Výslovnost latiny: Porovnání verzí

Všechna latinská slova (vyjma jednoslabičné předložky a částice) nesou na jedné ze svých slabik přízvuk. Přízvučnou slabiku vyslovujeme o něco výrazněji (jako první slabiku slov v češtině). Přízvuk se u jedno- a dvouslabičných slov nachází na první slabice, u tří- a víceslabičných slov závisí jeho poloha na podobě předposlední slabiky. Pokud předposlední slabika obsahuje dlouhou samohlásku, nebo následuje-li za její samohláskou více souhlásek, pak je přízvuk na této slabice ('''plantāgōplant<font color="red" >ā</font>gō''' „jitrocel“, '''accentusacc<font color="red" >en</font>tus''' „přízvuk“, '''ancillaanc<font color="red" >il</font>la''' „služka“); v ostatních případech je přízvuk na třetí slabice od konce ('''celeritercel<font color="red" >e</font>riter''' „rychle“).