Arménština
Tato stránka je součástí úložiště: | |
Příslušnost: všeobecná |
Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o arménštině, využitelných pro vzdělávání a výzkum.
Základní informace editovat
Ա ա | Բ բ | Գ գ |
Դ դ | Ե ե | Զ զ |
Է է | Ը ը | Թ թ |
Ժ ժ | Ի ի | Լ լ |
Խ խ | Ծ ծ | Կ կ |
Հ հ | Ձ ձ | Ղ ղ |
Ճ ճ | Մ մ | Յ յ |
Ն ն | Շ շ | Ո ո |
Չ չ | Պ պ | Ջ ջ |
Ռ ռ | Ս ս | Վ վ |
Տ տ | Ր ր | Ց ց |
Ւ ւ | Փ փ | Ք ք |
Օ օ | Ֆ ֆ | Եւ և |
Arménština má dvě standardizované varianty — východoarménštinu, jíž mluví Arméni na Kavkaze, a západoarménštinu, jíž mluví přibližně Arméni v Turecku a v Sýrii. Obě varianty se liší zejména výslovností některých písmen (բ, գ, դ, ծ, կ, ձ, ճ, պ, ջ, ռ, տ), drobné rozdíly jsou pak ve slovní zásobě a frazeologii. Protože přibližně tři čtvrtiny mluvčích připadá na východoarménštinu, kterážto je navíc úředním jazykem Arménie, míní se arménštinou zpravidla primárně východoarménština.
- Článek na Wikipedii
- Základní informace na Omniglot.com (en)
- Armenian Language Resources — základní informace o arménštině a jejím vývoji (en)
Arménská abeceda editovat
Arménština se zapisuje písmem, jež pro ni vytvořil svatý Mesrop počátkem 5. století. Klasická abeceda obsahuje 36 znaků, jež mají zároveň číselný význam (1–9, 10–90, 100–900, 1000–9000). K těmto znakům byly později doplněny օ a ֆ pro zápis cizích slov. Mezi znaky se někdy započítává i և, ustálená spřežka ե a ւ. Tyto tři znaky číselný význam nemají.
Tabulka vpravo (čtena po řádcích shora dolů) obsahuje velká a malá arménská písmena v jejich abecedním pořadí (písmena jsou zapsána jako znaky Unicode, tedy je možno je podle potřeby z tabulky i kopírovat). Spřežka և se jako velké písmeno zapisuje oddělenými znaky (Եւ, případně Եվ). V abecedě se řadí buď jako kombinace obou písmen (tedy slova začínající na և jsou pak mezi slovy začínajícími na ե), nebo jako samostatné písmeno mezi ք a օ.
Projekty na Wikiverzitě editovat
Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.
Další wikiprojekty editovat
Studijní zdroje na webu editovat
Rozcestníky a úložiště zdrojů editovat
- Armenian House — sbírka textů o Arménii, arménské kultuře a historii, a trochu i o arménštině (hy) (en) (ru)
Jazykové nástroje editovat
- Online arménská klávesnice (možnost psaní z klávesnice v arménském rozložení)
- Online arménská klávesnice (možnost psaní z klávesnice v českém rozložení)
- Online arménská klávesnice (východoarménské, západoarménské a fonetické anglické rozložení, možnost přímého přenosu textu do Googlu a na Twitter)
Online mluvnice a obecná jazyková pojednání editovat
- Jasmine Dum-Tragut, Armenian : Modern Eastern Armenian (Amsterdam, Philadelphia, 2009) (en)
- Heinrich Hübschmann, Armenische Etymologie (Leipzig, 1897) (de)
Online slovníky editovat
- Arménsko-anglický a anglicko-arménský slovník
- Základní fráze na Omniglot.com (en)
- Základní fráze na Omniglot.com (západoarménština) (en)
- Arménské fráze pro cestu do Arménie (en)
- Česko-arménská konverzace (Čepková) — minikonverzace v PDF k vytisknutí jako sešitek
Online učebnice a kurzy editovat
- Rudimentární učebnice arménštiny na Learn101 (en)
- Rudimentární učebnice arménštiny na ILanguages (en)
- Stručná učebnice arménštiny na MyLanguages (en)
- Základy arménštiny pro dobrovolníky Mírových sborů (en)
Zdroje textů editovat
Instituce, organizace, lidé editovat
Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.