Lyžování z garáže
editovatByla jsem lyžovat s Ondrou a ještě někým, bylo nás víc. Svah byl prudký a nedlouhý (a neširoký). Těsně vedle něj tekla řeka. Vlek vedl rovnou do něčí garáže, odsud se vyjíždělo, bylo tam opravdu těsno na šířku i na výšku. Dolů se mi jelo ztuha, musela jsem se odrážet jako bych byla na rovince. Ondra se asi nudil, protože ho nenapadlo nic lepšího, než skočit nad koryto řeky a zachytit se větve stromu co rostl dole na břehu. Visel tam, smál podivně se jakoby mu nebylo do smíchu a díval se na mě jestli mu pomůžu. Nohy měl ve vodě a bral ho proud. Věděla jsem že nemám tolik síly, prosila sem o pomoc nějakého chlapa od nás ze skupiny. V křoví byl šedý angorský kocourek, krásně huňatý ale špinavý (v srsti jsem mu viděla nalepené kousky). Vrněl a lísal se ke mě, byl to můj Paleček co se nedávno ztratil, poznala jsem ho ikdyž vypadal jinak.