Wikiverzita

Spagnoletta Nuova al modo di Madriglia

Spagnoletta Nuova al modo di Madriglia je tanec z období italského manýrismu, který popsal italský taneční mistr Marco Fabritio Caroso da Sermoneta ve své sbírce Nobiltà di Dame (1600)

Faksimile editovat

Faksimile celé sbírky viz http://www.pbm.com/~lindahl/caroso2/facsimile

Dedikace editovat

Tanec začíná na str. 149 dedikací vicekrálovně Neapolské.

Vyobrazení editovat

Na str. 150 je vyobrazení páru, zřejmě na začátku tance, pán drží smeknutý klobouk ve své levici a pravicí uchopil dámu. Váha spočívá na levé noze.

Popis tance editovat

Je na str. 151–152.

Hudba editovat

Hudba je zřejmě shodná s hudbou, na kterou se tančil tanec Spagnoletta Nuova, popsaný týmž tanečním mistrem v jeho předchozí sbírce Il Ballarino (1581). Zde se tančí na 4 sloky.

Hudba je ve sbírce Nobiltà di Dame (1600) uvedena ve formě loutnové tabulatury, viz faksimile str. 153

Transkripce editovat

Překlad editovat

český editovat

anglický editovat

Praktická výuka editovat

Konala se v srpnu 2008 na zámku v Českém Krumlově pod vedením doc. Heleny Kazárové z Asociace historického tance. Moje následné samostatné studium bylo proto hluboce ovlivněno touto primární zkušeností a způsobem interpretace doc. Kazárové.

Propriety editovat

Zvyklosti na začátku editovat

Kroky editovat

  • Odkazy vedou na překlady Hany Tillmanové v Kategorie: Nobiltà - Regole. Zkratka ND znamená, že se jedná o popis kroku z první části sbírky Nobiltà di Dame (1600); v případě, že tam popis chybí, odkazuji na překlad první části předchozí sbírky Kategorie: Il Ballarino - Regole.
  • Ve druhém sloupci tabulky uvádím vlastní zkrácený název:
    • kvůli zjednoduššení při zápisu choreografie
    • kvůli snadnějšímu memorování
    • počet slabik zkratky by měl umožnit její recitaci (či zpěv) během hudby a/nebo tance
    • některé zkratky jsou roděleny rozdělovníkem na dvě části, což znázorňuje jejich dvojnásobné trvání
    • zkratky označené HK vycházejí z pracovního označení, které pro ně použila během výuky doc. Helena Kazárová; totéž platí o zdroji informací, uvedených v poznámkách
    • pozor – v jiném tanci mohou mít stejné zkratky jiný význam!
  • kroky jsou v tabulce uvedeny v pořadí, v jakém se poprvé vyskytnou v tanci
Popis kroku zkratka poznámka
Kroky uvedené v 1. sloce
04 - Riverenza breve - ND rive-renza krátká poklona na začátku tance; dle popisu vždy v natočení směrem k dámě, nikoli vpřed či k publiku![2]
21 - Seguito spezzato - ND[3] spezza-to zřejmě to, co současní učitelé hist. tance nazývají prostě spezazato, i když pozorumění se může různit
66 - Saffice - ND saffi-ce krok, složený ze dvou krokůHK: 47 - Sottopiede - ND (krok na jiných místech referovany jakožto Ripresa sottopiede) + 29 - Trabucchetto breve - ND. V.t. níže uvedný krok Ripresa Sottopiè.
22 - Ripresa grave [4] rip [5] zřejmě to, co současní učitelé hist. tance nazývají prostě ripresa
31 - Fioretto Ordinario - ND fiore Je to rozdíl od krouživého pohybu nohou u jíných fiorett; toto fioretto je zde podobné kroku 59 - Cadenza in Gagliarda - ND.[6]
11 - Passi Minimi - ND passo[7] oproti přirozenému kroku (10 - Passi Naturali - ND) by tento měl být hrdější a preciznější
Spezzato fiancheggiato ordinario in dietro cou-vej couvání krokem spezzato, s natáčením za levým ramenem; levá noha vykračuje pokaždé vzad
Spezzato fiancheggiato finto in dietro zpát-ky [8] spezzato, s natáčením za pravým ramenem; pravá noha vykročí nejdřív vzad, a v druhé části kroku se opět vrací vpřed (proto finto).
23 - Seguito Battuto al Canario - ND battuti V popisu se uvádí, že se dupne podpatkem jednou v závěru kroku; někteří současní taneční mistři to učí tak, že se během kroku ozvou tři údery jednou nohou o podlahu: patou, špičkou a opět patou; v tom případě by zřejmě měl být zřetelný důraz na poslední krátké době.
viz popis tance třidupy Nohy se střídají, dupáním začíná a končí opačná noha, než která předtím skončila battuti.
viz popis tance dúpdup Postupné dupnutí oběma nohama, dupáním začíná opačná noha, než která předtím skončila battuti; ovšem v triolovém rytmu je první dupnutí dvakrát tak dlouhé než druhé – nahradí dvě dupnutí ve předchozí vazbě třidupy.
Kroky poprvé uvedené až ve 2. sloce
51 - Groppo - ND gropp gropp[9] Pokud groppo začíná od levé nohy, pak je to stojná noha, za kterou se "zaplétá" pokrčená pravá noha.[10]
Ripresa Sottopiè viz 47 - Sottopiede - ND[11] ripsot Můžeme chápat jakoby modifikaci jednoho kroku 22 - Ripresa grave, kde v sestupné části oblouku se provede vlastní sottopiede, tj. kladení druhé nohy za prvou následované jakoby vykopnutím či podkopnutím HK oné první nohy. Je to podobné tomu, co jsme se naučili dělat na začátku saffice.[12]
68 - Corinto- ND co-rin-to-o Krok, složený ze tří riprese, ukončený trabucchettem v natáčení (Trabucchetto fiancheggiato).[13]
Kroky poprvé uvedené až ve 3. sloce
29 - Trabucchetto breve - ND trabu Krok jsme poznali už dříve jako součást složených kroků saffice a corinto, zde se už vyskytuje v páru jako trabu trabu na obě strany. Dle popisu se dělá se na napjatých nohách, s lehkým náskokem, volná noha je ve vzduchu, nekope do stojné; tělo se přitom mírně naklání na stranu stojné nohy, v důsledku toho, že opačná strana těla se vytahuje nahoru spolu se zvedáním druhé nohy.
60 - Spezzato Puntato - ND o-selHK[14] Dle popisu jako obyčejné spezzato, jen s tím rozdílem, že je uzavřené – tj. na konci kroku (pokud je od levé nohy) se připojí pravá noha.
Mezza Riverenza[15] mezza Poloviční riverenza.[16]
Spezzato fiancheggiato[17] šuplíkHK[18] Zřejmě běžné 21 - Seguito spezzato - ND, provedené šikmo vpřed s mírným natáčením ramen.
Passi minimi volti passi vlevo Dva 11 - Passi Minimi volti à man sinistra, tj. točené za levou rukou. Zřejmě postupová otáčka, kterou se partneři otáčejí směrem k sobě, a při tomto otáčení se jakoby míjejí. Stejně se při opakování provedou ''Passi minimi volti na opačnou stranu tj. doprava.
Kroky poprvé uvedené až v poslední 4. sloce
Saffice fiancheggiato saffi-ce Zřejmě šikmo provedené saffice kterými se partneři přibližují mírně k sobě.[19]
Passi puntati minimi[20] punto punto Předpokládám, že se jedná o puntato minimo v provedení jako v 06 - Puntate Graue, & Ordinaria, ò Minima, uváděné v příznačné souvislosti s cascardami. Myslím, že tak to interpretovala i HK.

Zvyklosti na konci editovat

  • Před závěrečnou riverenzou se partneři opět uchopí za ruce
  • Co jsou "obvyké způsoby kavalírské" (con far le solite creanze Cavaleresche), smekání klobouku asi ne, když už se drží za tlapky a pán levou rukou smekat klobouk nemá.
  • Na konci e doporučuje celá Terminata, viz: Terminato. Dle tamějšího popisu Hany Tillmanové by se mělo jednat o cosi symetrického, tj. pravá noha by měla opakovat totéž, co dělala levá. Ale že by se podle toho měla opakovat třeba riverenza na opačnou stranu je zřejm nesmysl. Tedy spíš jde o jakousi promenádu po skončeném tanci, podobně, jako by měla být na začátku? Takže spíš symetrie se začátkem tance? Kdy by partneři měli přicházet na parket držíce se za tlapky, apk se na chvíli pustit, úvodní riverenzou se pozdravit a pak se opět chytnout? Takže na konci by se vlastně ale už chytli před záverečnou riverenzou a pak by pokračovali v promenádě, aniž by se pouštěli. Ke smekání klobouku by už zřejmě nedocházelo.

Poznámky editovat

  1. ↑ V Il Ballarino (1581) Caroso připouští, že smekat lze levou či pravou rukou, ovšem v Nobiltà di Dame (1600) již jednoznačně a důrazně trvá na pravé ruce – mravy se zřejmě změnily. Je vůbec otázka mravů, zda celou skladbu tančit s kloboukem na hlavě anebo drženým v levé ruce, čemuž by mohla napovídat vyobrazení; ovšem pro vyobrazení v Nobiltà di Dame (1600) tiskař opakovaně použil štočků z předchozí sbírky a tak dřevoryty již zřejmě neodpovídají době italského manýrismu.
  2. ↑ Otázkou pro mě zůstává, jak a jestli vůbec ji skloubit se smekáním a případným opětovným nasazením klobouku a následným podáním ruky. Podobné otázky se opakují u závěrečné riverensy.
  3. ↑ V popisu tance autor používá označení Spezzato ordinario, doslova takový krok ovšem v prvé části neuvádí, a to ani ve sbírce Il Ballarino (1581). Proto předpokládám, že jde pouze o rozdílný název stejného kroku.
  4. ↑ Popis tohoto kroku jsem v ND nenašel, proto odkazuji na jeho popis v Il Ballarino (1581)
  5. ↑ zpravidla se dělají dvě ripresy za sebou, zápis pak bude rip-rip
  6. ↑ V podání HK je tento krok dost zjednodušen, je interpretován spíš (v případě fioretta od levé nohy) jako předsunutí pravé nohy (tj opačné, než stojné) šikmo dopředu vlevo; úder charakteristický pro cadenzu je tak potlačen. Mně při takové interpretaci přebývala na konci krátká doba, na které jsem cítil důraz, a proto jsem si už během výuky toto fioretto ukončoval lehkým ťuknutím špičkou přednožené nohy o zem – s lehkým pocitem provinění, že asi do tance zavádím něco, co tam nepatří, a teprve po dodatečném přečtení překladu Carosova zápisu jsem se ujistil, že tam ta cadenza patří.
  7. ↑ Touto zkratkou zde míním jeden krok, tj. jednou nohou; v praxi za sebou následují dva passi minimi, levou a pravou, takže zápis bude passo passo
  8. ↑ Popisy těchto dvou kroků se v prvé části sbírky nenacházejí; co se jimi míní je naznačeno v popisu tance.
  9. ↑ V pův. popisu jedno groppo znamená tento krok na jednu i druhou stranu, takže zde použitá zkratka gropp (s chybějícím o na konci) naznačuje polovinu, tj. jednu stranu, tj. jedno Carosovo groppo (na obě strany) je pak zapsáno jako gropp gropp. Totéž by se dalo zapsat jako grop-po, ale ponechávám označení, na které jsem si zvyknul.
  10. ↑ V tomto tanci je groppo vždy následováno dvěma fioretti, čímž se vytváří charakteristická vazba grop grop fiore fiore, a to pokaždé na stejný hudební motiv na začátku druhé části 2., 3. a 4. sloky.
  11. ↑ Krok s tímto doslovným názvem není v 1. dílu sbírky uveden, proto jej pokládáme jen za jiné označení kroku Sottopiede
  12. ↑ Tento krok bývá vzápětí následován krokem fioretto jakožto kadencí, takže spolu tvoří jednu vazbu ripsot fior podobně, jako saffi-ce lze chápat jako vazbu ripsot trabu.
  13. ↑ Dle interpretace HK se nedělají tři ripresi gravi, ale tři ripresi sottopiè (viz výše); takže výsledek je v podstatě totožný s krokem saffice, na jehož počátku se dělají o dvě ripresi sottopiè navíc. Tohoto způsobu interpretace jsem se přidržel; může vypadat efektně, když se takové corinto povede, ale nejsem si jistý, zda odpovídá Carosově představě, když je v dlouhému úvodu k tomuto kroku srovnává s oblouky v architektuře: těm by spíše odpovídaly běžné ripresi gravi.
  14. ↑ Název zkratky je odvozen od interpretace HK, kdy se pán tímto krokem přibližuje k dámě, ale přitom se tělem jakoby odklání zpět – což přirovnala k tažení vzpírajícího se osla za provaz. Caroso se ale o nějakém zvláštním postoji nezmiňuje. Proto doporučuji takovou "oslovskou interpretaci" provádět s mírou, aby nevzniknul dojem neuctivosti k dámě. Možná by se dalo toto spezzato puntato provést s mírným natáčením na opačnou stranu, takže by nedošlo k zaklánění postavy, ale k mírné úkloně na opačnou stranu – jakousi přípravu k následující mezza riverenza.
  15. ↑ V popisu kroků se nevyskytuje
  16. ↑ Správnou interpretací si nejsem jist, zda se jedná o ještě další zkrácení 04 - Riverenza breve - ND nebo o něco jiného. Když jsem sledoval interpretaci HK, připadlo mi to podobně jako Arbeauovská úklona, tj. mírný oblouček vzad, sunutý po zemi příslušnou nohou. Ale možná by se to dalo dělat i jako spíše rovný posun dané nohy vzad s lehkým pokrčením kolen a krok by se uzavřel přisunutím původně stojné (tj. opačné) nohy.
  17. ↑ V popisu kroků se přímo takto nevyskytuje
  18. ↑ Zkratka vznikla z pracovního označení, kdy se v prostorové interpretaci HK partneří míjí pravými (při opakování levými) rameny tak, že se za sebe jakoby zasouvají, takže po dvou takových krocích (šikmo vlevo, šikmo vpravo) stojí k sobě zády, takže svého partnera mají za svým levým ramenem.
  19. ↑ I když oni od sebe zase až tak daleko nejsou, a pak ještě mají dělat "dva Passi puntati minimi, přibližujíce se dopředu", tak si těmi Saffici fiancheggiati nejsem moc jistý, když už tam moc prostoru na přibližování není.
  20. ↑ Takto přesně vymezený pojem se v popisu kroků ND nevyskytuje.

Choreografie editovat

část takty continuo 1. sloka 2. sloka 3. sloka 4.sloka
A prostorově: vedle sebe
postup vpřed		 postup vpřed zátočky za pravou ruku
vpravo a za levou vlevo		 zátočky za obě ruce
vpravo a vlevo
1–4 a G C C Lri-ve-ren-za Lspezza-to Pspezza-to Lspezza-to Pspezza-to Lfiore Pfiore Ltrabu Ptrabu
5–8 C G C C Lspezza-to Pspezza-to Lspezza-to Pspezza-to Ltrabu Ptrabu Lsaffi-ce Lpasso Ppasso Lspezza-to
9–12 a G C C Lspezza-to Pspezza-to Lfiore Pfiore Lpasso Ppasso Pspezza-to Lspezza-to Pfiore Lfiore Ptrabu Ltrabu
13–16 C G C C Lsaffi-ce Psaffi-ce Lsaffi-ce Psaffi-ce Ptrabu Ltrabu Psaffi-ce Ppasso Lpasso Pspezza-to
B prostorově: vedle sebe
postup vpřed		 postup vpřed proti sobě proti sobě
výměna do příčného směru
a zase zpět
17–20 C a G G Lrip Lrip Lfiore Pfiore Lgropp Pgropp Lfiore Pfiore Lgropp Lgropp Lfiore Pfiore Lgropp Pgropp Lfiore Pfiore
21–24 a e a a Lpasso Ppasso Lsaffi-ce Lpasso Ppasso Lsaffi-ce Lo-sel Pmez-za Lpasso Ppasso Lsaffi-ce
25–28 C a G G Prip Prip Pfiore Lfiore Pgropp Lgropp Pfiore Lfiore Pgropp Pgropp Pfiore Lfiore Pgropp Lgropp Pfiore Lfiore
29–32 a e a a Ppasso Lpasso Psaffi-ce Ppasso Lpasso Psaffi-ce Lo-sel Pmez-za Ppasso Lpasso Psaffi-ce
C prostorově: proti sobě,
vzdálit se a přiblížit		 vedle sebe
postup jen stranou 		proti sobě,
výměna míst a zase zpět		 proti sobě,
vzdálit se a přiblížit
33–36 e e a a Lcou-vej Pzpát-ky Lripsot Lfiore Pripsot Pfiore Lšup-lík Pšup-lík Lcou-vej Pzpát-ky
37–40 e e a a Lbattuti Ptřidupy Lbattuti Pdúpdup Lco-rin-to-o Lpasso Ppasso Lsaffi-ce Lsaffi-ce Psaffi-ce
41–44 e e a a Pcou-vej Lzpát-ky Pripsot Pfiore Lripsot Lfiore Pšup-lík Lšup-lík Lpun-to Ppun-to
45–48 e e a a Pbattuti Ltřidupy Pbattuti Ldúpdup Pco-rin-to-o Ppasso Lpasso Psaffi-ce Lri-ve-ren-za

Interpretace – video editovat

  • 24 MB, rozlišení 640×480, 24 snímků/s, bez zvuku
  • 3.9 MB,rozlišení 320×240, 16 snímků/s, bez zvuku
Citováno z „https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Spagnoletta_Nuova_al_modo_di_Madriglia&oldid=86468“