdravé stravy jako jsou červené a konzervované maso, slazené nápoje, transmastné kyseliny a sodík
2. Zdravá úroveň fyzické aktivity, která byla definována jako minimálně 30 minut mírného až dynamického pohybu jedince denně
3. Zdravá tělesná váha, definovaná jako normální hodnota indexu tělesné hmotnosti (BMI), která je v rozmezí hodnot 18.5-24.9
4. Kouření, zdravou hodnotou se rozumí, že jedinec nikdy nekouřil
5. Mírná příjem alkoholu, čímž se rozumí u žen 5-15 g/den a u mužů 5-30 g/den. Například přibližně 350 ml piva obsahuje 14 g čistého alkoholu alkoholu.
Výsledky studie ukázali, že osoby naplňující kritéria zdravého životního stylu se v průměru dožívali v případě žen o 14 let déle a v případě mužů o 12 let déle (za předpokladu, že takovéto návyky měli ve věku 50-ti let) než osoby, které takové návyky neměli. Zároveň osoby, které neměli z pěti jmenovaných kategorií ani jeden navýk splňující kritéria zdravého životního stylu, měli mnohem větší pravděpodobnost předčasné smrti na rakovinu či kardiovaskulární onemocnění.<sup><sup>[https://www.health.harvard.edu/blog/healthy-lifestyle-5-keys-to-a-longer-life-2018070514186 <nowiki>[5]</nowiki>]</sup></sup>
== Krvný tlak ==
Krvný tlak je tlak vyvíjaný krvou na steny ciev. Vyjadruje sa ako systolický tlak nad diastolickým tlakom, pričom jednotkou je mmHg nad okolitým atmosférickým tlakom. Systola siení je časť srdečného cyklu spôsobená sťahom myokardu s normovou pokojovou hodnotou 120 mmHg, zatiaľ čo diastola komôr je definovaná uvoľnením myokardu s normovou pokojovou hodnotou 80 mmHg.
Krvný tlak môže byť ovplyvnený rôznymi faktormi ako napríklad srdcovým výdajom či arteriálnou stuhnutosťou, a preto sa líši v závislosti na vykonávanej (fyzickej) aktivite alebo zdravotnom stave. Vplyv naň má aj emocionálny stav (hormóny vyplavované endokrinným systémom), nervový systém, ďalej fajčenie, užívanie drog, regularita vykonávania športových aktivít a mnoho ďalších. <sup><sup>[https://www.medicalnewstoday.com/articles/321447.php <nowiki>[6]</nowiki>]</sup></sup>
Hypertenzia - abnormálne zvýšený krvný
Môže naň vplývať niekoľko faktorov:
A) Vek - obyčajne vyšší s narastajúcim vekom
B) Pohlavie - muži sú náchylnejší na zvýšený krvný tlak do veku do 55 rokov, naopak ženy po veku 55 rokov sú náchylnejšie na zvýšený krvný tlak
C) Rodinná história
D) Obezita
E) Chronické choroby - Diabetes mellitus, spánková apnoe, poruchy obličiek
F) Tehotenstvo
Hypotenzia - abnormálne znížený krvný tlak
Môže naň vplývať niekoľko faktorov:
A) Vek - osoby nad 65 rokov sú náchylnejšie na zníženie tlaku pri státí alebo po jedení
B) Lieky - diuretiká
C) Choroby - Parkinsonova choroba, Diabetes mellitus
D) Ostatné faktory<sup><sup>[https://www.medicalnewstoday.com/articles/321447.php#high-and-low-blood-pressure <nowiki>[7]</nowiki>]</sup></sup>
<br />
== Charakteristika respondentů na základě údajů ==
Pro projekt jsme nashromáždili údaje od celkem 123 respondentů různého věku, životního stylu a tělesné konstituce.
Mužských respondentů bylo 54 a žen bylo 69 (podle věku: 0-18 let: 6 mužů a 11 žen, 19-30 let: 12 mužů a 9 žen, 31-50 let: 19 mužů a 27 žen, 51-65 let: 10 mužů a 13 žen, 65+ let: 7 mužů a 9 žen). Velká skupina respondentů se pohybovala kolem věku středních let, do studie se ale zapojili i děti a senioři.
Pouze 9 respondentů uvedlo, že kouří. 20 respondentů uvedlo, že jsou workoholici.
Dalším zkoumaným kritériem byla konzumace alkoholu. 43 respondentů uvedlo, že alkohol nekonzumují. Příležitostné požití alkoholu uvedlo 39 respondentů, týdně alkohol konzumuje 35 respondentů a denně 6 respondentů.
Sportu se nevěnuje 29 dotázaných, zřídka cvičí 21 respondentů, 1x až 2x týdně 47 respondentů a 3x a vícekrát týdně 26 respondentů.
Jako další zdravotní údaje uvedlo 17 respondentů hypertenzi nebo užívání léků ke snížení tlaku, 4 respondenti uvedli diabetes, 2 artrózu, 1 tachykardii, 1 operaci štítné žlázy, 1 léky na štítnou žlázu, 1 léky na cholesterol, 1 léky na alergii, 1 epilepsii, 1 dnu, 3 léky na srdce, 1 srdeční arytmii, 2 léky na ředění krve, 1 onemocnění žlučových cest, 1 zduřelou prostatu, 3 léky na žaludeční kyselost a 1 bolesti kloubů.
Průměrné hodnoty respondentů:
{| class="wikitable"
|
|věk
|BMI
|Systolický tlak
torr
|Diastolický tlak
torr
|Srdeční frekvence (tepů/s)
|-
|Celkový průměr
|43
|24,37
|124
|76
|72
|-
|Průměr ženy
|42
|24,07
|122
|76
|73
|-
|Průměr muži
|43
|24,67
|124
|75
|70
|-
|Průměr workoholici
|42
|23,61
|121
|77
|67
|-
|Průměr kuřáci
|41
|25,03
|140
|83
|77
|-
|Průměr nesportujících
|51
|27,31
|132
|75
|75
|-
|Průměr zřídka sportujících
|52
|25,79
|123
|77
|73
|-
|Průměr sportujících 1-2x týdně
|38
|23,13
|122
|76
|70
|-
|Průměr sportujících 3x a více týdně
|33
|22,24
|117
|72
|73
|-
|Průměr nekonzumujících alkohol
|36
|22,80
|120
|73
|72
|-
|Průměr konzumujících alkohol příležitostně
|46
|25,38
|126
|77
|71
|-
|Průměr konzumujících alkohol týdně
|45
|24,62
|123
|77
|73
|-
|Průměr konzumujících alkoholu denně
|66
|26,32
|135
|82
|81
|}
[[Soubor:Onemocnění respondentů.png|žádné|náhled|739x739pixelů]]
Dalším sledovaným onemocněním byl diabetes druhého typu, kterým trpí 4 sledovaní, 3 z nich zároveň uvedli, že užívají léky na snížení krevního tlaku. Tato souvislost zřejmě nebude náhodná. Diabetes totiž vyvolává angiopatii (zužování centrálních a periferních tepen), čímž může přispět ke zvýšení krevního tlaku.
Zvýšený krevní tlak může být způsoben i poruchami štítné žlázy (nedostatkem produkce jejích hormonů). To se projevilo i v naší studii, kde všem sledovaným s disfunkcí štítné žlázy byl naměřen vysoký krevní tlak, nebo uvedli, že je tlak kompenzován pomocí medikace.
Mezi ostatními onemocněními (Artróza, Epilepsie, překyselení žaludku, cholelitáza) a hodnotou krevního tlaku, nebyla nalezena žádná souvislost.
== Vliv zdravého životního stylu na tlak (a tepovou frekvenci) ==
Ve výše uvedených tabulkách si můžeme všimnout, že průměrná hodnota systolického i diastolického tlaku respondentů je ovlivněna životním stylem. Krevní tlak sportovců je nižší než tlak jedinců, kteří se sportu nevěnují vůbec nebo ne příliš aktivně. Jinými slovy můžeme říct, že se zvyšující frekvencí sportovní aktivity klesá klidový krevní tlak. U klidové tepové frekvence je to obdobné.
Tento trend je podmíněn více faktory. Sportovci jsou adaptováni na vyšší fyzickou zátěž hormonálně i vegetativně, a také mají lepší saturaci kyslíkem. Jeden z faktorů zapříčiňujících nižší tepovou frekvenci sportovců je jejich silnější myokard. Jejich srdce je de facto „větší“, což jim při jednom stahu umožňuje vypuzení více krve než lidem méně aktivním. Tím pádem mají i větší srdeční výdej, což je objem krve vypuzený za určitou časovou jednotku. Mohou mít nižší srdeční frekvenci, protože ten vyšší tepový objem je dostatečný i při nižší srdeční frekvenci.
Vyšší tlak rovněž pozorujeme u kuřáků a alkoholiků. Ačkoliv mechanismus vzniku nám zatím není zcela znám, zcela jistě by to mohlo souviset s poškozením cév, kterým zmíněná skupina v mnoha případech trpí.
Obecně tedy platí a z našeho výzkumu vyplývá, že zdravý životní styl má pozitivní vliv na klidový krevní tlak a tepovou frekvenci.
== Diskuze ==
Na základě výsledků z dotazníku byly zhotoveny výše uvedené grafy, které znázorňují závislost krevního tlaku a pulzu na BMI, věku a pohlaví, životním stylu a nemocech. Z výsledků vyplývá, že lidé mají vyšší krevní tlak z několika důvodů.
Vyšší krevní tlak mají lidé s vyšším BMI a starší lidé. Obecně platí, že obéznější lidé mají sníženou elasticitu cév a dochází k ukládání tuku do stěny, což vede ke snížení průsvitu. U starších osob taktéž dochází ke snížení elasticity stěny cév, čímž dochází ke zvýšení krevního tlaku.
Dále je krevní tlak a pulz spojen s životním stylem. Osoby s žádnou nebo malou sportovní aktivitou mají vyšší krevní tlak a pulz než ti, kteří sportují pravidelně. Sportovci mají silnější myokard a jsou adaptováni na vyšší fyzickou zátěž. U kuřáků a alkoholiků je taktéž pozorovatelný zvýšený krevní tlak, což může souviset s poškozením cév. Výsledky zde mohly být ovlivněny pochopením odpovědi v dotazníku. Někdo může chápat sportovní aktivitu jako procházku v parku, jiný jenom jako běh či cvičení. Taktéž význam slova „příležitostné požívání alkoholu“ má pro každého jiný význam.
Nemoci taktéž ovlivňují výšku krevního tlaku. Lidé, kteří trpí hypertenzí, poruchami štítné žlázy a diabetes mellitus II. typu, mají zvýšený krevní tlak. Často užívají medikamenty, které krevní tlak snižují. Ty mohou být účinné či nikoliv. Ovšem na výsledky mohl mít vliv i momentální stav respondenta, jako jeho psychický či emocionální stav, který nebyl zahrnut do okruhu zkoumaných dat.
Výsledky mohly být dále ovlivněny nepřesným měřením přístrojů a jejich technickou kvalitou, ale i lidským faktorem. Respondent nemusel popravdě odpovídat na některé dotazníkové otázky. Například mohl uvést nižší váhu něž jakou má ve skutečnosti, což mohlo výrazně ovlivnit jeho výsledné BMI.
== Záver ==
Naša hypotéza "Abnormální hodnota BMI má nepříznivý vliv na výšku krevního tlaku a pulsu; vysoké BMI může být spojeno s hypertenzí. Existuje korelace mezi abnormálním BMI a metabolickými poruchami, na jejichž vzniku se podílí životní styl." bola na základe našich výsledkov potvrdená. Súvislosť medzi BMI a výškou tlaku bola jasne viditeľná aj napriek nižšiemu počtu účastníkov nášho výskumu.
Získané výsledky môžeme aplikovať v bežnom živote, a to tak, že sa budeme snažiť udržať naše BMI v zdravých hodnotách (18,5 – 24,9) a vyvarovať sa faktorom, ktoré majú podľa našej štúdie negatívny dopad na výšku krvného tlaku a celkové zdravie človeka. Nadobudnuté znalosti nám pomôžu vyvarovať sa problémom spojených s výškou krvného tlaku a ochoreniami nadväzujúcimi na túto zdravotnú ťažkosť vo vyššom veku. Toto odporúčanie môžeme rozširovať medzi široké okolie, a tým pomáhať prevencii ochorení myokardu.
Táto štúdia môže pokračovať ďalej. Jeden spôsob by bol zahrnúť väčší počet respondentov naprieč demografickými skupinami, a tým zaistiť väčšiu variabilitu v jednotlivých priemerných výsledkoch. Môžeme predpokladať, že by sa naša hypotéza naďalej potvrdzovala.
Druhý možný smer, ktorým sa môže viesť ďalej tento výskum je sústrediť sa na určitú skupinu ľudí (napríklad podľa veku, BMI, pohlavia) a sledovať, ktoré vonkajšie faktory môžu spôsobovať rozdiely vo výške krvného tlaku v danej skupine ľudí.
----<sup><sup>[1]</sup></sup> <nowiki>https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3968571/</nowiki>
<sup><sup>[2]</sup></sup> <nowiki>https://academic.oup.com/ndt/article/23/1/47/1923176</nowiki>
Řádek 73 ⟶ 283:
<sup><sup>[3]</sup></sup> <nowiki>https://www.nationalgeographic.com/magazine/2019/01/personalized-medicine-transforming-your-health-care/</nowiki>
<sup><sup>[4]</sup></sup> <nowiki>https://www.cdc.gov/healthyweight/assessing/bmi/index.html</nowiki>
<sup><sup>[5]</sup></sup> <nowiki>https://www.health.harvard.edu/blog/healthy-lifestyle-5-keys-to-a-longer-life-2018070514186</nowiki>
<sup><sup>[6]</sup></sup> <nowiki>https://www.medicalnewstoday.com/articles/321447.php</nowiki>
<sup><sup>[7]</sup></sup> <nowiki>https://www.medicalnewstoday.com/articles/321447.php#high-and-low-blood-pressure</nowiki>
[[Kategorie:Výzkumné projekty]]
[[Kategorie:Lékařská biofyzika]]
| |||