Informatika pro kombinované lyceum/Vývoj technologie ukládání informace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie magnetické pásky: odkaz na Wikipedii |
|||
Řádek 31:
=== Historie magnetické pásky ===
[[File:Mgnetická páska.jpg|thumb|Magnetická páska v magnetofonové kazetě]]
Papírová páska měla stále mnoho nevýhod, mezi nimi hlavně tu, že se dala velmi snadno poškodit (také se rychle opotřebovávala) a nedala se přepisovat. Tento problém vyřešila [[w:Magnetická_páska|magnetická páska]] – ta se dala smazat a následně přepsat. Měla i větší kapacitu záznamu. Zase se ale dala zničit působením jiného magnetu, než byl ten při nahrávání informace (např. spoustu pouzder má magnetické zavírání...). Záznamem informace pomocí magnetu se jako jeden z prvních zabýval od roku 1878 Američan [[w:Oberlin Smith|Oberlin Smith]]. Ten v roce 1888 publikoval práci, v níž uváděl svůj nápad na přístroj, který zaznamenává zvuk na ocelový drát. Nápad však nedokázal zrealizovat. Se stejnou myšlenkou přišel Valdemar Poulsen, který si v roce 1898 patentoval tzv. telegrafon, přístroj, který využíval magnetický záznam k nahrávání zvuku. Telegrafon fungoval na principu ocelového drátu natočeném na kovovém válci, který byl zmagnetizován a pak po něm přejíždělo čtecí zařízení a přehrávalo záznam. Telegrafon byl původně určen k záznamu lidkého hlasu. V roce 1900 jím dokonce Poulsen nahrál hlas [[w:František_Josef_I.|Františka Josefa I.]], tato nahrávka je dnes považována za nejstarší dochovanou z historie magnetického nahrávání zvuku. Ocelový drát byl později nahrazen kovovou páskou a následně plastovou páskou pokrytou zmagnetizovatelnou železnou rudou. Valdemar Poulsen představili také magnetofon (v roce 1899), který byl určen k nahrávání zvuků a používán v 50. – 60. letech. V jeho verzi magnetofonu byl použit zmagnetizovatelný drát, který byl později nahrazen magnetickou páskou.
Magnetická páska, která nahradila magnetický drát, byla patentována německým inženýrem Fritzem Pfleumerem v roce 1928. V počítačové technice bylo magnetického záznamu dat poprvé využito v roce 1951 a používal se hlavně v 50. a 60. letech. Magnetické pásky byly nejdřív navinuté na cívce a jejich obsluha byla poměrně složitá (komplikovaně se vkládala do čtecího zařízení), proto byla později ukládána do kazet. Největší nevýhodou magnetické pásky byl složitý přístup k informacím nahraným na pásce daleko od sebe – pokud jste se chtěli dostat k zápisu na konci pásky, museli jste celou pásku přemotat, a to trvalo dlouho a mohli jste se v záznamu ztratit. Magnetické pásky jsou však používány dodnes, a to díky jejich dlouhé trvanlivosti, která předčí i dnešní záznamová média.
* '''Jak funguje magnetická páska'''
<nowiki> </nowiki>Magnetické pásky byly vyrobené z plastu, na kterém byla nanesená magnetická vrstva. Na ni byla ve stopách nahrána data, která se zapisovala průtokem elektrického proudu páskou. Průtok proudu při zápisu zapříčinila její zmagnetizování a zorientování magnetického pole. Při čtení pak zase změny magnetického pole způsobily změnu proudu.
=== Magnetická bubnová paměť ===
| |||