Sny/Databáze/Kychot/export24

< Sny‎ | Databáze‎ | Kychot
<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.3/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.3/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.3.xsd" version="0.3" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikiverzita</sitename>
    <base>http://localhost/ph/wikiverzita/index.php/Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.13.1</generator>
    <case>first-letter</case>
      <namespaces>
      <namespace key="-2">Média</namespace>
      <namespace key="-1">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" />
      <namespace key="1">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3">Uživatel diskuse</namespace>
      <namespace key="4">Wikiverzita</namespace>
      <namespace key="5">Wikiverzita diskuse</namespace>
      <namespace key="6">Soubor</namespace>
      <namespace key="7">Soubor diskuse</namespace>
      <namespace key="8">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9">MediaWiki diskuse</namespace>
      <namespace key="10">Šablona</namespace>
      <namespace key="11">Šablona diskuse</namespace>
      <namespace key="12">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13">Nápověda diskuse</namespace>
      <namespace key="14">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15">Kategorie diskuse</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-25</title>
    <id>18</id>
    <revision>
      <id>26</id>
      <timestamp>2008-10-25T08:34:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-25</comment>
      <text xml:space="preserve">''Sny/Databáze/Kychot/2008-10-25'' pátek/sobota

''klíčová slova: kexi, CD přehrávač, lidi, spaní, křeček, střecha, klouzání ze střechy, obsah snů''

= Včera přes den =

Na včerejšek jsem spal asi 3-4 hodiny, ráno jsem sbalil a jeli jsme do lesa vylepšovat jarní sadbu, buky a duby.

= Večer =

Spali jsme první noc ve srubu, večer jsem byl dost nevyspalý, klidně bych usnul už ve 20 h, ale přesto jsem zkoumal nějaké databázové programy, jako MySQL Navigator, DataKiosk, Kexi, Mergeant, TOra (kvůlivá zákaznické databázi na Hesla). Spát jsem šel asi ve 22 h.

== kexi ==

Řešil jsem na počítači nějaký systém, ''kexi'' nebo ''dexi'' se jmenoval, jenže na rozdíl od skutečného ''kexi'' nesloužil jen pro databáze, ale bylo to nějaké obecnější rozhraní.

== lidi ==

Byla nás někde hromada lidí, nějaká církevní nebo nějaká jiná akce to byla.

Také tam byl takový přehrávač na CD, ale byla to dost velká bedna, široká asi tak 50 cm, vysoká 25 cm a hluboká 15 cm. A byla to spíš jen taková kostra, potažená nějakým igelitem, takže bylo vidět dovnitř na ten mechanismus. A ty stroje byly asi dva, a jeden jsem si vzal já a pak jsem byl naštvanej, že zrovna na tom mým je ten igelit potrhaný. A koukal jsem dobnitř, že tam padá nějaké svinstvo. Nejdřív to vypadalo jako nějaké vlasy, ale pak koukám lépe, že to jsou nějaké tenoučké proužky nějaké fólie, asi to mělo nějak fungovat při vnitřním proudění vzduchu.

Byly to celkem velké místnosti, ve kterých jsme byli. Nakouknul jsem do vedlejší místnosti, ale tam byla tma a nějací lidé tam ještě spali. Chtěl jsem zase hned zavřít, abych je nevzbudil, ale mezitím mezi nimi proběhlo nějaké zvíře, asi křeček nebo něco takového. Došlo mi, že je to ten křeček té holky, co spala hned na kraji, a chtěl jsem ho nacpat zase zpátky do těch dveří a zavřít je, ale on se nedal a mezitím se ta jeho majitelka trochu vzbudila. Já jsem se omlouval, ale nějak se to pak všechno vyřešilo, i s tím zvířetem, že si ho zase vzala zpátky.

Také měl byt nějaký program, asi koncert nebo co, ale pak jedna část toho programu odpadla, že někdo asi ještě nedorazil nebo co, což mě mrzelo.

== střechy a sny ==

A byli jsme v nějaké výšce nad naším pláckem, co je před naším domem, ale už nevím, na čem jsme tam v té výšce byli, koukali jsme na střechu protějšího domu<ref>asi číslo 7 nebo 9, ve skutečnosti</ref> (byli jsme jakoby tam, co je plochá střecha polikliniky). A koukám, po té protější střeše chodí nějací lidé, a část té střechy je zasněžená. Tak si říkám, jen aby nespadli dolů. A taky že jo, za chvíli si ten jeden chlapík sednul a jel po zadku dolů z té střechy. Ty nohy měl napnuté před sebou a jakoby trochu vtočené k sobě, jakoby to byly lyžiny nějakých sáněk. A hup přes okraj střechy dolů, doprostředka plácku, kde parkují nějaká auta. Ale nic se mu nestalo, normálně vstal a šel pryč. A pak to chvilku za ním zopakoval ještě další chlápek.

A já to říkám té holce, co stojí vedle mě, jestli to viděla taky, a ona, že jo. Jenže pak mě najednou napadlo, že je to vlastně všechno ve snu a že se mi to zdá, a tak mi bylo divné, jakto, že ta holka mohla vidět, co se mi zdá, když u ní to musí být také ve snu? Copak se lidem normálně zdají stejné sny?

Tak jsem se jí ještě pro jistotu zeptal, co vlastně viděla, a ona mi to řekla a bylo to něco jiného, než co jsem viděl já. Tak to mě uklidnilo, že se nám každému zdálo něco jiného.

A pak jsem tam viděl nějakého známého neurologa a tak jsem si řekl, že se ho půjdu zeptat, jak to s těmi sny doopravdy je, a tak jsem se ho zeptal, jestli to taky viděl. On říkal, že to viděl, a tak jsem se ho ptal, co vlastně viděl. A snažili jsme se aspoň si vyjasnit čas, protože jsem si říkal, že i když se nám ve snech zdá něco jiného, že bychom mohli mít aspoň společný čas. A on se podíval na hodinky a říkal, že zrovna v té době byl na nějaké neurologické konferenci.

= Ráno =

V noci nás myši naštěstí nebudili, tak jsme spali asi do 8 hod, ještě se nám nechtělo vstávat. Asi hodinu potom jsem to začal zapisovat.ee
 
= Emoce =

Celkem dobré.

= Interpretace =

Na začátku (Kexi) je jasná vazba k večerní práci, zajímavé je, že ve snu se sféra působnosti toho programového prostředí rozšiřuje.

V dalším jsem postřehnul, že stálým tématem mých snů je větší množství lidí, mezi kterými se cítím celkem dobře. Co se týče věku, tak mi přijde, že to jsou vrstevníci, ale přitom mi připadá, že v tom snu jsme všichni celkem mladí. Proto při popisu těch situací často používám výrazy jako "kluci" a "holky".

Častým tématem je tu také společné pobývání někde, v nějakém větším objektu, společné spaní, společné kulturní zážitky.

Povšechná interpretace by zde byla asi ta, že mě ty sny dostávají do prostředí, kde se cítím celkem dobře.

Různá pronásledování, která se vyskytovala v mých snech ještě tak někdy před pěti lety.

= Reference =

<references />

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-26</title>
    <id>19</id>
    <revision>
      <id>27</id>
      <timestamp>2008-10-26T08:44:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-26</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-10-26''' sobota/neděle

''Klíčová slova: cizokrajné stromy, kácení, klády, Forman, střešní zahrádka, velký dům, zahrada, nákladní auto, foťáky, lupa, krátké auto, pivo, klávesnice, konektory, Windows, write, cestování, notebook, hospoda, červená, tramvaj, černá, světlezelená''

== Včerejší den ==

Celý den ve srubu v lese, vymýšlel jsem okenice, Alena sázela stromky. Večer jsem zkoušel zase nějaké databázové programy (OpenOffice Base, DataKiosk, Mergeant), ale bez velých úspěchů, už mě to hrozně nabavilo a přišlo mi to skoro bezbýchodné to nějak v dohledné době (během pobytu v lese) dořešit. Navíc jsem neměl zcela dobitou NiFe baterku a tak jsem každou chvíli musel odpojovat nějaký vybitý článek, což mě už štvalo.

== Večer ==

Šli jsem spát asi ve 22 hod.

= Obsahy snů =

Mám dojem, že to celé bylo o notebooku v různých podobách.

== kácení stromů ==

Dostanu nějakou objednávku, že mám někde porazit nějaký strom, je to nějaká neznámá cizokrajná dřevina, těžké dřevo, ale vidím, že od spodu už je malinká dírka, jak začíná hnít. Tak pak řeším, jak ho odvézt, že pro jeden strom žádné velké auto nepojede. Tak si říkám, že když ho rozřežu na čtyřmetrové klády, tak 4 m kus se mi vejde na střechu u Formana, tak to tak spočítám, že bych měl na střeše asi čtyři takové klády. A pak ještě někde jinde mám porazit taky takový strom stejného druhu. Takže to by bylo asi 7 klád na sřeše a tak si říkám, jestli by se mi už u toho Formana nepromáčkla střecha. A jak to na tu střechu dostat. Že bych o tu střechu mohl opřít nějaké trámky a že bychom pak ještě s něčí pomocí tam mohli ty klády nakulit pomocí obracáků.

A pak někam jdu a koukám, ony se ty klády, co už tam byly, nějak všechny sesypaly dozadu. Ale to už nebyl Forman, ale nějaký náklaďák.

A pak to ještě řeším u nějakého kamaráda, co bydlí v nějakém velkém domě s velkou zahradou. Jsem v tom domě a má tam nějaký binec a spoustu věcí a asi se někam chystá, tak se přebírám v nějakých jeho krabicích a v jedné z nich je spousta malinkých foťáků, jenže asi ještě na film. Tak koukám, jestli třeba není nějaký můj, a říkám mu, hele, tenhle je asi taky tvůj, že jo, a on, že jo. A pak tam má asi tři filatelistické lupy, takový ten skleněný hranol s lupou nahoře, v papírových krabičkách, tak to mu říkám, hele, tadyta jedna je moje, a beru si ji. 

== rozvážka piva ==

Vidím takové malé autíčko, takové hrozně krátké, dva chlápci tam sedí vedle sebe na basách s lahváči a ještě je mezi nimi někde nacpaný motor a jinak už nic, takže celé to vozítko je dlouhé asi tak metr. A jezdí s tím po hospodách a z té basy vyndají nějaké lahváče a nechají je tam. Pak jdedu také s nimi (možná jsem se vyměnil za jednoho z nich).

== konektory mezi klávesami ==

Vypadalo to, že jsem v nějaké místnosti s nějakými ajťáky a že píšu něco na klávesnici a chci poslat nějakou zprávu někomu, kdo je na Windows a nevím, jestli když napíšu "write" tak to ten chlap na těch woknouzích také uvidí, tak se ptám toho chlapa co je vedle mě (ale už si nepamatuji, co mi na to odpověděl). Ale koukám na tu svojí klávesnici, že se mi na ní nějak divně píše, že mi tam něco překáží a ono v těch mezerách mezi klávesami jsou díry pro takové malé konektory a zrovna někde mezi O a P nebo tam někde v těch místech mám strčený ten konektor s drátem. Tak nevím, k čemu, ale možná to tak ve Windows vymysleli, aby si mohli posílat zprávy pomocí ''write''. 

== paní v červeném ==

Byl jsem na cestách a zrovna jsem seděl v nějaké hospodě a psal jsem něco na notebooku. (Mám dojem, že došlo k výměně jednoho notebooku za jiný, jeden byl větší černý a ten druhý byl jiný.) A za chvíli tam měla začít nějaká tancovačka a byla tam jedna paní, myslím, že s sebou měla nějaké dvě dcery, alee tím už si nejsem jistý. Ale měla na sobě takové lehce průhledné červené šaty.

== v tramvaji ==

Jedu v tramvaji a píšu něco na notebooku a nade mnou stojí nějaký starší pán, tak ho pustím sednout, ale mám dojem, že on mi stejně ještě nějak nadává, že jsem ho nepustil hned. Tak jdu dozadu do vozu a tam se nacpu za nějakou tyč do podřepu a zase píšu dál na notebooku.

== zase paní v červeném ==

A už jsem nějak na zpáteční cestě a stavuji se zase v té hospodě a tam je zase ta paní v červených šatech, tak jí říkám, že jsme se tu už jednou viděli. A koukám, že těmi průsvitnými šaty jí prosvítá něco černého. Ale jsou to černé kalhotky. A pak se otočí a já koukám, že ty kalhotky jsou zezadu nějaké světlezelené.

= Ráno =

Spali jsme až asi do 8 hod (zimního času, který dnes začal platit). Šel jsem zatápět (ve srubu bylo asi 5°C), trošku při zatápění začoudila kamna a Alena se z toho mohla zbláznit a asi půl hodiny nadávala, jaký jsem blb, takže jsem během toho nadávání zapomněl, co se mi zdálo. Ale pak přestala a na něco jsem se rozpomněl.

= Emoce =

Nevýrazné.

= Interpretace =

Vzal jsem si do srubu notebook a tak ty sny zase nějak odráží to, s čím se tu trápím. I když teď stromy nekácím, tak asi ta asociace stačila k vyvolání toho tématu kácení stromů. Drobný erotický závan v závěru.

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-27</title>
    <id>20</id>
    <revision>
      <id>28</id>
      <timestamp>2008-10-27T07:19:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-27</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-10-27''' neděle/pondělí

''klíčová slova: přístroje, auto, kojenci''

= Včerejší den =

Šli jsem dopoledně do místního kostela a pak na výlet přes Rovně ke známým a zase stejnu cestou večer zpátky. Na Rovních nějací lidé sbírali šutry, já tomu nerozumím, tak jsem jich také pár sebral, prý to jsou chalcedony, já nevím.

= Večer =

Do vesnice jsme se vrátili v 18 h, ale že už je zimní čas, tak byla noc. Stavil jsem se na jedno, ve srubu bylo 20°C, venku 5°C, ještě v kamnech byla spousta žhavého, tak jsem je ještě nacpal poleny na noc, což zase bylo doprovázeno kouřením kamen a nadáváním Aleny. Pak bylo ve srubu hrozné vedro, mně se pak už nechtělo nic dělat, ani zapínat počítač, tak jsem si lehnul a tím pádem jsem pospával snad už od 20 h.

= V noci =

Myši tolik nestrašily, jen trochu. Nejdřív jsem se budil vedrem, pak nevím čím. Zdály se mi nějaké věci, jenže to bych si je musel zapisovat vždycky v noci, když jsem se probudil, a to se mi zase nechtělo kvůli tomu zapínat notebook a žena by asi zase nadávala. Takže ten zapsaný sen je už nějaký ranní.

= Obsahy snů =

== přístroje ==

Bylo to jakoby na nějakém kraji lesa nebo břehu jezera, byla tam hromada vyhozených přístrojů. Já na ně koukal, byly to vesměs dost velké bedny dost pradávné konstukce, ale vypadaly dost složitě. Snažil jsem se objevit, k čemu jsou, že bych si nějaký stoj vzal, ale dalo se to těžko zjistit. Tak jsem si říkal, že si opíšu jejich názvy a zkusím to nejdřív najít doma na Internetu, co je to zač, a pak se sem ještě vrátím.

Také jsme hledali, kam zaparkovat s autem, byla tam nějaká budova s obloukovitou stěnou a kolem ní byla parkovací místa, ale jen vyhražená pro nevímkoho. A kousek dál parkovalo auto a v něm bylo nacpaných snad několik rodin a měli s sebou asi tři kojence. Tak jsem si říkal, ti budou v noci řvát a budou nás budit, ale pak jsem si řekl, to mi nevadí.

= Ráno =

Probudili jsme se někdy mezi 6–7 hod, venku drobně mrholilo, tak jsme dávali rozházená prkna pod sřechu. Pak řekla Alena, že bude přikládat ona, aby mi ukázala, jak se to má dělat, aby to nekouřilo. Kouřilo. Ale stejně zase nadávala ona mě. Pak jsem teprve začal zapisovat sny.

= Interpretace =

Sny tohoto typu patřily v mém dětství k těm krásným, kdy jsem objevil někde nějaké staré přístroje nebo součástky. (O to horší pak bývalo to probuzení, že jsem hledal nalezené poklady po celém bytě a když jsem je nenašel, tak jsem teprve pochopil, že to byl jen sen.)

Možná to souvisí s tím, že jsem začal učit na 1.LF a tam se také najdou ještě takové krásné pravěké skvosty, jaké by náš současný šéf na 2.LF už dávno vyházel. (Spousta takových nám před několika lety shořela při požáru.)

[[Kategorie: Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-28</title>
    <id>23</id>
    <revision>
      <id>35</id>
      <timestamp>2008-10-28T07:32:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-28</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-10-28'' pondělí/úterý

''Klíčová slova: databáze, Mates, nedýchání, volby, legitimace, tramvaj, nahé ženy''


= Včerejší den =

Už jsem dodělal jednu okenici ve srubu a chystal jsem se, že další budu dělat stejně, a Alena mě sprdla, že se jí nelíbí, že je mám dělat jinak. Přihoblovával jsem prkna ručním hoblíkem. Přitom jsem skoro celý den myslel zase na ten e-mail, co mi poslala Hanka T.

= Večer =

Řešil jsem [[MySQL: Uživatelská rozhraní‎]] asi do 23 hod, už jsem z toho pomalu blbnul a říkal si, to se mi určitě zase celou noc bude zdát o databázích.

= Obsahy snů =

== databáze ==

Řešil jsem pořád nějakou MySQL databázi, měl jsem dojem, že snad celý sen je jenom o tom. Něco, kdy se projevila nějaká změna po vložení.

== škola ==

Nevím, jestli to byla nějaká škola či co, ale hromada mladých lidí, a někdo říkal, že Mates říkal, že nebude dýchat. Tedy jsem to pochopil tak, že se asi nějak vsadili, že Mates vydrží nějakou dlouhou dobu nedýchat.

== volby ==

Chystaly se nějaké volby nebo co a já ještě s nějakým klukem jsme měli jezdit po jakýchsi okrscích nebo co, a byl tam nějaký dlouhý pult a za ním seděli ženské a ty nám vydávaly nějaké průkazy, tak jsem té ženské úplně na konci vzadu říkal, ať mi dá také nějakou legitimaci, jako tomu klukovi, co jsme měli jít spolu, a ona mi dala nějakou jinou, než jemu, jen takovou malou umělohmotnou cedulku s nějakým kódem, co se zacvakávala do sebe. Já jsem měl mít na starosti nějaký podokrsek.

== ženy v tramvaji ==

Jel jsem v tramvaji, která byla skoro prázdná, a seděly tam dvě úplně nahé ženy s malou holčičkou.

= Ráno =

Probudili jsme se někdy po 7. hod, zapisoval jsem asi v 8 hod. Kamna vydržela přes noc, ráno tu máme 21°C.

= Interpretace =

Večer bych se byl býval vsadil, že se mi bude celou noc zdát o datábázích, a také že ano. Prostě když do noci řeším nějaký problém, tak se mi pak o tom v noci ještě zdá. Ale žádné kloudné řešení se mi nezjeví. Co se týče voleb, tak před dvěma týdny a před týdnem právě probíhaly volby do senátu a do krajů, tak to byla asi jakási vzpomínka na to, a také možná na to, jak jsem asistoval u prvních polistopadových voleb. Nedýchání nevím, co by mohlo být, a ženy v tramvaji – to mi přijde jako takové už celkem obvyklé lehce erotické zakončení snu, a tramvaj – to jsem se divil, že se mi o ní už několik dní nezdálo, takže byla na řadě.

= Reference =

<references />

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-29</title>
    <id>24</id>
    <revision>
      <id>37</id>
      <timestamp>2008-10-29T07:00:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-29</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-10-29''' úterý/středa

''Klíčová slova: Jirka Šrajer, zemřelý, pracovní místo, sídliště, tramvajová zastávka, škola, Alena, hodiny, vrtačka, fén, svinstvo, voda, kulomet, bohoslužba, farář, varhaník, slepé náboje''

= Včerejší den =

Celý den jsem byl zase ve srubu, dopoledne krápalo, odpoledne trochu přestalo, tak šla Alena sázet, já dával dohromady jednu okenici nového vzoru, zase jsem přitom myslel na ten e-mail od Hanky T., jestli o tom mám někomu říct anebo ne. A vzpomínal jsem, jak jsme v létě na Krumlově tancovali tu Spagnolettu nuovu na Madridský způsob od Fabritia Carosa a jestli na to opravdu nemám.

= Večer =

Zase jsem řešil ty databáze, zjistil jsem, že ten problém s kódováním v aplikaci Knoda jde obejít importem přes CSV, takž se to zobrazuje dobře, jenže v té databázi je to uložené nějak divně a pak nefunguje abecední řazení v češtině, takže je to zase k ničemu. A už jsem z toho byl dost znechucený, že ještě po tolika letech nemám nějaké uspokojující řešení toho svého problému. Šel jsem spát možná kolem 23 hod.

= Obsahy snů =

== Jirka Šrajer ==

Zdálo se mi o dávno zemřelém kolegovi z práce, že jsem byl někde u něj v kanceláři a on mi nabízel nějaké pracovní místo. Já mu říkal, že je to škoda, ale že teď už toho mám na práci dost, že skoro každý den už teď někde učím, ale že se určitě u něj ještě stavím. Myslím, že jsme se ještě hrabali v nějakém přístroji.

== přes sídliště ==

Bylo to takové nějaké sídliště, do kopce, místy ještě s neupravenými plochami po stavbě, a já jsem někam dost rychle pospíchal, nejdřív jakoby šikmo nahoru, pak chvilku po vrstevnici a pak zase dolů, nevím, proč takovou oklikou. A dolů přes silnici na tramvaj. A pak se ta cesta, nebo alespoň její část, ještě asi opakovala, protože jsem si v tom jednom místě (nahoře) říkal, že tady tudy už jsem jednou běžel.

== fén ==

Spali jsme někde s Alenou v nějaké místnosti a já se probudil, byla ještě tma, a najednou tam byly nějaké hodiny a na nich bylo už skoro 9 hodin a já si říkám, to jsem blbec, vždyť od devíti mám dnes učit. Ale pak si říkám, vždyť my jsme spali ve škole, tak to ještě stihnu. 

A pak jdu na chodbu a tam už se v dálce svítilo, tak si říkám, to bude asi uklízečka, tam nebudu chodit, protože ještě nejsem oblečený, a šel jsem zpátky.

A byla tam nějaká věc, která do sebe nasávala větrákem nějaké svinstvo, já nevím, co už to bylo, jestli vrtačka nebo fén nebo něco tak podobného, s větrákem vevnitř, a já si říkal, už je tam toho moc, mělo by se to nějak vyfoukat ven nebo vyčistit. Tak jsem vzal ještě jednu takovou podobnou věc, možná že tou vrtačkou jsem foukal do toho fénu, já už nevím, ale moc to nepomáhalo. A pak jsem tam něco obrátil a foukal tam nějak z jiné strany a najednou z toho začalo lítat hrozně moc svinstva. Jakoby takové malé sežmoulané kousky z papíru, několik mm velké, šedé, jako by ten papír byl ve vodě a rozdrobečkoval se. A ona také v jednu chvíli s tím proudem vzduchu začala stříkat nějaká sprcha. Tak jsem se nejdřív radoval, že se mi to podařilo vyčistit, ale pak koukám kolem sebe, kolik svinstva jsem nadělal, a říkal jsem si, jsem to ale čuně, že takové věci dělám tady v místnosti, s tím jsem měl jít někam ven nebo na WC, kde by se to dalo uklidit, ale takhle jsem nadělal víc škody než užitku.

== kulomet ==

Byli jsme s nějakým chlápkem na ulici, ve které stál nějaký dům, co měl vysoko, asi ve výšce prvního patra, dvě okna. A my jsme byli v jakémsi bojovém konfliktu s těmi lidmi, co byli uvnitř. Vypadalo to, že jsme je měli nějak zlikvidovat, ale že se nám to pořád nějak nedařilo. A až teď jsme byli vyzbrojeni každý takovým dvojhlavňovým kulometem, byly to takové dost velké věci, mělo to skoro metr dlouhé hlavně a ani nevím, jak jsme o unesli. A říkali jsme si, takhle to bude paráda, takhle je konečně zlikvidujeme.

A najednou jsme se nějak vznesli nebo co, že jsme se dostali z té ulice až nahoru, byli jsme v nějaké chodbě za prosklenou stěnou a před námi za tím sklem jsme viděli ty lidi, co jsme je měli zlikvidovat. A koukali jsme, že je to dobré, že to vypadá, že zrovna u sebe nemají zbraně, že to bude překvápko a že je dostaneme všechny.

A najednou koukám, že to je nějaká bohoslužba, a vepředu stranou že jde zrovna nějaký farář v taláru, tak si říkám, ten bude ze všech nejnebezpečnější, toho bychom měli dostat prvního. A kus od něj sedí vepředu varhaník. A koukám, většina těch lidí v té modlitebně jsou moji známí. A tak se snažím podívat se ještě co nejvíc stranou, protože vedle té prosklené stěny je ještě několik metrů normální zdi, tak abych viděl až tam, aby se nám tam někdo neschoval. A říkáme se, to bude bezva, jak to tady dobře "vyčistíme".

A pak začneme střílet a ono nic, vypadá to, že máme omylem jenom slepé náboje. Tak koukáme, kudy zdrhnout, že to bude trapárna.  

= Ráno =

Celou noc pršelo a tak jsem se často budil, jak bubnovaly na střechu ty kapky, chvíli jsem takhle jen ležel ve tmě a poslouchal a pak zase usínal. Vstával jsem až když se začalo rozednívat, kolem 6:30. Vzal jsem si něco na sebe a začal hned zapisovat.

= Emoce =

Dost negativní, taková rozpačitost až s naštvaností. Nedokázal jsem pochopit, že se mí můžou zdát takové věci, že chci střílet po svých známých a ještě k tomu zezadu a ještě k tomu při bohoslužbách.

Ale ty emoce, které jsem tu teď napsal, se objevily spíš až po probuzení a uvědomění si toho snu. Naopak, během té přípravy na tu střelbu v tom snu jsem byl až nepochopitelně klidný, prostě jakoby ta věc, že máme někoho zlikvidovat, byla čistě technického rázu a neměla naprosto nic společného s tím, že by se jednalo o nějakou vraždu a ještě k tomu mých blízkých. Takže ty emoce v tom snu by se daly nazvat spíš jako "pocit z dobře vykonané práce", tak jsem si byl jistý tou naší "výhrou" v tomto "boji". Až pak po tom selhání zbraní pocit zahanbení nebo ztrapnění, jak to asi budu těm lidem vysvětlovat, kdyby nás teď chytli.

= Interpretace =

Viz výše. Ad Jirka: Čas od času se mi zdává o někom, kdo už umřel, nepamatuji si, jestli se mi někdy zdálo v noci o Jirkovi. Tady v tom snu jsem si ale neuvědomoval, že už je (ve skutečnosti) po srmrti, vnímal jsem to asi tak, jako že jsme se jen dlouho neviděli. Jinak to téma hledání práce bylo v reálu až donedávna dost živé, a ještě stále také není zcela vyřešené.

Ten běh přes sídliště směrem tramvajová zastávka – no také nevím, na konci zase tramvaj.

Pak s to překvapení, že jsem asi zaspal, a paradox, že namísto učení jdu čistit nějakou blbost, a ještě s tím nadělám spoustu sajrajtu. Vypadá to, že ty emoce jdou už v tuto chvíli dost dolů.

No a pak ten závěr, rozumově dost nepochopitelený. Většinou mám u snů takovou zkušenost, že ani ve snech nedělám něco, co bych v běžném životě pokládal za morálně nepřístojné. Navíc, poslední dobou jsem si zvyknul na to, že ty moje sny jsou dost umírněné, naposledny někdy před měsícem jsem měl takovou sérii s močením na podivných místech, a to byl dosud asi vrchol nepřístojností, kterých jsem se ve snu dopouštěl, a teď najednou takováhle pecka.

Vykládám si to tak, že asi v člověku jsou někde nějaké temné síly, které se někdy ukážou, takže třeba teroristi pak takové věci i realizují.

Také by mě zajímalo, jak to prožívají a jaké sny se zdají těm pařanům, kteří neustále paří takové střílecí hry. Možná to je nějaká abrakce takových pudů.

Možná ta snová agsese je reakcí na včerejšek. Jednak jsem zjistil, že nám někdo ukradnul kanystr s benzínem do pily, tak to nás naštvalo, jak se tu zase krade. To do člověka na chvíli vjede takový pocit, že "by vraždil". I když zrovna krádež tohoto kanystru mě až tolik nerozházela, prostě jsem si řekl, zase pár stovek v háji, naštěstí jsem měl ještě rezervní a nemusel jsem jezdit kdovíkam k pumpě (horší je, když lidi kradou stromky, které se mají zrovna k světu, které třeba po deseti letech opatrování konečně začnou táhnout nahoru, na vánoce je řežou, nebo někdy mladé duby do krbu, to bych fakt vraždil).

Ještě je možné, že tu měla vliv ta naštvanost až bezradnost z večera, že po tolika letech ještě nejsrm schopný uspokojivě vyřešit ten problém s tou databází zákazníků.

= Reference =

<references />

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-12-30</title>
    <id>35</id>
    <revision>
      <id>55</id>
      <timestamp>2008-12-30T11:26:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <ip>127.0.0.1</ip>
      </contributor>
      <comment>Sny/Databáze/Kychot/2008-12-30</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-12-30''' pondělí/úterý

''Klíčová slova: WC, Brána, Hesla, ulička, slunce, kouř, asfalt, pivovar, parta, hospoda, tiskoviny, Merkur, vozík, kasino, náklaďák, akční film, agent, dřevo, křižovatka, brikety, fabrika, s.r.o., zakládací listina ''

= Předchozí den =

= Večer =

Přijeli jsme do lesa v noci. Šel jsem spát před půlnocí, pak nás asi v půl druhé vzbudil telefon a už jsem nemohl usnout, asi do pěti ráno jsem hrál na mobilu reversi, abych se tím zblbnul a mohl konečně usnout.

= Obsahy snů =

== WC a Hesla ==

Byli jsme s Alenou někde v nějakém obchodě nebo co to bylo za místnosti, a že už půjdeme domu, a já že se ještě před cestou zastavím na WC. A tak koukám na chobičce, který vchod je pro dámy a který pro pány, a jdu do toho pro pány, a vidím, uvnitř je nějaká ženská. Tak se pro jistotu ještě vrátím a ujistím se, že je to skutečně pro pány, abych nevlezl vedle, a bylo to skutečně pro pány, tak jdu dovnitř, a říkám si, že ta ženská vevnitř je asi obsluha a bude chtít nějaké drobné, a já nevím, jestli ty drobné mám. A také jsem si vzpomněl, že jsem tam na tom samém WC už jednou byl a neplatil jsem, nějak jsem tomu uniknul.

Jenže pak jsem zjistil, že to není obsluha WC, ale je to nějaká kancelář a ta ženská tam normálně pracuje. A jsou tam za sebou snad dvě kancelářské místnosti a teprve na konci je nějaká koutek s WC. Tak tam vykonám, co jsme chtěl, myslím, že se to nějak nedalo ani zavřít, že to vlastně bylo součástí té místnosti, ale ta ženská uvnitř nijak nereagovala, jako že to je OK. Tak jdu zpátky a jsou tam nějaké vystavené knížky jakoby na pultě k prodeji. A já mám zrovna v kapse asi dvoje Hesla JB a tak si říkám, když už jsem neplatil za to WC, že bych jim tam alespoň mohl nechat jeden výtisk, že si ho třeba někdo koupí a oni z toho budou mít výdělek. A jak ho vytahuji z kapsy, tak najednou zjišťuji, že už tam štos s Hesly mají, že už je prodávají. Tak mi docvakne, že jsem asi v Bráně, a říkám si, kdybych jim tam ty svoje Hesla jen tak položil k těm dalším, tak by pak v pokladně při inventuře zjistili, že prodali o jeden výtisk víc, než jich měli, a měli by z toho zbytečný binec v účetnictví. Tak zase ty svoje Hesla dávám zpátky do kapsy, a najednou mě napadne, aby mě náhodou nikdo neviděl, že by si mohl myslet, že jim tam ty jejich Hesla kradu.

Tak raději jdu zase zpátky a vyrážíme z Alenou do ulic.

== asfalt ==

A vyjdeme z toho domu, ale asi nějakým zadním vchodem, jiným, než jsme přišli. A sluníčko svítí tak nějak divně, hodně jasně a zešikma, a já se podle něj snažím alespoň odhadnout světové strany, a zjišťuji, že jdeme asi na severovýchod, tj. přibližně tím správným směrem, abychom se dostali domů, tak si říkám, že jdeme dobře a že alespoň poznáme nějaký kousek Prahy, nějaké zákoutí, které ještě neznáme. Jdeme totiž takoou hrozně úzkou uličkou mezi domy, úplná soutěska to je.

A zatočíme za roh a najednou vidím, mezi domy, že stoupá takový sloup kouře. Ten kouž se zkrátka drží v takovém sloupu, je to divné, že se nerozprchne. Nejdřív mě napadne, že tam někde hoří. Koukám, ten kouř stoupá ze země, z nějakých otvorů, nejdřív se trochu rozptyluje a pak se zase stahuje do toho sloupu, jako by byl v neviditelném vysokém komíně, a mezi stěnami domů jde nahoru.

A pak vidím, že dole na zemi něco asfaltují, mají tam roztavený asfalt a lejou ho na zem. ak si říkám, no jo, ten kouž je asi z toho asfaltu. A už se začínám trochu dusit, tak říkám Aleně, pojď, jdeme to rychle projít. A vidím, nikde žádné zábrany nejsou, tak se proplétám mezi těmi dělníky, abych prošel a nezapadnul do roztaveného asfaltu. A na konci zrovna jeden dělník zdvihá nějaké kolečko (trakářek ne ten asfalt) a ten má na rukojetích takové nějaké háčky a já se o jeden z nich chytám za nohavici. Chvíli s tím bojuji a mám strach, že mě mezitím tím asfalem zaleje, ale on naštěstí počká, než se z toho vymotám, a jdeme dál.

== pivovar ==

A otočím ce, a mezitím jsme z těch uliček na začátku vyšli na poměrně širokou třídu, kterou oni asfaltují. A najednou nějak vidím, že vlastně pod celou tou plochou té třídy je pod zemí vystavěný celý pivovar. A jak normálně funguje a vaří pivo, tak to byl jenom ten ubouraný komín, co z něj šel ten kouř. A koukám, někde to má i nějakou značku, a je to nějaká známá značka (tedy v tom snu mi ta značka byla známá, ale žádná značka to ve skutečnosti známá není). Mělo to takové černožluté logo, podobné barvy jako Reifeissen Bank, ale byly tam takové černožluté pruhy, a v nich název toho pivovaru. A já si říkám, když je to takové známé pivo, že mě nikdy nenapadlo, že se vaří tady v Praze v tom podzemním pivovaru.

A nejednou se kolem nějak objeví parta našich známých, tak se jich ptám, jestli to věděli, že je tady ten podzemní pivovar, a zřejmě to pro ně nebyla novinka. Tak se ptám, kolik takových podzemních pivovarů v Praze ještě je, a vychází najevo, že ještě několik, že je to celkém běžné, aby se ušetřilo místo v zastavěné Praze, že se ty pivovary budují takhle pod zemí na hlavních ulicích, kde je prostor.

== hospoda ==

A jdeme s tou partou známých do nějaké hospody a tam cosi řešíme. A také se bavím s nějakými kamarádkami a vychází najevo, že s nimi mám domluvené nějaké rande, tedy nezávisle, už jsem na to asi nějak pozapomněl a teď zjišťuji, že budu mít co dělat, abych to stihnul. A pak se mnou mluví ještě jedna taková hubenější holka v černém a ta se připomíná, že mi dala něco ne nějakém USB, a že jsem jí na to ještě neodpověděl. A já jí říkám, už si vzpomínám, no jo, to jsem nevěděl, že to jsi ty. A ona se tváří trochu vyčítavě, že jsem nereagoval a vychází z toho najevo, že i s ní jsem měl mít nějaké rande a to už vůbec nevím, jak to všechno stihnu.

A teď někdo přinese nějaké věci, které by se měly doručit do Sue Ryder, snad nějaká Hesla a jiné tiskoviny, je toho dcela dost. A jedna z věcí je nějaký traktůrek či jiné vozidlo s přívěsem, několik dm veslé, postavené z Merkuru nebo z čeho, a nějaké ty věci se mají zapracovat dovnitř. Tak rozšroubovávám ten přívěs od toho vozidla, abych to mohl nést a nepolámalo se to, a dovnitř zabudovávám nějaké ty výtisky.

A lidi už jsou ven z té hospody, že jako je neděle ráno a že je čas jít do modlitebny. A já se ptám, jestli někdo něco nenese, že by vzal některé z těch věcí s sebou, ale nikdo se k tomu nemá. Tak já jsem naštvaný, že je to zase všechno na mě, že se mám s tím tahat sám, a je toho už docela hromada, i různé kusy oblečení, nějaké svázané balíčky s nějakými sešity a nevím co ještě. A jdu za těmi lidmi na ulici a koukám, hromada z nich má ruce volné, tak jim říkám, přeci to nepotáhnu všechno sám, vždyť to ani nepoberu.

A teď si vzpomenu, že jsem uvnitř zapomněl ten přívěsný vozíček z toho Merkuru, tak jdu zpátky, ale uvnitř už není, a tak se prám číšníků, jestli ho náhodou neviděli někde ležet, ale nikdo nic neví. A kousek vedle v té hospodě je nějaká celá asi metr vysoká stavba z toho Merkuru.

A najednou si uvědomím, že ani nemůžu najít to místo, kde jsme seděli, tak se někoho ptám, a on mi říká, že jsem šel na druhou stranu a že musím jinam. Jsem nějak prostorově dezorientován a tak jdu vedle, ale tam už není hospoda, ale nějako kasino, které vedou nějací asiaté. Koukám na ně a oni na mě, kde jsem se tam vzal, tak se omluvím a jdu zase zpátky na ulici, ti lidi z té naší party už jdou. A já cítím, že s tím vozíčkem je to nějaký průšvih, že to bylo něco důležitého.

== thriller ==

A zbytek toho snu už mi připadá skoro jako když koukám na nějaký akční film, ale přijde mi hrozně pitomý. Takové ty brakové filmy. Prostě jedu s nějakým chlápkem v náklaďáku, naloženém nějakým dřevem, nevím jestli na topení nebo nějakými peletkami nebo polínky nebo čím. Ten chlápech je vyloženě ja z nějakého filmu, má černé brýle, ale je vidět, že je to nějaký cizinec, a valí to na plné koule po té silnici. Nějak pochopím, že je to nějaký agent a že se mi snaží pomoci, že to je všechno kvůůli tomu vozíčku z toho Merkura, který obsahoval nějaké důležité zprávy a že je musíme doručit do té modlitebny ještě dříve, než tam ti ostatní dojdou.

A přijíždíme na křižovatku a zatáčíme doprava, no klasika, a přitom zcela nepředpisově předjíždíme nějaký jiný kamion, a já vidím zleva (je to divné, že koukám na toho řidiče zleva, místo pro závosníka je přeci vpravo – takže to bude spíš jako záběr kamery tím okénkem u řidiče či co. Tak mu sjou vidět přesně ty napnuté rysy snědé tváře, jak drží volant napravo a přitom nohu na pedálu a valí tu zatáčku plnou rychlostí a snaží se objet a předjet ten druhý kamion.

A už jsme projeli tou křižovatkou, jenže za ní je vidět, jak se ta silnice zužuje, že před námi je nějaká fabrika a že aby ještě stihnul ten kamion předjet, že na to má sotva 100 m a že bu před ním musel udělat ukrutnou myšku, aby se mu ještě dostal před čumák. A to už se skoro nedá stihnout. Takže on to napálí rovnou to té fabriky, projede nějakou stěnou a jede po hromadě nějakých briket či co, do nich se zaboří a na konci projede další stěnou, a ten vedlejší kamion vedle něj, takže se ti dva řidiči řítí vedle sebe tou hromadou, ten vedlejší náklaďák právě také vezl nějaké brikety nebo co.

Nakonec pohyb ustane a ti dva se vedle sebe hrabou z té hromady a ten "můj" agent říká tomu druhému, no když už jseme takhle při té příležitosti spolu založili tu akciovku (nebo s.r.o. nebo jakou společnost) na dřevo a brikety, ... a pak je asi nějaký střih toho filmu, a najednou já vidím už podepsanou zakládací listinu. A tak si říkám, jak to mohl ten agent zvládnout, když se řítí těmi vysypanými briketami, přitom ještě zvládnout nenápadně sepsat tu zakládací listinu a nechat ji tomu druhému chlapíkovi podepsat.

No a pak vyjde najevo, já nevím, jestli ji už měl napsanou předtím, anebo to byla jakási náhoda, která vznikla složením z těch hospodských účtů z té hospody, ve které jsem předtím byli, že to zkrátka dohromady dalo tu zakládací listinu. A ten papír v té hospodě byl předtím nějak pohozený a ten druhý chlápek chtěl něco napsat na nějaký papír a nepsala mu propiska, tak si ji potřeboval na nějakém kusu papíru rozepsat, tak ten agent mu podstrčil tenhle papír a on jak na něm udělal několik klikyháků, aby si tu propisku rozepsal, tak už to bylo brané jako podpis jeho vlastní rukou, a byla to zkrátka platná zakládací listina a ten druhý už se z toho nemohl vykroutit.

= Ráno =

Ráno kolem osmé hodiny mě vzbudil zase další mobil a já už byl docela naštvaný, že jsem nespal, ale měli jsme zavřené okenice a tak nebylo moc vidět světlo zvenku a tak jsem se snažil znovu usnout a dospat to. A tak se mi tenhle celý sen pak zdál až dopoledne. Po něm jsem se probudil a bylo 11 hodin a tak jsem ho šel hned zapsat, protože je to docela výjimečná věc, že by se mi něco zdálo takohle dlouhého souvislého.

= Emoce =

Já si pamatuji hlavně na tu moji naštvanost, jak mi ty věci nikdo nechtěl pomoci nést. A Alena mi říkala, že jsem zase jak malý kluk, že se cítím ukřivděný a nevím co, a já, že nejsem jak malý kluk, ale že mě štve, že zase všechno odnesu já sám. 

= Vztah k realitě =

= Podobné sny =

= Interpretace =

= Hypotézy =

= Reference =

<references/>

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-12-31</title>
    <id>37</id>
    <revision>
      <id>58</id>
      <timestamp>2009-01-03T10:59:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <minor/>
      <comment>Tunica</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-12-31''' úterý/středa

''Klíčová slova: motorky, hospoda''

= Předchozí den =

Z pondělí na úterý už jsme spali v lese, takže celý den jsme byli v lese a hoblovali jsme prkna na podlahu. Bylo sucho, jasno a dost mrzlo, takže holomráz, ale ideální počasí na to hoblování. Udělali jsme si z fošen a stolu a židlí takovou improvizovanou hoblici a tak jsme toho shoblovali většinu prken.

= Večer =

Dělal jsem na notebooku, viz [[Tunica]].

= Obsahy snů =

== motorky ==

To byla nějaká skupinka mladých motorkářků, skoro ještě děti, a vedla to nějaká mladá ženská. A já jsem je viděl na silnici, zrovna projížděli v houfu nějakou zatáčku a klopili to jako při siničních závodech, že skoro leželi na silnici. A na kraji té silnice byl štěrk a já si říkal, kdyby něj nějaké to dítě najelo, tak si pěkně rozbije hubu. A ještě to bylo za normálního provozu, takže tam jezdila auta. A já si říkal, ta ženská, to musí být pěkný voraz, když si to vezme na triko, mít na starost takovouhle skupinku, kdyby se někomu něco stalo, tak z toho bude mít pěkný průser. Ale ona byla celkem v klidu a bylo vidět, že má tu svojí práci s dětmi ráda a že jim i sobě docela věří.

== hospoda ==

Byli jsme v nějaké hospodě, byl to dost velký prostor do tvaru L. A já si říkal, mohli bychom si jít sednout za roh, protože jsem to tam znal od dřívějška, ale ono tam už nic nebylo. Pak mi došlo, že tam museli ubourat nějakou příčku, takže tam to místečko už nebylo, ale stalo se to součástí toho velkého prostoru, proto je teď ta hospoda tak veliká.

= Ráno =

Musel jsem jít makat, aby Alena nenadávala, že trávím drahocenný čas pitomostmi a zapisováním snů. Takže to dopisuji po paměti až 2009-01-03.

= Emoce =

Myslím, že nakonec jsem z těch dětí měl celkem dobrý pocit, že silnější než ten strach byla ta důvěra, že to dokážau a ta ženská, že ví, co dělá a co si s nimi může dovolit.

= Vztah k realitě =

= Podobné sny =

O motorkách se mi myslím už někdy zdálo. A o hospodě dost často, i když to moc nechápu, protože zase tak častým návštěvníkem restaurací nejsem. Mám dojem, že se mi zdá o hospodách častěji, než v nich skutečně jsem. Možná to svědčí o nějakém deficitu :-) Ale je to právě otázkou statistického zpracování, proto také tu databázi děláme, aby se tam dalo něco počítat a nebylo to jenom na nějakých dojmech.

= Interpretace =

= Hypotézy =

= Reference =

<references/>

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2009-01-01</title>
    <id>38</id>
    <revision>
      <id>59</id>
      <timestamp>2009-01-03T11:28:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>Sny/Databáze/Kychot/2009-01-01</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2009-01-01''' středa/čtvrtek 

''Klíčová slova: N/A''

= Předchozí den =

Přes den jsme ještě hoblovali zbytek prken. Měl jsem nějakou blbou náladu, byl jsem naštvaný, že na Silvestra musím makat a přitom jsme měli se známými domluvený výlet. Nakonec jsem to uklidili a sbalili se až za smrákání.

Pak jsem volal správci sokolovny ve Studenci, že se přijedeme podívat na Sokolovnu, bylo to domluvené, hledáme prostor na týdenní kurs [http://forum.rond.cz Výbava historického tanečníka].

Ale odjeli jsem asi 200 m a auto mi začalo chcípat, přepínal jsem zběsile střídavě na benzín a na LPG, a na poždý pohon jsem jel několik sekund a zase to začalo chcípat, až to chcíplo úplně. Tak jsem poslal SMS správci, že nám chcíplo auto a že do Sokolovny dorazíme se zpožděním a přišla nám odpověď, že až to opravíme a budeme v Sokolovně, že se máme ozvat. (Naivně jsem si myslel, že nám třeba nabídne pomoc, když jsme byli pár km otamtud.)

Nevěděl jsem, co s tím je, až jsem to za chvíli zase nastartoval a podobným způsobem ujel ještě asi 3 km a najednou vidím, teploměr na bodu varu. Tak to zastavím v nejbližší vesnici a to se mi voda už vařila. Jak mi totiž přes léto občas unikla voda z chlazení, než jsem vyměnil prasklou hadici a doléval jsem to vodou, tak jsem měl Fridex už tak naředěný, že mi to teď zamrzlo a tím pádem se mi nemohl LPG ani odpařovat ve výparníku. Pokoušel jsem se výparnik rozmrazit vlastními dlaněmi, a to jsem si dal, prsty mi totálně zmrzly, bylo asi –10 °C. Navíc se mi urvalo plastové hrdlo u chladiče, takže mi asi litr kapaliny zase vytekl. Měl jsem totálně zmrzlé prsty, až jsem kničel bolestí. Nakonec jsme krizi nějak přežili a podařilo se mi hadici provizorně přichytit k chladiči na 3–4 mm výběžek, který tam ještě zbyl, a dolít rezervním Fridexem, kterým jsem měl naštěstí s sebou, a zbytkem kapaliny z okruhu, který jsme nachytali do krabičky od Solviny, když vytékala z chladiče.

Tak se nám podařilo dojet aspoň k benzínové pumpě, kde jsme dokoupili benzín a Fridex. Pak jsem tam asi půl hodiny nechal běžet motor na prázdno a hlídal, aby se neuvařil, a chvílemi na to fouknul větrákem teplý vzduch z chladiče, a tak se nám podařilo postupně zvýšit teplotu pod kapotou a tak roztavit zmrzlý okruh. Topení to té doby bylo samozřejmě zamrzlé, takže jsme tam dost vibrovali.

Dojeli jsme do Sokolovny celý zmrzlí a zapráskaný a volali správci a ten byl dost nevrlý, že už je pozdě a že zasedají k večeři. Že jsem mezitím dvě hodiny bojovali o život mu bylo ukradený. Nakonec správcová přijela a dala nám 3 min na to, abychom si lesnickým pásmem změřili velikost obou tělocvičen (24x12 a 13x7 m), víc už jsme si prohlédnout nemohli, protože spěchala na rodinnou večeři.

Bál jsem se, aby se mi zase nezačala vařit voda, zatímco budu vevnitř, a tak jsem předtím vypnul motor, ale to jsem neměl dělat, protože po návratu už jsem zase měl problém ho nastartovat. No nakonec se podařilo a my asi 50 km/h rychlostí dorazili ke známým do L.B.

= Večer =

Před půlnocí jsme pak všichni odešli ještě k dalším známým, kde nás bylo asi 15 lidí a oslavili jsme společně půlnoc. Zdrželi jsme se v konverzaci a konzumaci asi do 3 hod. do rána a pak jsme se s kamarádem vrátili k zalehnutí.

= Obsahy snů =

== N/A ==

= Ráno =

Malinko jsem ještě v hlavě cítil následky včerejší oslavy (i když jsem se dost krotil) a neměl jsem tušení, co se mi na Nový rok zdálo.

= Emoce =

= Vztah k realitě =

= Podobné sny =

= Interpretace =

= Hypotézy =

= Reference =

<references/>

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-09-26</title>
    <id>5</id>
    <revision>
      <id>61</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:17:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-09-26''' čtvrtek/pátek

''Klíčová slova: létání, anténa, Japonci, fotbal, Evžen, vlak, sprchy, Milan, výkal, nádraží, Jugoslávec, zavazadla, Polky, koleje, zeměkoule''

= Večer =

Do nevidim jsem dělal podkroví u srubu, pak jsem dopil zbyteček vína a měl jsem tu ještě nějaké asi tři Náchodské speciály, tak jsem s nimi chodil v noci po lese a přemýšlel o svých fyzikálních přednáškách pro medické nulťáky, které teď budu od půly září učit. Tancoval jsem u toho, říkal jsem si, že bych jim to měl názorně předvést, třeba když budeme probírat renesanci, Galileiho a tak, aby se jim to správně spojilo, a pak manýrismus, když císař Rudolf (podle mě) tancoval třeba Spagnolettu nuovu, jak to bylo výpočetně náročné pro mozeček (cerebellum) a jak ty diferenciální rovnice se vznášely pomalu tím lidským mozkem, až konečně v baroku dospěly do mozkových kůr Newtona a Leibnize pod ty jejich barokní paruky, a že bych si na přednášku měl také takovou barokní paruku pořídit, aby to bylo názornější. Když budeme začínat na první hodině Řeckem, to vemu hlavně Aristotela, to by stačilo si vzít tuniku, jednu takovou jsem si ušil, jenže přes dlouhé kalhoty to nejde, to bych musel asi na první hodinu přijít v kraťasech, třeba bude ještě teplo. No a že bych o tom všem měl založit na Wikiverzitě nějaký kurz, třebe ''Fyzika pro mediky'' nebo ''Medická fyzika'' či tak nějak. (Nevidim bylo asi tak ve 20 hod, tak nevím jak dlouho jsem pobíhal po lese, spát jsem moho jít tak kolem 22 hod, asi.)

= Obsahy snů =

== fotbal ==

Tak po dlouhé době jsem ve snu zase lítal, a nebyl jsem troškař, myslím, že jsem se to původně namířil někam do Austrálie. Když jsem letěl zkrz Japonsko, tak jsme koukal, jak tam někde na domě mají Japonci nějaké zvláštní malé anténky. A pak už jsem chtěl letět zase zpátky domů, ale byl dost velký vítr a proti tomu větru se mi dost těžko letělo. Ale letěl jsem dost nízko, byl tam nějaký park, stromy a také nějaké chodby, to jsem asi prolítával kolem nějakých kanceláří, chodily tam takové ty kancelářské ženské.

A pak jsem doletěl nad nějaké fotbalové hřiště a zrovna tam byl Evžen s nějakým českým mužstvem, a to nevím, jestli to bylo v té Austrálii nebo kde. A já pořád nevěděl, jestli tam ten Evžen je s těmi kluky jako jejich trenér a nebo je tam jako rozhodčí. Ale přišlo mi to divné, když ho znám jako rozhodčího a ne jako trenéra, ale že by český rozhodčí dělal sudího na zápase v cizině, kde hrajou Češi, to mi přišlo ještě divnější, neférové. Ono se ale ukázalo, že to je celé nějaké divné a neférové, protože celé to hřiště bylo nějak hrozně moc z kopce a ten míč se kutálel pořád do té jedné branky, co byla až dole u plotu. A bylo to tak s kopce a bylo tam tak málo místa, že se tam nedalo pořádně ani projít.

== vlak ==

Je to nějaký vagón se sprchami, Milan ho meje a nadává, že ty sprchy byly hrozně zadělané. A já říkal, že jsem to také viděl, že byly hrozně zadělané, ale to jsem si trochu vymýšlel, protože jsem to ještě neviděl. A teď už byly umyté, tak jsem se tam šel vysprchovat. A pak jsem šel někam dál a tam to bylo doopravdy hrozně zadělané, enóno na zemi.

''(probuzení v noci, zápis poznámek)''

== nádraží ==

Sedím s nějakým Jugoslávcem ve vagóně nějakém kupé, má německá Losunagen, něco mi v nich ukazuje. Jsme spojené asi dva vagóny, stojíme na nádraží, asi nás mají připojit k nějakému vlaku, ale pořád nic nejede. Ptáme se průvodčí, co přichází mezi kolejemi, jestli na nás nezapomněli, ona se chytne za hlavu, no jo, to tady na nás asi zapomněli, vždyť ten vlak už jel, běží přes koleje to zjistit, pak se vrátí a vymýšlí, jak jinak bychom se dostali, kam potřebujeme (asi domů), a že všichni máme honem vystoupit, tak všichni už běží pryč za ní, jenže mě to zase hrozně dlouho trvá, než si sbalím všechny své kufry a zavazadla. A už tam kromě mě nikdo není, já pořád sháním dohromady všechny své věci, a najednou tam ke mně přistoupí nějaké dvě Polky a vybalují si tam své věci. A já jim nadávám, že se tam vybalují, že já to nemám ještě sbalené a teď že se mi ty jejich věci budou plést s mými věcmi, že s tím taky mohly ještě chvíli počkat anebo si jít sednout jinam.

Tak konečně vyběhnu ven a ty své věci mám tak všelijak rozházené po tom peróně, nějaké krabice až těsně u kolejí a jezdí lokomotivy a já koukám, jestli mě ta zavazadla nepřejedou nebo nestrhnou s sebou. A mám s sebou nějaký starý kožený kabát a říkám si, ten asi nebude můj. A koukám, v kapsách má narváno všelijaké divné nářadí, tak si říkám, to tam asi měl nějaký nádražák, co to tam chodí opravovat. A přijde průvodčí a já jí dávám ten kabát, ať ho někam dá, že to bude asi nějakého nádražáka.

A chci přejít koleje, ale zrovna přijede nějaký vlak a stojí na nich. Přede mnou zrovna stojí takový vagón, co se dá dobře přelézt, nemá to ani střechu, jen taková nízká plošina, a hned před ním nějaký chlápek na lokomotivě, tak mu říkám, že potřebuji přejít na druhou stranu, tak aby ještě nejezdil, a on, že v pohodě, že to klidně můžu přejít, no samozřejmě sotva na něj vlezu, tak on se hned rozjede, už je za nádražím na výhybkách a já koukám, kam vyskočit, aby mě to nestrhlo s sebou, nakonec se mi to podaří celkem v pohodě, jenže ono to se mnou zase někam ujíždí, omylem jsem asi přeskočil zase na jiný vlak a ten už jede hrozně rychle a daleko, vypadá to, že až na konec světa, já ten svět vidím už zase jako zeměkouli, jako když jsem předtím lítal, jenže teď mi přijde, že jsem uprostřed té zeměkoule, jakoby to byla dutá koule, takže na všechna místa na ní je hrozně daleko, moc daleko.

''(probuzení v noci, zápis poznámek)''

== klouzačka ==

Byli jsme na nějaké zasněžené cestě, po které se klouzal na pekáči nějaký mladý chlápek. Jel pokaždé bokem a ruce měl před sebou jako do tvaru O, ale doširoka roztažené, takže se mu nedotýkaly. A své ženě si stěžoval, že je nikdy nemůže dát k sobě. A pokaždé na takovém hupu se vymáznul. A znova a znova.

Tak jsme šli po té cestě níže až na místo, odkuď pokaždé vyjížděli. Ukázalo se, že to byla asi nějaká mladá rodinka. Ale nejzajímavější na tom bylo, že jezdili do kopce! Byla tam vyježděná už taková ledovatka a oni to rozběhli do toho kopce a pak asi nějakých 20 m jeli až k tomu hupu, kde se on pokaždé vymáznul.

== doktorka ==

Byl jsem se svým dítětem na vyšetření v nějaké ordinaci, měl něco s plícemi nebo co. Sestr s ním něco dělala, on seděl v nějakém křesle. Chtěl jsem se zeptat, co mu je, ale pak měla přijít doktorka, tak jsem si řekl, že se zeptám až té doktorky. Pak přišla doktorka a byla nějaká divná, měla takové trhané pohyby a divný výraz v tváři a tak divně se přehrabovala v těch knihách na stole. Seděli jsme u toho stolu těsně vedle sebe, skoro jsme se dotýkali. Podívala se na mě takovým divným pohledem, každé oko měla nějak jinak, říkal jsem si, že asi nebude zcela v pořádku, že bude asi nějak postižená. Tak jsem se jí raději ani na nic neptal. Pak vstala a ta sestřička ještě s někým ji odváděli z ordinace pryč, museli ji podpírat každá z jedné strany, tak divně pajdala a všimnul jsem si, že má to jedno chodidlo jako zajíc.

Tak jsem si řekl, že to asi nebyla žádná doktorka, ale asi nějaká chovankyně zdejšího ústavu, která si takhle hraje na doktorku a oni jí to tolerujou. A šel jsem do rohu té ordinace, on to byl vlastně už lůžkový pokoj, a tam byly nějaké malé postýlky a dva kluci, co jako něco nebo někoho vyšetřovali, a měli k tomu dva takové černé multimetry. Ale hrozně u toho oba řvali. A všimnul jsem si, že ty přístroje byly jen takové umělohmotné atrapy, takže si na ty doktory také jenom hrajou. Až nakonec je někdo okřiknul, ať u toho tolik neřvou.

A šel jsem ven a byla to poliklinika na Sokolské, tak jsem šel kolem rohu Ječnou dolů a u rohu stála nějaká kamarádka, tak jsem se zase otočil a šel jsem nahoru a vrátil se k ní a ptal jsem se jí, jestli tam čeká na dítě, myslím na Kryštofa, a ona že jo. Tak jsem šel ještě kus nahoru a pak jsem se obrátil a zase jsem šel tou Ječnou dolů. A asi po 50 m jsem potka zasel nějaké známé holky, co šly zase nahoru, ale už nevím, co jsem s nimi povídal. Ale asi jsem s nimi šel zase kus nahoru.

= Ráno =

Během noci jsem se párkrát probouzel, myš harašil asi někde na půdě. Řekl jsem si, že si zkusím aspoň do sešitu udělat pár poznámek o snech, abych je zase ráno nezapomněl a aby se mi nepomíchaly. Pak jsem se probudil ještě někdy před svítáním, a nakonec asi kolem 7 hod. Zapisoval jsem to pak asi v 9 hod.

= Reference =

<references />

= Poznámky =

Hodně podobný sen se mi už zdál, je to možná tak rok nebo necelý rok, také jsem byl na nádraží, zdržovalo mě množství zavazadel a pořád mi ujížděly další a další vlaky, kterými jsem se chtěl dostat domů, pak jsem chtěl přejít koleje, na kterých stál nějaký vlak, a ten se při prolézání rozjel a vezl mě na druhou stranu.

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-09-27</title>
    <id>8</id>
    <revision>
      <id>62</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:18:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">''Databáze/Sny/Kychot/2008-09-27'' pátek/sobota

''Klíčová slova: internet, připojení, wifi, postel, trenky, dům, schody, výslech, vnitro''

= Večer =

= Obsahy snů =

== připojení ==

Někdo měl nějaké připojení vzduchem přes mobila či wifi nebo co a já si to také zkoušel, hodilo mi to nějaké hnědé okénko a na liště bylo, že jedu přes Náchod.

== trenky ==

Tak to trvalo hodně dlouho, celý den byl o tom, že jsme byli v nějakém domečku u nějakých lidí, měli několik dětí, a já u nich spal přes noc na takové posteli v patře, jen v triku. A pak jsem se nějak ráno ocitl sedě na dřevěných schodech v tom domku a všude už chodili ti lidi a děti a já byl pořád jen v tom triku, co jsem v něm spal a bez trenek, ty zůstaly na té posteli, a já se k nim pořád snažil nějak se nenápadně dostat. A už se mi to skoro podařilo a najednou jsem byl zase o patro níž. Na další pokus jsem dorazil do prvního patra a zjistil, že přibylo další patro a ta moje postel, že je tam. A když jsem se konečně dostal tam, tak tam ta postel už nebyla a nějaký strejda povídá, že ji mezitím někam odvezli.

== vnitráci ==

Někde jsem přišel k nějakým známým no a pak jsem čekal na nějakém úřadě na chodbě a tam byly nějaká tlačítka se světýlky a najednou začal blikat nějaký můj kód a já musel stisknout to správné tlačítko, že jsem jako na řadě a že už jdu, nejdříve jsem stisknul nějaké blbé, ale napodruhé už to správné, předběhl jsem všechny další lidi, co tam čekali přede mnou, a pak jsem zjistil, že jsem na vnitru a že jdu k výslechu, tak jdu do těch dveří a tam prostřený stůl s chlebíčky a nějaké flašky a všichni mě vítali, jako že tam máme nějakou oslavu, a byli to ti mí známí. Tak jsem pochopil, že to jsou vnitráci a že tam mají nějakou chlastačku a aby to asi nemuseli platit všechno ze svýho, tak si tam asi takhle zvou nějaký lidi, jako že je potřebujou získat ke spolupráci a pak na to jejich lámání vyfasujou nějaké žrádlo a chlast a společně si to takhle užívaj. Tak to jsem si říkal, ach jo, vždyť ono to tak pořád chodí stejně jako za totáče, kam jsem se to jen dostal.

= Ráno =

V noci jsem se zase budil, štrachal myš, ale nenašel jsem ho, tak jsem aspoň nastražil zase pastičku. Sny jsem už v noci nezapisoval. Pak jsem se probudil zase za svítání, ale nechtělo se mi ani spát, ani vstávat, byla ještě tma. Pak jsem zase usnul a spal asi až do 9h. (Zapisuji až po poledni, aby mi nezavřeli obchod.)

= Reference =

<references />

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-09-28</title>
    <id>9</id>
    <revision>
      <id>63</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:19:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">''Databáze/Sny/Kychot/2008-09-28''

''Klíčová slova: zpěv, Jednota bratrská, píseň, noty, sbormistr, potok, Martin Rohr''

= Večer =

Poslední noc ve srubu ze soboty na neděli, v neděli je sv. Václava a tak jsem se vypravil do vesnice do Sokolovny na tzv. Svatováclavskou pouť, ale se sv. Václavem ani s poutí to moc nesouviselo, byla to taková vesnická tancovačka, nejdřív asi do 21:30 hrála nějaká místní asi desetičlenná dechovka a starý chlápek s mladší ženskou zpívali k tomu nějaké lidovky, několik osmdesátiletých babiček (často dvě babky spolu, jen některé měli s sebou dědečky) zavrtěli valčíček, do polky se nehrnul nikdo. Po nich nastoupila čtyřčlenná partička chlápků ve věku tak 25–50 let (el. kytara, baskytara, bicí, zpěv), začali nějakým šlágrem 60-tých let, co zpívával Pavel Novák, a přešli zřejmě do současné tvorby, kterou už já ani moc neznám. (Nejdřív se odvážil takový vytáhlý klouček, vytáhnul postupně dvě ženské na nějaký ploužák, pak tam řádili už jen tři kluci a teprve časem se začaly přidávat i nějaké holky. Žasnul jsem, co je to tam za místní geny, asi polovina ženských byla v rozsahu tak cca 140-160cm, vypadaly jen jako zmenšeniny průměrně vysokých ženských, žádné Liliputky.) Asi po hodině to kapela sbalila a nastoupil nějaký diskjockey v červených montérkách a pak se teprve zábava řádně rozjela. V podzemní kuchyni neustále čtyři ženské vyráběly bramboráky za dvacku, jednoho jsem si dal, dopil jsem třetího Krákoru a šel zpátky do lesa – na kostele bylo asi 23 hod.

= Obsahy snů =

==  Zpěv ==

Byli jsme v nějakém velkém sále a bylo tam kromě Čechů i hodně hostí ze světové Unitas fratrum a měli jsme na zahájení něco zpívat, asi nějaký žalmík, jenže se zjistilo, že hodně lidí, hlavně ti zahraniční, nemají noty, že jsme jim je zapomněli rozdat. A tak Jana hned někam odběhla a vrátila se se štosem takových jakoby časopisů asi A5, a teď nevím, jestli to byly nějaké nové zpěvníčky anebo nějaké časopisy, ve kterých také byly nějaké písně, ani jsem neměl čas se do nich koukat, hned aby se rozdávaly lidem. Jenže to byly asi dvě různá čísla, takže se muselo dávat pozor, které se má rozdávat. Ta správná měla na obálce nějaký hnědý proužek a jiný rok a měsíc. (Jenže na konec se to stejně ještě nějak popletlo, snad tam byla i nějaká tisková vada na obálce, takže někteří lidé dostali špatné číslo.)

Tak jsem zběsile běhal po sále a rozdával ty noty a pak jsem zjistil, že mi už nějak rychle ubývají, takže se na všechny stejně nedostane, tak jsem na ty lidi volal anglicky, že jako dva lidi mají mít jedny noty dohromady. (Ale asi jsem to říkal nějak divně, teď si vzpomínám, že namísto ''two persons'' jsem v tom snu říkal people nebo tak nějak. Kupodivu jsem se ale v tom snu sám sobě divil, jak to s tou angličtinou perfektně zvládám, jen že člověk musí mít odvahu a jít do toho a mluvit pořádně nahlas.)

A pak auž nevím, jak to tam dál přesně probíhali, něco se začalo zpívat, ale já sám jsem pro sebe noty neměl anebo jsem so to tam nestačil najít nebo co. Pamatuji si jen, že pak jsem šel z toho sálu ven nějakou chodbou do nějakého jiného sálu a tam nějaká velká hromada také něco zpívala, jenže něco jiného. 

Najednou se nějaká ženská rozběhla k nějakému piánu, co byla vzadu, vrhla tam nějaký akord a lidi začali zpívat. Pochopil jsem, že jsem asi někde v zadní části toho sálu, nebo to dokonce byly nějaké dva sály, že sbormistr byl někde vepředu, toho jsem neviděl, a tohle že měl jen nějakou korepetitorku, která mu vždycky na začatku skladby dala nějaký akord. A protože to bylo vzadu a nebylo tam už moc slyšet, tak tam ti lidi mezi sebou tak potichu žvanili a lehce pomlouvali toho sbormistra. Říkali i to jméno, to jsem ale teď už zapomněl, ale v tom snu jsem si vzpomněl, že jsem to jméno někde slyšel, že je to dost profláklé jméno, že je známý tím, že vede takové obří kursy pro množství lidí.

Nakonec zpívali nějakou píseň, která začínala "Láska má, láska má, ..." – a nejspíš asi až po probuzení jsem si uvědomil, že to začínalo podobně jako "Káča má, Káča má". Alespoň co do rytmu těch prvních veršů, melodii si už nepamatuji, protože jsem se nějak snažil po sluchu se orientovat v těch čtyřech hlasech, protože jsem neměl noty. A tak než jsem se stačil přidat, tak už byl konec, a nějaký kluk se ptal, proč jsem si taky nezazpíval, a já, že jsem neměl noty, a on, no ten tenor bys chytil podle sluchu, ten byl přeci jednoduchý, a já, no jo, to byl, to jsem moh'.

A pak to skončilo a lidi se valili ven a já se dal do řeči s nějakou holkou, myslím, že s sebou táhla i nějaký nástroj v pouzdru, a ta na toho sbormistra také nadávala, jako že to nemá valnou úroveň, že to dělá pro masy a tak. A já jí říkám, "co bys chtěla? Chtěla bys zpívat operu nebo co? No ona i opera se dá zpívat amatérsky, proč ne. Ale tady těm lidem se to líbí, tak jim to dobřej, tu radost." A ona, že vlastně jo, a dala mi víceméně za pravdu a už přestala brblat a ptala se mě, jestli mě to zajímá, jestli chci nějaké noty. A já, že jo, tak ona, že jich má hodně a začala se v nich hrabat, byly to ale většinou spíš takové malé lístečky, ani ne jako pohlednice, na každé byla vždycky jedna jednoduchá písnička, takže se to dalo dobře nosit  sebou a byl jich už pěkný balíček, skutečně to měl takhle natisknuté ve velkém pro ty masy, takhle tam mohli brát jednu písničku za druhou, ale některé byly i na větších arších. Tak mi je dala a já si je naházel do nějaké obrovské placaté tašky, vevnitř z takového tvrdého igelitu, taková spíš čtvercová aktovka přes rameno.

A pak se scéna zase nějak změnila a byl to asi zse nějaký jiný sbormistr, takový starší vysoký prošedivělý pán to byl, asi také cvičil nějaké amatéry, takže ten zpěv tak moc perfektní nebyl, a výuka mu už skončila, tak vyšel ze své vily, kde to s těmi lidmi cvičil, a šel po cestě ke svému sousedovi, to byl už nějaký hodně velký hudební umělec, a omlouval se mu po sousedsku, že to chudák musí poslouchat, jak tam vedle něj cvičí s těmi amatéry, že to asi pro něj musí být hrozné, a on, jako že nic, to se snese a převedl řeč na nějaký potůček, který mu zurčel před domem a pak protékal před domem a on vyprávěl, že tam byl nějaký fyzik a ten zkoumal, jak ta voda tam naráží na ty kameny a jak tam zurčí a vydává přitom ty zvuky, že ten fyzik se jmenoval ''Martin Rohr'', a já se v tom snu divil, jak to, že Martin, když se přeci jmenoval Niels, jenže asi až po probuzení jsem si uvědomil, že on mluvil o Rohrovi (možná i nějaká narážka na tu rouru), zatímco já měl na mysli Nielse Bohra.   

= Ráno =

V noci zase občas štrachal nějaký myš, ale ráno už byl v pastičce.

Probudil jsem se někdy po sedmé hodině, venku byla jště mlha a asi 5°C (vevnitř aso 7°C). Zapisuji to asi od 7:30 do 8:30. Jsem rád, že jsem si večer dal jen ty tři dvanáctky a tu čtvrtou už ne, takhle to myslím bylo pro mě optimální.

= Reference =

<references />

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-11</title>
    <id>10</id>
    <revision>
      <id>64</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:20:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-10-11'''

''Klíčová slova: území, pohraničníci, myši, kočka, koťata, bolák, požírání se, tramvaj, nahota, přednáška, voda, loďě'' 

= Přes den =

Ráno jsem balil a asi kolem deváté hodiny se nám podařilo vyjet z Prahy (stavili jsme se ještě pro časopis NBL). Kolem jedenácté jsem byl už v lese, tahal věci do srubu, dal jsem si pivo, zase na mě přišla taková únava z toho celého předcházejícího týdne, tak jsem si asi na hodinku ješttě zdřímnul, pak jsem vstal a konečně začal pracovat na podkroví. Dokonce jsem si u toho začal i zpívat, takže nálada se mi zlepšila.

= Večer =

Za tmy jsem pak ještě asi dvě hodiny řešil nějaké problémy s MediaWiki a šel jsem spát někdy kolem 22 hod.

= Obsahy snů =

== území ==

Na tohle si vzpomínám už jen hodně matně – hranice nějakých území, zapadaly do sebe skoro jako puzzle, cosi jsme tam řešili, nějaké spojnice, měl jsem nějak jet, asi vlakem, možná tam a zase zpátky, aby se to nějak stihlo, už přesně nevím.

== pohraničníci ==

Byl jsem s nějakými pohraničníky – asi jsem byl jeden z nich – bylo to někde v horách, byli jsme nejdřív v nějakém baráku, tam jsme cosi kutili, pak jsme šli ven, jeden jel nahoru na sněžném skůtru, když najel na kámen, tak za ním lítaly jiskry, bylo to v noci. Pak jsme řešili, jak někoho lovit, asi nějakého pašeráka.

== kočka ==

(V noci nás zase bydily myši ve srubu. To se mi nezdálo, ale budilo mě to, takže další část snu zřejmě na to přímo navazovala:)

Svítil jsem baterkou a koukal, kde co zase hrabe, a viděl jsem nějaké zvíře, jak běží nahoru po stěně, bylo to dost daleko (dál než jak je ve skutečnosti velký náš sroubek, takže je jasné, že tohle už byl sen), já říkal ženě, podívej, co to tam zase běží, bylo to velké asi jako malá veverka, nebo možná morče nebo křeček. A pak toho bylo víc. A pak jedno takové zvíře se nějak objevilo hned u mně a já viděl, že je to malé koťátko, jakoby sotva narozené. Koukal jsem se, jestli je ještě slepé, ale vypadalo to, že už vidí. Ale nějak jsem ho chtěl už využít na ty myši a když nějaká kolem běžela, tak jsem je nějak dal k sobě a ono ji sežralo. A pak se tam nějaká zvířata požírala navzájem. Nejzajímavější bylo, že některá zvířata se požírala, i když byla stejně velká, skoro to vypadalo, jako by jedna myš požírala druhou. A to dohonce tak, že jí nejdříve vlezla sama do huby a pak ji začala žrát zevnitř.

Pak se někde objevila, asi zase na té vzdálené stěně, velká kočka, myslím že byla taková ta šedohnědá s tmavými pruhy. Pak se ta kočka objevila u mně a já koukal, že je za krkem nějaká oteklá a že tam má nějaký bolák. A přišla ta paní, co jí ta kočka patřila a já povídám, podívejte, ona tu má nějaký bolák. A pak se koukám blíž, a ona tam měla sedět nějaké zvíře, jakoby obrovský hmyz, pavouka nebo klíště, ale to jeho tělo bylo velké aspoň 1–2 cm a z něj vyrůstalo mnoho nožiček a ty nožičky už se zarývaly té kočce pod kůži a pod tou kůží se všelijak proplétaly. Chtěl jsem té kočce nějak pomoct a to zvíže z ní vyndat, asi tak, jako se vyndává klíště, ale vůbec to nešlo, bál jsem se, že jak budu takat, že se ty nožky přetrhnou a zůstanou vevnitř a bude to ještě horší. A to černé zvíře na ní bylo přimáčklé a přisáté. Tak jsem tu kočku jen tak hladil a přemýšlel, co dělat, a bylo mi jí líto a jak jsem ji tak držel obejmutou a hladil ji po břiše, tak jsem usítil, jak má nalité struky, tak mi došlo, že ta koťátka ještě kojí.

== tramvaj ==

Byla to nějaká tramvaj a měla taková velká sedadla podél stěny, asi tak, jako to bývalo dříve v těch starých ruských vagónech metra, a byla to pravá stěna, hned pře zadními dveřmi, a ty sedačky myslím byly také potažené rudou koženkou. A já na tom sedadle ležel, svinutý trošku do klubíčka, hlavou po směru jízdy, zády ke stěně, takže jsem viděl ty lidi, co tam stáli a drželi se za jízdy. A byl jsem docela nahý. Ale to sedadlo asi muselo být nějaké větší, protože tam tak nějak šejdrem přeze mně ležela ještě nějaká holka, ta už byla oblečená, ale ležela mi přes klín, takže ze mně nic nemravného nebylo vidět, jen nahá kyčel, takže bylo zjevné, že tam v těch místech asi žádné oblečení nemám. Jen to bylo takové trochu divné, ležet nahý v tramvaji plné lidí. Ale nebyl v tom exhibicionismus a ten stud byl jen takový lehký. Ta holka vlastně přikrývala mou nahotu, takže jsem zase neměl tak velký důvod se stydět, a ani jsem neřešil, co bude, až vstane a odejde. Jen jsme tak u sebe leželi a ta tramvaj jela dál a mně bylo docela příjemně. 

== přednášková síň ==

Byla to nějaká přednášková síň, někdo tam něco asi přednášel, ale ne vepředu, byl mezi řadami lavic v té uličce, co vede s kopce. Já tam přišel, asi jsem měl také něco přednášet, a nahoře jsem měl nějakou část oděvu do červena, a dole jsem měl něco jako montérky nebo tepláky, také červené. ak jsem si říkal, je to divné, přednášet něco v teplákách nebo montérkách, ale zase mi to ladí barevně dohromady. A pak jsem si všimnul, že ty montérky jsou pocákané od nějaké šedozelené barvy, tak to už bylo horší, ale zdálky to nebylo tak moc vidět, tak jsem si říkal, co naděláš, převlíkat se už nebudu.

== přednáška ==

Alena řešilo něco s nějakým chlapíkem, který si chystal také nějakou přednášku, z nějaké sociologie nebo z čeho, a něco mu radila, co má nebo nemá říkat. Škoda, že si už nepamatuji, co to bylo, připadalo mi to jako dost zajímavé postřehy. 

== lodě ==

Vypadalo to moc hezky, na nějakém velkém jezeře nebo snad moři plulo několik lodí, a měly tak zajímavě postavené stěžně a mezi nimi napnuté ta lana s nějakými barevnými praporky, takže to tvořilo takové souvislé lomené linie, takové geometrické obrazce co vytvářelo, a mně bylo v tom snu jasné, že je to sen a tak jsem zkoumal, jak moc barevně v tom snu vidím, některé praporky byly třeba oranžovo-černé, a vlastně to nebyly ani praporky, ale spíš jako by to všechno, ta lana i ty stěžně, byly z z nějakých textilií se zubatými okraji.

Pak jsem mluvil s nějakým klukem, co byl na té lodi, a měl nějakých pár věcí, trochu promáčených, a mezi nimi i mojí koženou portmnonku na drobné, do které si dávm čtyři tužkové baterie, protože se mi tam akorát tak vejdou, ale bez baterií. A já říkám, hele, ty jsi mi ji asi vzal, protože ta je moje a já ji zrovna minulý týden hledal a nemohl najít. Tedy já jsem ji sice mezitím už našel, ale víš, tenhle sen, ve kterém teď jsme, byl vlastně natočený už před týdnem, takže to bylo v té době, co jsem ji nemohl najít, tak mi ji dej, abych jí pak zase mohl najít. A on mi ji dal, sice byla trochu mohrá a ta kůže rozměklá, ale říkal jsem si, než ji zase najdu, tak mezitím uschne.

== šrot ==

Balili jsme do nějakých podlouhlých balíčků nějaký šrot, nevím proč, ale jako že se ty balíčky dají do přírody, že ta příroda to železo nějak potřebuje, aby se tam recyklovalo nebo co. A na ty balíčky se dávaly nějaká razítka. A pak jsem dostal takové dlouhlé natřené roury, jakoby od nějakého rozebraného topení, nebo nějaké výfuky mezi tím také byly nebo co. A zvlášť jedna taková šedivá roura byla dost tlustá, aspoň tak pětičtvrtka nebo jedenapůlka<ref>Míněn průměr v palcích</ref>. A já si nejdřív říkal, že se bude na tom balíčku dělat hrbol, jak to orazítkuji? A pak, mělo by se to nějak rozdělit, ale tak tlustou rouru jen tak nepřeříznu, to by chtělo nějakou rozbrušovačku. Pak jsem si říkal, kašlu na to, nechám to tak. Ale pak jsem si zase říkal, chudáci zvířata v lese, jak takovou tlustou rouru ukoušou?

= Ráno =

Probudil jsem se ještě za šera, možná tak kolem 6:30, nejdřív jsem chvilku ležel, byl jsem celkem spokojený, že ty sny zase celkem za něco stály, že to byly aspoň jakési příběhy. Tak jsem vstal a začal do subnotebooku ty sny zapisovat.

= Emoce =

Celekm dobré.

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-12</title>
    <id>12</id>
    <revision>
      <id>65</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:20:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-10-12''' sobota/neděle

''Klíčová slova: silon, vlasec, krk, Ctrl, mravenec, trubka, 150 km, roura, vlasy, kopřivy, nůžky, svah, strom, děti, klec, energie, tanec, hudba, podlaha, CD''

= Včera přes den =

V lese, makal jsem na srubu, udělal jsem dekl na půdičku pod střešním okénkem.

= Večer =

Spát jsem šel asi někdy kolem 22h. V noci zase štrachal nějaký myš. Probudil jsem se a napadlo mi, že bych mohl zapisovat sny, pamatoval jsem si jich do té doby určitě víc, než až ráno. Ale zase jsem se nechtěl přitom vzbudit tak moc, tak jsem raději spal dál.

= Obsahy snů =

== silonový vlasec ==

Lezl mi z krku nějaký silonový vlasec. Pořád jsem si ho tahal ven a nechtělo to skončit. Pak jsem objevil příčinu: Byla to taková malá válečkovitá škatulka, jakoby kapsle, kterou někdo nastražil mezi bonbóny. A když ji někdo spolknul, tak z ní lezle ten vlasec. Už nevím, kde jesem ji objevil, asi to byl zase nějaký jiný exemplář, ale byl u něj návod. A když se stisknul Ctrl-něco, tak z toho lezl ten vlasec, a když Ctrl-něco jiného, tak zase nějaká jiná nudle a Ctrl-ještě_nějaká_jiná_volba, tak ještě něco. A naštěstí, když se stisknul jsen Ctrl samotný, tak to skončilo. Tak jsem stisknul Ctrl a přestal mi ten vlasec z krku vylejzat. 

== mravenec a trubka ==

Někdo mi říkal, možná maminka, jak se mravenci domluví na hrozně velkou vzdálenost. Že prý na to mají takovou 150 km dlouhou trubku. A já si pořád nedovedl představit, jak by malý mraveneček mohl troubit na 150 km dlouhou trumpetu. Ale pak jsem si řekl, že to možná nebude trumpeta, ale ta trubka že bude jen nějaká roura. Takže ten mravenec na ni netroubí, ale musí zkrz ní prolézt a předat tu zprávu.

== kopřivy ve vlasech ==

A pak jsem si chtěl učesat vlasy, ale pořád mi to nešlo, a jak jsem zjistil, měl jsem v nich kopřivy. Možná, že mi rostly namísto těch vlasů. Tak jsem si vzal nůžky a stříhal a stříhal, až jsem všechny kopřivy ostříhal a byl jsem zase jako malý chlapeček.

== na svahu ==

Bylo to na svahu s nějakými dětmi, hráli jsme si s nějakou divnou klecí, takovou kulatou, drátěnou, někdo mi ji hodil, já ji pustil dolů, a hned pod strání stál strom, a já si říkal, ta klec určitě do něj narazí, a také že jo, jenže se od něj odrazila a divné bylo, že tím nárazem neztatila žádnou energii a odrazila se zase přímo ke mně. Tak jsem jí pak hodil na nějaký kočárek.

== tance ==

Bylo to asi venku na nějaké ulici, nacvičovali jsme s nějakými dětmi asi nějaké vystoupení na vánoce nebo co, nějaké tance. Pak se to přesunulo do nějaké místnosti. A pak začala hrát nějaká hudba a já vůbec nevěděl, co na to tancovat. Tak jsem udělal asi dva kroky a nic. A taneční mistr (nebo mistrová, už nevím) se divil, že to neumím. Tak jsem si lehnul na zem a nedělal jsem nic. Jenže se zjistilo, že to neumí nikdo.

A pak někdo chtěl stáhnout odněkaď nějakou hudbu, tak jsme nějak řešili jak, a já si říkal, asi zrovna to samé mám tady na CD, ale pak jsem si říkal, stejně s sebou asi nemám CD mechaniku, a tak jsem nikomu nic neříkal, že to možná mám.

= Ráno =

Po probuzení nálada dost mizerná, hlavně jsem pochyboval zase o smysluplnosti zapisování těch snů, že je to k ničemu a že se na to vykašlu. A že mi bude žena nadávat, že zbytečně marním čas a že je třeba udělat hodně práce. Ale zase je neděle. Také mě po ránu dost bolí záda. Nakonec jsem to zapsal.

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-18</title>
    <id>15</id>
    <revision>
      <id>66</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:21:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-10-18''' sobota/neděle

= Předchozí den =

Ráno sny a Wikiverzita, pak jsem byl na 1.LF a řešil nástup, pak jsem šel k senátním volbám omylem o třičtvrtě hodiny dříve, tak jsem šel zase domu, hledal mzdové předpisy UK, pak zas na 1.LF, pak konečně zase domů, trochu uklidit, a konečně jsem se dostal k databázi odběratelů Hesel, to jsem řešil asi do 21h, rychle sbalit a jeli jsme do Jizerek ke tchýni, cestou jsme ještě chvíli před 22h stihli odvolit. V rádiu na Vltavě kolem 23. hod četl Radim Vašinka nějaké Indické nebo jaké povídky, většinou o smrti a tak a jedna z nich byla o snu. Pak asi kolem půl dvanácté byla na Proglasu zajímavá hudba, neslyšel jsem zřetelně co to bylo, ale něco jako Antonio Brinel či Drinnel nebo tak nějak: "A zachvěla se země" nebo tak.

= Večer =

Dorazili jsme akorát o půlnoci a během půlhodiny jsme šli spát.

= Obsahy snů =

== blondýna s drdolem ==

Měla takový jakoby kuželovitý drdol, možná ještě s takovou černou stužkou, ale jinak už si nepamatuji, co s ní bylo, asi nic moc.

== město a cesta ==

Na něm byly zajímavé ty dlážděné uličky a cestičky. Prošel jsem takovou bránou a z ní byla vydlážděná cestička, která se zatáčela jen k jednomu domu, z té brány obloukem doleva a trošku do kopce, a jinam už nevedla, široká tak sotva pro jedno auto. A na konci bylo místo na jednu popelnici, ale toho místa bylo tak málo, že se k té popolnici nedalo ani moc dostat. A přet tím domem ležela posečená tráva, jenže jí bylo nějak moc a spíš už hnila, než aby se sušila, taková hodně tmavozelená, a padala až k té malé popelnici, která ní byla téměř zaházená.

== víno a mravenci ==

Bylo nás někde hromada lidí a já měl jen jednu flašku vína, a to bylo hrozně silné a hrozně sladké. A byl tam velký skleněný demižon, tak jsem do něj nalil pár litrů vody a že to víno tam naleju jen jako takovou šťávu, aby prostě bylo aspoň nějaké pití pro ty lidi. Ale nejdřív jsem z té flašky aspoň trochu ochutnal, ještě než to zkazím tou vodou. No a pak jsem ještě něco chvilku řešil a koukám, do toho demižonu nalezli mravenci. Tak si říkám, čím bych to přecedil.

= Ráno =

Probouzel jsem se spontánně už za šera, nakonec jsme vstávali asi tak kolem půl osmé.

= Emoce =

Celkem nevýrazné, ale spíš k lepšímu.

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-10-19</title>
    <id>17</id>
    <revision>
      <id>67</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:21:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-10-19''' sobota/neděle

''Klíčová slova: Palackého náměstí,  kostelní lidi, vajíčko, bílek, kamera, farář, Anežka, přiznání''

= Předchozí den =

Jsme v Jizerkách u tchýně, bez Internetu. Skoro celý den jsem se svým novým notebookem vzpomínal, jak jsem měl vloni udělané připojení OpenOffice Base k MySQL, v helpu o tom nic není. Odpoledne přijela návštěva, popíjeli jsme červené víno, konečně během toho se mi podařilo to rozchodit přes JDBC jako vloni. Ale hrozné problémy, bylo to děsně nestabilní, tisk sestavy ještě šel, ale vstupní formuláře naprosto nepoužitelné, zobrazovala se v nich jiná pole a při pokusu přejít na další záznam se systém pokaždé zahltil, trvalo to pokaždé snad půl minuty, než zase začal reagovat (oba processory jely skoro na 100%), nakonec to stejně skončilo nějakou chybou, už jsem z toho byl grogy.

= Večer =

Byl jsme utahaný, nejdřív se mi chtělo spát už někdy před 21 hod, nahonec jsem ještě na notebooku v Synapticu hledal nějaké jiné aplikace pro vytváření vstupních formulářů a tisk sestav namísto OpenOffice Base (vloni jsem měl verzi 2.3 a těšil jsem se, že další bude už stabilnější, ale současná 2.4 mi přijde ještě daleko horší), takže jsem šel spát až někdy po půlnoci.

= Obsahy snů =

== jakoby na Palačáku ==

Byli jsme hromada lidí na nějakém místě, které bych pocitově lokalizoval asi někam do míst, kde je Palackého náměstí u Vltavy, i když to tam v tom snu vypadalo trochu jinak, a už si napamatuji přesně, co jsem tam dělali, možná se něco učili nebo zpívali nebo fakt nevím.

== vajíčko na kameře ==

Byla jsme nějaká hromada lidí, asi církevních, na nějaké akci, možná nějaký letní tábor, a pak jsme byli někde v nějaké místnosti. A já nevím, jestli jsem byl nějak naštvaný na faráře, který to vedl, nebo to měla být jen moje nějaká recese či provokace, byl jsem vzadu a měl jsem dvě syrová vajíčka a jedno jsem hodil obloukem dopředu a přitom jsem trefil nějakou kameru, která byla přidělaná na stropě. Tak jsem se otočil jako že nic a dělal jsem nenápadnýho. Ještě jsem měl v ruce to druhé rozklepnuté vajíčko<ref>Zajímavé bylo, že to druhé vajíčko mělo ve skořápce jen bílek bez žloutku, to už je podruhé, že se mi ve snu zjevilo vajíčko bez žloutku. (Možná je to tím, že mám v reálu už několik let se vlekoucí konflikt s jistým panem Bílkem? No vlastně se dvěma Bílky?)</ref> a tak to bylo těžší, být s ním nenápadný.

A za chvíli někdo říkal, že ten farář je přesvědčený, že to udělala nějaká holka, a v tom snu jsem slyšel i její přezdívku, nějak od P to bylo<ref>Když jsem se ještě za tmy probudil, tak jsem si ještě tu přezdívku pamatoval, ale nezapsal jsem si ji, uvažoval jsem o tom, jestli ten sen mám jít zapsat nebo ne, nechtělo se mi vstávat, tak jsem pak zase usnul a do rána to zapomněl; nejspíš to ale byla Anežka ještě v době, když byla malá holka</ref>. Tak to mi bylo zase blbý, aby to pak bylo na někoho jiného, tak jsem chvíli bojoval se svým svědomím a nakonec jsem šel za tím farářem, který mezi tím už odešel a šel do nějaké jiné místnosti, kde byla zase ta obviněná holka, a říkám mu, že ona za nic nemůže, že to vajíčko jsem hodil já, a že mě to mrzí nebo tak nějak.

= Ráno =

Pak po tom opětném usnutí jsem se probudil až někdy před 8 hod a nevím, jestli se mi ještě předtím něco zdálo. Zapsal jsem to hned v posteli do notebooku.

= Emoce =

Emočně byl ten sen už trochu silnější, protože jsem v něm musel řešit, jestli se přiznám anebo ne, a tak hodnotím kladně, že jsem v sobě našel tu odvahu se přiznat a že jsem nenechal vinu či jen podezření na té holce. Líbilo se mi, že jsem za tím farářem dokázal přijít a říct to všechno na rovinu bez nějakých vytáček. Cítil jsem to i jako určité vnitřní vysvobození po tom, co jsem si předtím hrál před ostatními na blbého a jako že nic nevím s tím druhým vajíčkem v ruce. 

= Reference =

<references />

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-11-15</title>
    <id>25</id>
    <revision>
      <id>68</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:25:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-11-15'''

''Klíčová slova: zpěv, pěvecká zkouška, klávesy, Církev bratrská, kostkovaná košile, dívka, hlazení''

= Včerejší den =

V Rovensku jsem dopoledne vyměňoval pravé přední kolo u auta a pak jsme odjeli do lesa. Tady jsem zase hledal zimní pneumatiky, aby měly vzorek aspoň 4mm. Také jsem zkoušel narovnat ten ohnutý ráfek, ale urazil jsem přitom kousek okraje ventilku, takže se nedal manometrem měřit tlak. Tak mě napadlo zkusit měřit tlak změnou rezonance kmitajícího vzduchového sloupce anuloidu, tak jsem bouchal kladivem do různých pneumatik a snažil se srovnat výšky tónu. Nakonec jsem vzal nahrávadlo a nahrával ty zvuky, jenže mezitím už se začlo smrákat, tak jsem sotva stačil vyměnit alespoň přední gumy (včetně bouchání a nahrávaní vydaného zvuku za různých podmínek – pneumatika v ruce, namontovaná na autě při zvednutém kole na heveru a pak zase, když už auto stojí ne všech čtyřech na zemí).

= Večer =

Když jsem šel večer od boudy do lesa, cítil jsem se docela blbě a vyčerpaně a myslil na nepříjemné věci. Měl jsem pocit, že mi bobtná spodní ret, že se mi na něm začnou dělat opary. Říkal jsem si, že je to z vyčerpání, a tak jsem si hned ve srubu dal několik pivních kvasnic a zapil je pivem, abych doplnil vitamíny B. K večeři byla jitrnice a to mi zvedlo náladu. Pak jsem zapojoval LEDkové osvětlení. Šel bych spát už ve 20 hod, ale Alena ještě ne. Tak jnsem si přečetl Heslo, bylo z Joba, jak k němu přišli tři přátelé a asi týden nejprve mlčeli. Tak jsem si začal číst celého Joba od začátku, z kapesní Kraličky, a už jsem měl docela problémy to drobné písmo číst i s brýlemi 2.5 D. Hlavně jsem toho moc z toho Joba nechápal. Uvědomil jsem si, že totálně největší prostor u toho Joba vlastně zaujímají ty jeho diskuse s jeho přádeli, takže v tom to asi všechno bude, ale nebyl jsem s to vnímat postoje těch tří. Viděl jsem že je to nemožné, abych večer prostudoval všechny kapitoly, je jich přes 40.

Alena už šla spát, bylo už po 23 hod, já si ještě připravoval kabely k notebooku, abych mohl zase zapsat sny.

= Obsahy snů =

== zpěv u CB ==

Už nevím přesně, jak to šlo všechno po sobě, ale začínalo to asi tím, že jsem šel někde po ulici, nebo to také mohlo být už v nějaké budově či pasáži, a potkal jsem nějaké známé, a ti mi říkali, že budou někde zpívat. A pak ten zbytek už se nějak pořád točil kolem zkoušek na vystoupení.

Myslím, že někdo říkal, že to vystoupení začne někdy v půl, a že tam mám taky přijít. A já říkal, vždyť já nic neumím, já ani nevím, co se tam bude zpívat. A on, že to vůbec nevadí, že součástí toho vystoupení je také to, že se to všichni učí.

Mám dojem, že to místo se tak nějak měnilo po Praze, že ten sbor, v rámci kterého se to dělo, byl CB na Praze 2 (ale v tom snu sídlil tam, kde jsou ve skutečnosti metodisti), a vedl to kazatel Matulík<ref>Ten je ve skutečnosti kazatelem na Praze 5, také zpívá ve sboru, ale nevede ho.<ref> Tak jsme tam tak něco nacvičovali a zpívali a já měl pořád takový trapný pocit, že jim to kazím, že moc zpívat neumím. Ale oni mě uklidňovali, že se takovými věcmi nemám trápit, že tady zpívají všichni, že smysl toho pěveckého sboru je v tom, aby zpívali a zdokonalovali se všichni z toho jejich církevního sboru a nejenom ti, kteří zpívají výborně. A hledám toho kazatele, který to vede, a ani ho nepoznávám, on je to takový celkem mladý klučík stranou v první řadě.

A pak někde ve vedlejší místnosti ještě nějaký kluk buší na klávesy, jako že to asi taky bude součást toho vystoupení.

A pak se ještě trápím tím, co mám na sobě. Mám na sobě takovou bílou košili s červenými čtverci, která sice patří k mým lepším a je i docela nová a čistá, ale říkám si, na vystoupení bych měl mít přece jenom asi bílou košili a kvádro.

Připadá mi, že ten tvar a místo těch místností, ve kterých zkoušíme, se v průběhu toho snu pořád nějak mění, nebo to vidím jakoby z různých pohledů. A nakonec máme být někde v těch místech, kde je Soukenda, ale možná to je spíš v Klimentské, což je o ulici dál.

Na konci toho snu zpívám vedle nějaké holky, mladší, než jsem já. O na stojí nalevo vedle mě. V tom snu to nějak počítám, ten věkový rozdíl, už nevím, jak jsem k tomu došel, ale vychází mi věkový rozdíl asi do deseti let.<ref>Přijde mi, že tohle je zase reakce na diskusi s Bey na téma věku dívenky z Juanova snu</ref>. Příchází tam nějaký kluk s dlouhými vlasy a někdo, teď už nevím, jestli ta dívka, mí řáká, to je kluk, který bude hrát na klávesy. A já odpovídám, že to vím, protože jsem ho předtím slyšel, jak vedle cvičil.

A pak ta dívka vedle mě mě nějak jakoby obejme a hladí mě na hrudi. Je mi to docela příjemné, ale říkám si, tady na veřejnosti při pěvecké zkoušce se to moc nehodí. A dělám si výčitky svědomí, že jsem jí asi neřekl, že jsem ženatý a že to tady o mně všichni vědí a že z toho asi bude mít průšvih, že dělá takové věci.

= Ráno =

Několikrát jsem se probudil, když byla ještě tma, nakonec jsem se probudil spontánně už za světla.

= Emoce =

Emoce byly celkem dobré, jednak z toho, že jsem si (aspoň v tom snu) zase po dlouhé době zazpíval, a pak ve mně přetrvával ten roztoužený pocit.

= Vztah k reálu =

V loňském školním roce 2007/08 jsem chodil zpívat do CMP, docela hodně jsem tím žil a to mi letos chybí. Předtím (před prázdninami 2007) jsem se ještě rozhodoval, jestli budu chodit zpívat do CMP nebo do CB. A v reálu moc dobře zpívat neumím, ale baví mě to, protože lidi se baví tím, co moc dobře neumí; kdyby to uměli dobře, tak to budou dělat profesionálně a ne jen pro zábavu.

= Interpretace =

Projevení se nenaplněných tužeb.

= Reference =

<references />

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-11-16</title>
    <id>26</id>
    <revision>
      <id>69</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:25:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-11-16''' sobota/neděle

''Klíčová slova: maškarní masky, špejle, dav lidí, silnice, traktor, koně, medvěd, aligátor, školení, civilní obrana, vzorce, balistika, vzduchovka, problémy''

= Včerejší den =

Celý den jsme byl ve srubu, jen dopoledne jsem se šel na chvilku jen tak v pantoflích projít do lesa. Vracel jsem se přes řepkové pole, pantofle pěkně zabahněné. Pak jsem se celý den pižlal s jednou okenicí, pořád jesm přemýšlel, z jakých prkýnek to udělat atd. Večer jsme ještě hoblovali nějaká prkna.

= Večer =

Chtěl jsem konečně dát do pořádku databázi odběratelů Hesel, prohlížel jsem si ten svůj starý perlovský skript, má necelých 1000 řádků, ale je tak nepřehledně zbastlený, že je v něm problém se vyznat. Za chvíli mě to tolik unavilo, že jsem si šel lehnout. Přispělo k tomu i to, že se tolik roztopila kamna, že tu bylo před 25°C a hrozné vedro, takže jsem si lehnul nahý.

= Obsahy snů =

== cirkus ==

Byly všude hromady lidí hlavně dětí, připravovala se nějaká akce, jakoby maškarní ples či co. A já tam pomáhal a dostal jsem za úkol nalepovat nějaké masky, co si namalovaly děti, na špejle. Jenže mi to nebylo docela jasné, jak to mám nalepovat, nebo spíš jsem si mysel, jak to asi bude, protože jinak to ani nešlo, jenže jsem se potřeboval ujistit, abych to náhodou nějak nezkazil.

A tak  jsem šel za tou holkou, co mi to vysvětlovala, a ona mezitím někam odešla a jak jsem za ní šel, ta jsem se dostal do nějakého průvodu na silnici, nějaký houf lidí se tam cpal a já mezi nimi. Nakonec jsem to snad nějak vyřídil, že ty špejle mají být tak, jak jsem si myslel, a šel jsem zpátky.

Ale to ten houf lidí byl ještě větší, byly to dva houfy lidí na silnici, které se tlačily proti sobě. A ještě k tomu koukám, že proti nám po té silnici jede nějaký traktor, a ještě k tomu po levé straně, takže jsem se museli hrozně moc cpát také nalevo do toho protiproudu, aby nás nezajel. A najednou koukám, za tím traktorem jdou ještě k tomu nějaká zvířata. Jenže těm zvířatům byly vidět jen nohy, protože ta zvířata byla všechna najednou přikrytá takovou obrovskou stanovou plachtou. Tak mi došlo, že je to nějaký pochodující cirkus.

Nejdřív šli myslím hnědáci, byly jim vidět ty hnědé nohy, tak jsem se bál, že mi šlápnou na nohu, jak jsem se jim snažil vyhnout a moc už nebylo kam. Za nimi snad nějakí velbloudi, a pak si pamatuji ještě na medvěda. Z toho jsem měl už trochu strach, aby se nerozzuřil. No a nakonec ještě nějaký aligátor. Ten pak na mě začal vyskakovat nějak nahoru a já pořád nevěděl, jestli jen tak ze srandy anebo jestli mi neukousne nohu. On byl takový jakoby částečně plyšový a částečně doopravdický. Nakonec mi tu nohu ale neukousnul, pdařilo se mi ho pokaždé tak nějak šikovně odkopnout, když moc dorážel.

== vzduchovka ==

Byl jsem na nějakém školení, v nějaké místnosti nějaký chlápek středních let s dlouhými hnědými vlasy vykládal cosi o válce a na způsob civilní obrany. Vůbec na první pohled nevypadal jako typický "zelený mozek", ale ten jeho výklad byl naprosto nudný a vyčerpávající a hlavně zcela nesrozumitelný.

Koukal jsem do nějakých skript, a ty byly plné všelijakých vzorečků a rovnic. Byly to snad všelijaké balistické křivky, jak se pohybují vystřelené náboje a já nevím co všechno. Říkal jsem si, to je divné, jako fyzik bych takovýmto věcem měl rozumět, a já z toho nechápal vůbec nic. Pak jsem to pro sebe uzavřel s tím, že kdybych to dostal u zkoušky anebo měl něco vypočítat, že si to určitě dokážu nějak odvodit, ale tady že je to asi nějak hrozně divně napsané.

Pak skončila teorie a že si půjdeme zastřilet ze vzduchovky. Kupodivu to nebylo na střelnici, ale normálně na nějakém chodníčku mezi paneláky, snad někde poblíž metra, normálně tam chodili lidi. Tedy houby. Nejprve to bylo v nějaké velké místnosti, vypadalo to jako velká tělocvična nebo možná kostel. Teprve pak se to jakoby přesunulo. To povím.

Tak nás byla hromada lidí v řadě a před námi nějaký ten vercajk na střílení a někde vepředu nějaký terč. A já byl zrovna někde vepředu a tak jsem neváhal a hned jsem se toho chopil jako první, abych si to odstřílel a nemusel pak čekat, až na mě přijde řada.

Původně to snad vypadalo jako normální vzduchovka, ale pak, jak jsem to všelijak natahoval, se tam přesouvaly ty jednotlivé železné části, až to jednu chvíli vypadalo jako nějaký samopal, no a nakonec ty části zase zapadly do sebe, takže se to celé smrsklo a byla z toho obyčejná vzduchová pistole. Ale nějak divně se natahovala, muselo se tam něčím táhnout dozadu a já si nebyl jistý, jestli už je to natažené. A já zusil natáhnout ruku s tou pistolí, ale trochu se mi klepala, tak jsem se ptal, jestli se střílí jednoruč bez opory anebo obouruč s oporou. Oni říkali, že s oporou, ale já si to vyložil jen jako s oporou o tu levou ruku.

Pak jsme měli každý asi pět výstřelů na terč. Byly tam nějaké škatulky s diabolkami, jenže každá byla nějaká jiná, jiný tvar, jinou velikost, některé byly nějak nalepené nebo napasované v sobě, bylo problém najít nějakou, která by tam pasovala. (Ale tenhle problém s diabolkami se možná objevil až později v tom snu.)

Těch problémů se začala projevovat celá řada. Také tam byl takový výsuvný stojan, jakoby natahovací pantograf, to nevím, k čemu měl sloužit. Myslel jsem, že jako jakýsi stativ, že se do toho ta zbraň měla vsunout, jenže ono to nešlo pořádně naštelovat, muselo by se asi střílet zkrz nějakou rouru v tom, zase jsem tím strávil spoustu času, nakonec jsem to zavrhnul a že budu střílet bez toho.

Pak jsem měl zase problém s brýlemi. Vzal jsem si brýle na čtení, abych viděl na mušku, jenže pak jsem zase neviděl na terč. A když jsem si sundal brýle na čtení, abych viděl na terč, tak jsem zase neviděl na mušku. Tak jsem přemýšlel, jak se takové věci řeší.

Pak tedy, že zakleknu k výstřelu. Jenže kolem mě na zemi byly všude samé tašky, těch studentů, co tam byli se mnou, každý si dal tašku na zem, takže nebylo možné se tam nějak vejít. Tak jsem pořád odhazoval ty tašky.

No a pak se nějak zjistilo, že snad máme střílet z jiného místa nebo co, jaký toho byl důvod, že namísto v té místnosti jsme byli venku, na nějakém svahu. Já jsem se divil, že mi ti ostatní ještě moc nenadávají, že jsem ještě ani nevystřelil a že se nedostali kvůli mě na řadu, ale prostě už jsem z toho měl takový trapný pocit, že mi to moc dlouho trvá. Tak jsem se rozhodnul, že konečně vystřelím, ale zjistil jsem, že vůbec nemám tušení, kde je ten terč, že ho vůbec nevidím. Ale už jsem byl tak nepružený, že jsem prostě vystřelil nazdařbůh někam do neznáma.

Taprve pak jsem si uvědomil, že jsem ten terč nemohl vidět, protože jak jsem odešli někam jinam, tak teď je mezi námi a tím terčem nějaký kopeček. A ten terč je od nás asi 100 m za tím kopečkem.

Tak jsme šili kousek blíž a jakoby stranou a to teprve bylo to místo na tom chodníčku mezi paneláky, které jsem popsal dříve. Bylo mi divné, že všude chodí hromada lidí a že tam máme střílet. Tak jsem zalícil a zrovna se mi v zorném poli objevila hlava nějakého chlápka, co šel zrovna kolem. No pak přišly ještě ty problémy s těmi hrbolatými diabolkami.

Chtěl jsem tam tu diabolku nacpat do té hlavně, ale ono mi to nějak nešlo. Normálně do tzv. "plivátka" se ta diabolka nacpala takovým šroubkem s takovou jehlou, tady byly taky takové jehly, jenže se závitem, a jak jsem to tam chtěl nacpat a kroutil jsem s tím, tak ta diabolka lezla naopak ven a ne dovnitř. Tak jsem pochopil, že to asi není zastrkávátko, ale naopak nějaké vytahovátko na zaseklé diabolky.

Už si nevzpomínám, jak to nakonec dopadlo, ale myslím, že jsem si už ani nevystřelil.

= Ráno =

Probouzel jsem se několikrát ještě za tmy, také kvůli tomu, že jsem měl rýmu a tak jsem dýchal pusou a měl naprosto vyschlý či ublemcaný jazyk. Nakonec jsem se probudil po 7 hod za svítání, vstal a asi hodinu zapisuji ten sen.

= Interpretace =

Už kdysi dávno (před dvaceti lety) mě můj šéf na klinice, se kterým jsme se neměli moc rádi, nazýval "váhavým střelcem". Nevím, jestli to zahrnovalo i narážku na znamení zoodiaku, ve kterém jsem se narodil. (Že by to zoo souvilelo i s těmi zvířaty ve snu? No ale souhvězdí koně a aligátora neznám...) (Také snad byla nějaká knížka "váhavý střelec".) No a tak se stalo, že jsem i tuto svojí lehce posměšnou přezdívku akceptoval (podobně i jako toho Kychota). Takže v tomto dnešním snu o vzduchovce se v tom jasně vidím jako v zrcadle. Také to, co jsem dělal celý den s tou jednou okenicí, že jsem se pořád nemohl rozhodnout, jaká prkna na to použiju, jestli ta anebo ona a nakonec jsem uříznul zase nějaká jiná, takže do večera jsem to nestihnul a žena mi za to zase nadávala.

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-11-17</title>
    <id>27</id>
    <revision>
      <id>70</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:26:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-11-17''' neděle/pondělí

''Klíčová slova: částice, tance, kolové tance, tramvaj, 19, Karlovo náměstí, ubytovna, šatna''

= Včerejší den =

Rána mrholilo; dopoledne jsme byli v katol. kostele v Kalné, pak jsem dělal horní okenice. Celý den jsem byl ve srubu.

= Večer =

Opravuji perlový skript na tisk adres na odesílání Hesel. Začal silný vítr. Spát jdeme asi ve 22 hod.

= Obsahy snů =

== částice ==

Počítali jsme nějaké radioaktivní částice.<ref>Počítání částic je jedna z úloh biofyzikálního praktika.</ref>

== tance ==

Tancovali jsme nějaké kolové tance, jeden byl fakt takový hodně zajímavý a zvláštní. Pak jsem koukal na jeho zápis a pak jsem se také viděl na nějakém video záznamu a říkal jsem si, jak mi to tam docela jde. Jenže pak jsem si všimnul, že ten chlápek, který to tam tancuje, je blonďatý, takže to asi nejsem já.

== tramvaj ==

S nějakým malým klukem jsme měli jet na nějakou ubytovnu nebo co to bylo. Měli jsme jet nějakou tramvají dole z Karláku, směrem jakoby do Vodičkovy. Tam někde byla ta ubytovna a měla to být tramvaj č. 19. Ta tramvaj snad projížděla tou ubytovnou, měla tam dvě stanice. Moc to už nechápu, tu logiku, vystoupili jsme asi na té druhé stanici a pak jsme na ni ještě čekali a ona už nejela, tak jsem nějak pochopil, že za tou první stanicí se to nějak rozdvojuje a pak v té druhé už to jezdí jen jednosměrně jakoby na konci smyčky.

Byl jsem v té ubytovně, možná to byl spíš nějaký ústav nebo nějaké zařízení pro děti, a byli tam nějací malí tvorečkové, jednoho jsem si vzal k sobě, byla to nějaká plyšová žižalka, jakoby.

= Oneroidy =

Procházel jsem omylem nějakou dámskou šatnou a zrovna se tam svlékaly nějaké dvě dívky, čekal jsem, že mi budou nadávat, ale ani jim to nevadilo.

= Ráno =

Probudili jsme se sami někdy po 7 hod, akorát vycházelo slunce, je hezké celkem jasné ráno, venku jsou 4°C, ve srubu je 11°C. Oblékl jsem se za začal zapisovat.

= Emoce =

Celkem dobré a příjemné, jen někde v hloubi mám ještě nějaký strach (v Praze budu muset řešit nějaké problémy).

= Interpretace =

Částice jsou pracovní záležitost, i když dost okrajová – jedna z mnoha úloh, které mě zvlášť moc nezajímají, tak nevím, proč zrovna částice. Ale je možné, že to byla jakási vzpomínka na mého bývalého šéfa doc. Blažka, který před několika lety zemřel, protože takové věci byly jeho doménou. Měl ve skříni spoustu fotonásobičů, některé rozebrané.

Tancování je zase jedna z věcí, které mi chybí, ty tance v tom snu byly fakt docela hezké.

No a tramvaj je už celkem zdomácnělá záležitost v mých snech. Nějak se to tam musí trochu poplést, s těma kolejema a tak.

= Reference =

</references>

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-11-20</title>
    <id>28</id>
    <revision>
      <id>71</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:26:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-11-20''' středa/čtvrtek

''Klíčová slova: kresby, domy, střechy, krovy, Malá Strana,   perspektiva, průmět, průhled, spodní vrstvy, Petr Havránek.

= Předcházející den =

Ve středu jsem ještě ráno zápasil něco s Hesly (databáze, faktury atd.), pak jsem utíkal dolů do Motola na pohovor se šéfem, pak nahoru do Motola vyšetřovat, pak zase hned domů nevímco, asi zase Hesla. Pak od 17h jsem zase učil, náhradní hodina za pondělní výuku, která odpadla kvůli státnímu svátku. Chtěl jsem s Juanem na pivo, ale ten nemohl, a tak zase domů asi na Hesla. Spát jsem šel ani nevímkdy, předpokládám, že někdy kolem půlnoci.

= Obsahy snů =

== kresby ==

Koukal jsem na nějaké kresby tužkou, které znamenaly nějaké archotektonické pohledy na nějaké stavby, snad domy na Malé Straně, nebo tak nějak. Byly hrozně precizně provedené, snad i nákresy krovů z mnoha staveb, ale v perspektivním či axonometrickém průmětu. Také tam byly vyznačené průhledy do dalších, spodních vrstev. Pak mi došlo, že jsem to kreslil já sám, jen jsem v první chvíli nechápal, že bych to tak dokonale mohl vykreslit.

== Petr Havránek ==

Něco s Petrem, jenže už nevím co. Nějakým způsobem byl v tom snu přítomen.

= Ráno =

Ráno jsem se budil budíkem, protože jsem musel kmitat brzo ráno do práce, a pak celý den jsem pořád jen kmital, takže nebyl čas na zápis snů. Nakonec jej zapisuji až další den večer do notebooku, při cestě do Prahy vlakem z Brna z [[Mefanet|Mefanetu]].

= Vztah k realitě =

Petr Havránek byl můj kamarád, o pár let mladší, než já, ale už před pár lety zemřel. Ale v tom snu to snad nebylo jasné, že by byl už po smrti.

= Emoce =

Ten sen o těch kresbách byl hrozně živý, takže jsem dlouho vůbec nechápal, že se mi to jen zdá. Nějak na mě hrozně silně zapůsobil, ale naprosto nedokážu říci, proč a co bylo tím důvodem. Hodně detailů jsem za ty dva dny zapomněl, ale i po dvou dnech ve mně zůstal aspoň kousek toho zvláštního pocitu té "snové reality", pocitu, že to bylo skutečně zvláštní.

= Interpretace =

Ten sen jako takový jsem moc nechápal, až teprve teď, skoro po dvou dnech, jak jej zapisuji, mě trochu překvapují vlastní slova, která při tom používám. Jako ta perspektiva, průhled, spodní vrstvy, že mě to až přimělo dát ty výrazy do klíčových slov. Jako bych v těch podrobných nákresech z jakési perspektivy ze shora a trošku stranou hleděl šikmo dolů a v těch kresbách se mi odkrývaly průhledy do samotné konstrukce. Ale byly to hlavěn konstrukce střech, takže něco, co něco zakrývá, kryje. Ale ta střešní krytina už tam nebyla, jenom ty konstrukce, krovy, které tu krytinu předtím nesly. Jakoby se odloupla nějaká vrchní vrstva a pod ní ještě poodkryly i nějaké trochu hlubší.

Nicméně může to mít i souvislost s tím, že jsem před pár lety skutečně projektoval dřevěné krovy pro náš dům, který se doposud nepodařilo postavit. Dům, to vnímám jako silný snový symbol, tak že nemám ani daleko k tomu, domnívat se, že ty vnější neúspěchy při zařizování povolení k tomu domu jsou jen nějakým odrazem mých vnitřních nesrovnalostí.

Co se týče Petra H., tak to si teď už nedokážu dovybavit tu snovou situaci a ten kontext.

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-11-21</title>
    <id>29</id>
    <revision>
      <id>72</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:27:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-11-21''' čtvrtek/pátek

''Klíčová slova:''

= Předcházející den =

Ve čtvrtek jsem od rána učil v Motole praktika, odpoledne jsem měl dost fofr, nejdříve jsem si myslel, že ještě odpoledne stihnu odjet do Brna na [[Mefanet]], sice už po čtvrtečním programu, ale aspoň na společenský raut pokecat s lidmi, se kterými na sebe nemáme moc času. Ale brzy jsem to vzdal, nedalo se to stihnout.

Odpoledne jsem ještě z domova obtelefonovával místa, kde by se dala sehnat basa speciálního piva Comenius z Uherskobrodského pivovaru Janáček (e-maily, které jsem na to téma rozesílal už pře týdnem, zatím neměly velký efekt). Z tohoto pivovaru jsem dostal avízo, že zavážejí také supermarket v Brně – Slatině, který nedávno přešel pod Penny. Ale telefon se tam nedal sehnat, nakonec nějaký mobil na kohosi, sháněli tam pokladní. Že od Janáčka cosi berou, měli tušení, ale jestli Comenia, to netušili.

= Večer =

Ještě večer doma jsem tisknul faktury a adresy na Hesla, která Alena balila, a až někdy před půlnosí jsem se dostal k tvoření prezentace na [[Mefanet]]. Alespoň jsem si stahoval nějaké obrázky apod., že to dodělám při cestě vlakem. Spát jsem šel možná tak v jednu nebo ve dvě po půlnoci.

= Obsahy snů =

N/A

= Ráno =

Probudil mě budík asi tak po třech hodinách spánku a neměl jsem ani tušení, jestli se mi něco zdálo nebo ne. Měl jsem třičtvrtě hodiny na to, abych stáhnul ještě nějaké věci z Netu do notebooku, sbalil se a běžel na vlak do Brna. V kvádru, s vlající kravatou, v LH botkách s klouzavou podrážkou, na zádech malý baťůžek s notebookem a přes rameno velký kletr na basu lahváčů. Ráno byla kosa, ale ještě nemrzlo, jinak bych se bál, že se sebou někde švihnu.

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-11-22</title>
    <id>30</id>
    <revision>
      <id>73</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:27:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-11-22''' čtvrtek/pátek

''Klíčová slova:''

= Předcházející den =

Jel jsem vlakem Ex 573 6:33 z Holešovic do Brna (příjezd 9:15). Po sectě jsem na notebooku připravoval prezentaci. Na konferenci [[Mefanet]] do hotelu Voroněž I. jsem dorazil před 10 hod a ještě jsem asi hodinu dodělával prezentaci, kterou jsem měl ve 12:15 hod. (Ještě před ní mě zaujala prezentace Čestmíra Štuky z 1. LF UK na téma "Teorie a praxe znovupoužitelnosti výukových objektů", kde ke konci zmínil i Wiki.) Po své prezentaci jsem šel ještě na Panelovou diskusi na téma "Jak v krátké době naplnit výukové portály uspokojivým a kvalitním obsahem?" a pak už byl konec konference a oběd.

Po obědě jsem z hotelu vyběhnul do hustého deště. Naštěstí to byla jen krátká přeháňka, přeběhnul jsem most a běžel navštívit kamaráda Klimakose, který leží v nemocnici "U milosrdných bratří". Jen v rychlosti jsem stačili dát v bufáči pito a kafe a já ještě letěl do Penny marketu na Slatinu pro Comenia, ale neměli ho tam. Jen tak tak jsem pak stihnul o 10 minut zpožděný vlak R 276 Slovan z Blavy do Prahy. Během cesty zapisuji ještě [[předcházející sen|../2008-11-21]], který si ještě pamatuji.

Ve Žďáru nad Sázavou koukám z okna vlaku a děti, které vystupují z vlaku, se na peróně brouzdají 10 cm vysokou vrstvou čerstvě napadaného sněhu. vzpomenu si na chvíli, kdy jsem si ráno obouval svoje LH botky s hladkou koženou podrážkou a říkal si, snad to nebude dneska moc klouzat, abych si nerozbil hubu a notebook v baťůžku a na zádech s kletrem, plným lahváčů. I v Havlíčkově Brodě je pořád hustě zasněženo. Je to letos první sníh. No uvidíme v Praze.
  

= Večer =

= Obsahy snů =

== Jirka Šrajer ==

Jirka Šrajer seděl za stolem u počítače a pod sebou měl pedálnici se třemi pedály. Zadával data pro nějaké rozsáhlé statistické soubory a tak na tom jednom pedálu měl Enter, aby mu to šlo rychleji.

Pak snad nějak umřel neb o co já vím, ale šlo o tu pedálnici, kdo ji jako zdědí, kdo ze spolupracovníků si ji vezme. Mně se líbila, jenže pak jsem uznal, že bych ji tolik nevyužil a že bude užitečnější, když ji bude mít někdo, kdo také bude vkládat nějaká rozsáhlá statistická data.

== krabička ==

Byla to nějaká krychlovitá krabička, složená ze dvou, které se do sebe zasouvaly, jenže nikoli těsně, mezi stěnami byla malá mezera, snad půl nebo jeden cm, a jí pronikalo nějaké záření a to se mělo měřit, jak ten paprsek se pohybuje v té mezeře.

== lepidlo ==

Šlo o nějaké klinické vyšetření, kde se měla nějaká sonda mazat nějakým gelem, a koukám, sestra má na misce s tampóny atd. několik tub lepidel na gumu. Tak se divím, a někdo mi říká, že to má namísto toho gelu, že to funguje bezvadně. Já se divím, že se to nepřilepí, a oni že ne, že je to OK. A pak tam někdo rozmatlává to lepidlo na takovou kaši.

==  ==

==  ==

= Ráno =

Budí mě budík po 5 hod. ráno, v 6 jedem s kazatelkou a dalšími autem na setkání s partnerským sborem v Berlíně – Rixdorfu.

= Emoce =

= Vztah k realitě =

= Interpretace =

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-11-23</title>
    <id>31</id>
    <revision>
      <id>74</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:28:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Sny/Databáze/Kychot/2008-11-23''' sobota/neděle

''Klíčová slova: ekologové, stromy, dívka v černém, Karlovo náměstí, kurátor, koleje, policie, výkop, prasklé potrubí, voda''

= Předcházející den =

Ráno jsme jeli do Rixdorfu, už z Prahy byla rozčvachtaná silnice a chvílemí sněžilo, v kopci to pbčas pěkně klouzali. Dorazili jsme někdy po dvanácté, po obědě jsme vyrazili do Berlína, nejdřív busem na Potsdammer Plaz, mrzlo a byla tam vybudovaná klouzačka na pneumatiky. Pak zkrz památník obětem holocaustu a zkrz Brandemburskou bránu na kafe, protože byla fakt dost kosa a a fučelo to od severozápadu a já si nevzal ani svetr. A pak od Reichstagu stovkou (patrovým busem) k vybombardovanému ev. kostelu na paměť císaře Viléma (vedle je postavený nový, má zajímavé varhany). Pak na U-Bahn a zpátky do Rixdorfu (stanice Karl-Marx-Strasse).

Po večeři na Singstunde od 19 hod, pak ještě malé posezení, vyndali jsme při té příležitosti ty lahváče Comenius.

= Večer =

Pak jsme ještě všelijak kecali a spát jsem šli možná tak někdy mezi jednou a druhou po půlnoci. Spal jsem u Motlů.

= Obsahy snů =

== ekologové ==

Pohyboval jsem se pořád mezi nějaými ekology nebo lidmi, co dělají nějaké posudky a nějak se snažil nepřímo nakonec dospět i k tomu, aby mi pomohli s nějakým souhlasem. Ale byly to takové divné případy. Třeba někdo na nich chtěl, aby se nějaká malá lokalitka vyhlásila za chráněnou, jakože kdyby se tam udělaly nějaké podmínky, že by tam začlo cosi růst, a já se bavil s tím chlápkem, co to po něm chtěli, a on říkal, že nejdřív by se tam muselo nechat vyrůst nějakých pár stromů, aby vrhaly nějaký stín, a pak pod nimi že by to možná mohlo růst, ale že ze všeho nejtěžší by bylo to pak nějak vyhodnotit, a výsledek všeho velmi nejistý, a co že to na něm ti lidi chtějí.

== kurátor ==

Tohle se konalo někde jakoby pod průchodem na Karlově náměstí, já nevím co, ale vždycky jsem vykouknul z toho průchodu a koukal, jestli mě nevidí nějaká holka, která vždycky v nějakých intervalech chodila od křižovatky na tom rohu, co je Novoměststká radnice. No nakonec mi to už nějak nevadilo, jestli mě nevidí, bylo tam víc lidí a já nejdřív nechtěl, aby věděli, že jsem kurátor. Kvůli nějakým papírům, které jsem měl podepsat a tak. Ale pak mi to zase nějak přestalo tolik vadit, a najednou se začali shánět, jestli tam náhodou není kurátor, a někdo řekl, že tady je, a ukazoval na mě. Jenže nakonec se zase ukázalo, že to měl být kurátor pro něco jiného, nějaký evangelický a ne já, takže jsem to nakonec podepisovat nemusel.

A pak se to zase zvrhlo na nějakou ekologii, objevila se tam ještě nějaká další ekoložka, byla v nějakých černých kalhotech, jakoby džínách, a asi i horní část oblečení měla černou, nejdřív jsem se jí nějak bál a byl jsem vůči ní hodně opatrný, asi to bylo nějaké velké zvíře, tak abych si to nějak nepokazil. Ale ona pak ke mně nějak přišla a dala si mi hlavu do klína, na té ulici jsme byli na nějakém kanapi, a tak nějak zase dál probíhala ta ekologická diskuse a ona přitom měla položenou hlavu na mém klíně, nejdřív jsem z toho měl dost ambivalentní pocity, jako že ideově to je člověk, se kterým stojíme, i když se to ještě navenek neprojevilo, proti sobě, ale fyzicky mi to bylo celkem příjemné, a na konec převážil spíš pocit té fyzické příjemnosti a už jsem se jí tolik nebál.

== prasklá voda ==

A to jsem se dostal zase někam dál v té Praze, jakoby někam poblíž Výtoně, jenže to byla taková malá ulička, po které odbočovaly tramvajové koleje, a já se potřeboval někam dostat tramvají. Ona možná v tom snu byla ta ulice jednu chvíli širší a pak zase užší. A na kraji se něco kopalo, byly tam taková ta prkna jakoby zábrany a proti jedlo nákladní auto a já jsem se mu musel vyhnout, ale ono se nakonec vyhnulo před těmi zábranami. A šel jsem jakoby k té Vltavě. A pak se tam zase něco řešilo s těmi ekology. A také tam stálo policejní auto, a já nějak nechtěl, aby mě viděli, ale nakonec jsem tam dvakrát prošel kolem, nějk jsem přecházel sem a zase tam, ale k nějakému konfliktu s nimi zase nedošlo.

A pak jsem se zase nějak dostal na začátek té ulice a znovu jsem šel tím stejným směrem jakoby k Vltavě a říkal si, už je hrozně pozdě, asi před půlnocí, měl bych stihnout ještě nějakou tramvaj. Ale najednou koukám, ono to je rozkované už i tam , co vedou koleje, tak si říkám, to je blbý, to už tudy žádná tramvaj nepojede, jak se dostanu zpátky? To abych snad šel pěšky.

A jdu zase po druhé straně té ulice, co tam kopali ti vodaři, a nějak se s nimi bavím, a říkám, že by to mohl být nějaký ventil, a oni tam kopli k tomu ventilu a něco vytáhli a opravdu se ukázalo, že tam byl praský kus litiny, už to bylo staré zrezivělé, a tam tudy že ta voda tekla. Ono to bylo už snad poněkolikáté, pořád byly s tím potrubím nějaké problémy.

= Ráno =

Budík jsem měl na 8:30, ale probudil jsem se sám ještě asi o hodinu dřív, tak jsem ještě stihnul v pohodě zapsat sny a přečíst Heslo a perikopu.

= Emoce =

Dopisuji až večer při zpáteční cestě, takže si už moc nepamatuji. Nejspíš trochu rozporuplné pocity z těch ekologů a pak s tou jednou s hlavou na klíně. Takové střídání pocitů, chvílemi obavy, třeba s tím, jak se pak dostanu domů.

= Interpretace =

Ty ekologové, to jsou odrazy emočné nabitých vleklých záležitostí z reálů, ze kterých mám trochu strach. No a pak zajímavé zase ty tramvajové koleje, přerušené tím výkopem a hledáním prasklého rezavého potrubí, a tím porušeným vodovodním soupětem, tam by se daly hledat jakési hlubší symboly.

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-12-20</title>
    <id>34</id>
    <revision>
      <id>75</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:28:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>rekat</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Databáze/Sny/Kychot/2008-12-20''' pátek/sobota

''Klíčová slova: N/A''

= Předcházející den =

Od rána mě ještě bolela hlava. Dopoledne jsem se snažil vyřešit ještě spoustu všelijakých věcí, hlavně jsem si šil knihu a pak si jí ještě večer běžel oříznout. Pak jsme jeli za tchýní do Jizrských hor.

= Večer =

Přijeli jsme někdy asi tak kolem půl dvanácté, takže spát jsem šel někdy po půlnoci.

= Obsahy snů =

== N/A ==

N/A

= Ráno =

Ráno mě ještě nebylo zcela dobře, pořád mě bolela ta hlava, asi nějaké nachlazení. Nějak jsem si nedovedl žádné sny vybavit a ani mně to moc nevadilo, říkal jsem si, že to aspoň nebudu muset zapisovat.

= Reference =

<references>

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sny/Databáze/Kychot/2008-12-21</title>
    <id>33</id>
    <revision>
      <id>76</id>
      <timestamp>2009-01-09T17:29:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>2</id>
      </contributor>
      <comment>/* Reference */</comment>
      <text xml:space="preserve">'''Databáze/Sny/Kychot/2008-12-21'''

''Klíčová slova: kopec, zámeček, staveniště, potrubí, drzý kluk, kutálející se lahev, rána do obličeje, sál, přednáška, inzerát, klouzavé boty, skákání, snížená gravitace, strop, jízdní kolo''

= Včerejší den =

U tchýně na návštěvě v Jizerských horách. Mluvili jsem spolu a odpoledne jsem se také pokusil dělat něco se zvukem a s tím laděním varhan na notebooku.

= Večer =

Koukali jsme na starý černobílý americký film z padesátých let "12 rozhněvaných mužů", kde nějaká komise, složená z dvanácti pozvaných chlapů (o začátek filmu jsem přišel), měla rozhodnout o vině či nevině chlapce, který byl obviněný z vraždy svého otce. Zatímco na začátku všichni byli přesvědčeni o jeho vině a o dostatku důkazů, během diskuse se jejich přesvědčení neustále zpochybňovalo a v závěru se všech dvanáct vyslovilo pro jeho nevinu. Šlo tam hlavně o psychologii, kdy si každý řešil nějaké své vnitřní problémy a resty z minulosti a promítal si je do tohoto procesu, takže jejich momentální hlasování bylo ovlivněno spíš vlastními záležitostmi, než skutečně objektivními důkazy. Hrál tam také Jiří Voskovec a my jsme celou dobu hádali, který z nich to asi bude.

= Obsahy snů =

== drzý kluk ==

Byli jsme v nějaké velké budově na kopečku, možná to byla nemocnice nebo nějaký zámeček, a koukal jsem z okna, a dole se něco stavělo, nějaký výkop pro nějaké trubky. Akolem toho staveniště chodili lidi a mezi nimi nějaký drzý kluk a ten tam kopnul do nějakého kusu trubky či láhve, která patřila nějakému chapíkovi z té stavby, a ona se kutálela kolem a pak dolů, takže se málem skutálela z toho kopce, naštěstí ji někdo nohou zastavil. A přišel tecn chlápek, co mu patřila, a mezi ním a tím klukem vznikla hádka a nakonec (myzlímže ten chlápek tomu klukovi) dal ránu pěstí do čelisti, tak on pak odešel. 

== inzerát ==

A byli jsem pořád nahoře v nějakém sále, rozděleném sloupy, a vedle právě nějaký chlápek dokončoval něco o tom, jak chránit stromky proti okusu zvěří. A já říkám Aleně, hele, to je zrovna ten chlápek, který na to téma bude mít přednášky, tady je o tom inzerát. A ukazuji jí inzarát v nějakém časopise, ten inzerát měl asi čtyři řádky a v těch čtyřech řádcích toho bylo hrozně moc, protože se tam používaly podobné ikonky a zkratky, jako v jízdních řádech, čímž bylo vyznačeno třeba to, že ty přednášky probíhají ve všední dny v pondělí až pátek a že v polední budou obědy v restauraci (symbol jídelního vozu). A ještě několik různých smajlíků tam bylo, bylo to také trochu jako rébus, takže jsem si říkal, že je to asi také trochu jako vstupní test, aby na tu přednášku chodili lidé už s určitým IQ, a také jsem si nebyl 100% jistý, jestli jsem to pochopil všechno správně, a tak jsem to dal Aleně a neříkal ji svojí interpretaci, aby na to přišla sama a mohli jsme si ty výsledky pak porovnat. Jenže to vypadala, že je tam navíc nějaká tisková chyba, že tam jsou nějaké dva řádky v tom inzerátu asi prohozené a jeden z nich je vzhůru nohama, takže ty ikonky mohly po otočení dávat jiný smysl. 

== skákání ==

A vyšel jsem z toho zámečku ven a čel jsem dolů do nějaké uličky, bylo také trošku kluzko anebo jsem měl své klouzavé renesanční LH boty, už přesně nevím, ale musel jsem dávad bacha, abych sebou nešvihnul. A dole ta ulička byla z něčeho jako kočičích hlav. A já zkusil vyskočit a zjistil jsem, že mi to docela dobře jde, byly to takové plavací skoky, něco mezi plaváním a lítáním, jakoby s měnší gravitací. Takže jsem z fleku, jen z takového podřepu, vyskočil rovnou nahoru do několika metrů a pak jsem zase pomalu padal dolů, takže jsem během toho pádu mohl dělat ještě všelijaké blbinky a různě se u toho kroutit a pokládat se do roviny a tak. A kus vedle taky stály nějaké dvě holky a tím pádem také byl důvod se předvádět.

A pak jsem šel kus dál a byl jsem v nějaké místnosti s vysokým stropem a tam jsem skákal až ke stropu. A na stropě byly takové háky a tak jsem se chytil za jeden hák a visel na něm celkem bez problémů. A v těch hácích byly zasunuté nějaké tyče a z těch tyčí pak byly tři rámy od jizdních kol. A já na ty rámy koukal zblízka, první byl myslím stříbraný a další červený a další nevím už jaký. A vedle mě se objevila Alena, také tam visela a já jí říkám, tak vidíš, tady s tím rámem jsem měl nějaké pletky. A koukal jsem zblízka a na tom rámu byla nějaká značka a maliká pěticípá hvězdička. A já říkám, no pěticípé hvězdičky zrovna nemusím.

= Ráno =

Nejdřív mě probudil ještě za tmy nějaký šramot. Tak jsem se už skoro automaticky snažil nejdřív uvědomit si ty sny, které se mi zdály, abych si je přenesl do té trvalejší paměti a mohl je ráno zapsat. Jenže jak jsem se je takhle pokoušel přepsat do té denní paměti, tak jsem si uvědomil, že se probouzím, a to se mi zase nelíbilo, protože jsem chtěl ještě spát a začal jsem se bát, že se mi pak už nepodaří znova usnout. Tak jsem přestal s přepisováním si snů do denní paměti a zase jsem usnul.

Tak jsem se pak znova probudil sám už za světla a snažil jsem si vzpomenout si na ty sny, ale ještě jsem asi nebyl zcela probuzený a tak se mi tam najednou začaly asi míchat nějaké oneroidy. Takže jsem si najednou nebyl jistý, jestli se rozpomínám na to, co se mi zdálo v noci, anebo se mi to začíná zdát zrovna teď, když na to myslím. Byly to takové jemné niance, že jsem myslel na to, co se mi zdálo, a jak to pokračovalo, a najednou jsem zjistil, že to pokračování toho snu si vlastně vymýšlím až teď, během takového polospánku. Tak jsem se raději probudil rovnou, abych mohl myslet na to, co se mi doopravdy zdálo.

Tak jsem pak vstal a vzal si notebook ke snídani a hned jsem to napsal. 

= Emoce =

Bylo příjemné nakonci to skákání, nebylo to lítání, protože tu gravitaci jsem nepřekonal zcela, ale z větší části ano, takže to mohlo být podobné asi tak jako při pohybu na Měsíci, kde panuje gravitační zrychlení o velikosti přibližně g/6. Zajímavé bylo, jak jsem tím skákáním původně překonal ten strach z uklouznutí v těch klouzavých botách. A bylo příjemné dělat ty pitominky a frajeřiny při tom padání, že jsem se jakoby ješě těsně nad zemí položil do vodorovna a třeba i chodil nebo odrážel od svislé zdi a pak se ještě před dopadem zase stačil obrátit na nohy, dopadnout do podřepu a z toho podřebu se zase odrazit k dalšímu obřímu skoku. 

Pak to pokračování na stropě té místnosti bylo také zajímavé, že člověk mohl tu sníženou přitažlivost využít k tomu, že jsem visel na jedné ruce za dva prsty zaháklý jen na háčku u stropu a dělat frajera zase tam  – dole v té místnosti seděli normálně lidé, jakoby nějaká restaurace to byla nebo tělocvična nebo co, a koukali nahoru. Na ty ostatní lidi ta snížená gravitace asi neplatila anebo na to ještě nepřišli, já nevím. O to překvapivější bylo, že se pak na tom stropě vedle mě objevila najednou moje manželka a viseli jsme vedle sebe. Těch háčků na stopě nějak přibylo a na některých z nich byla zavěšená ta kola, či spíš už jen ty rámy z nich, ale nové, jakoby přímo z fabriky, dokonale nastříkané a ještě s těmi štítky. A divné, že jsem se pak ženě přiznával k nějakým dávným nevěrnostem.

= Vztah k realitě =

Včera v tom filmu byla scéna, jak jeden z mužů říkal, že by nafackoval nějakému klukovi, a pak zase scéna, kdy jeden z nich říkal, jak mu jeho syn dal pěstí do čelisti.

Ten inzerát nevímm, ale každopádně ochranu stromků vůči ohryzu musím každoročně řešit, letos na podzim také.

= Vztah k jiným snům =

Není to časté, ale tu sníženou gravitaci ve snu tu a tam zažívám. Už se skoro nepamatuji, že bych měl sny, kdy jsem dooprvdy létal, to bylo už hodně dávno anebo jen málokdy. Ale tu a tam je občas nahradí právě sen, kdy mohu tu sníženou gravitaci využít k takovým velkým plavným pomalým skokům.

= Reference =

<references />

[[Kategorie:Sny Kychota]]</text>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>