Sny/Databáze/Kychot/2017-06-10 pátek/sobota
Klíčová slova: máma, oběd, Matěj, kolo, tramvaj
Minulé období v reálu
editovat- 2017-06-09 čtvrtek večer: Zapomněl jsem, že je noc kostelů. Probudil jsem se asi ve 20 hodin (viz ../2017-06-09), měla se blížit bouřka, měl jsem strach, že nestačím dodělat střechu na kadibudku, tak jsem makal jak blbý. Skutečně kolem 23. hodiny začalo lejt, dle předpovědi, zhruba jsem to dodělal, aby do ní nepršelo, uklízel jsem věci v dešti. Hrozně mě přitom pořád bolela hlava. Ještě jsem šel dofouknout bazén, ale žába už byla celá děravá, byl to problém. Vzal jsem mýdlo a štětec a šel zjistit, kudy uniká vzduch. Kupodivu u špuntů ne. Omatlal jsem celý bazén dokola mýdlovou vodou, ale nezjistil nic. Rozhodl jsem se, že už nebudu spát v maringotce, a přestěhoval jsem si nejnutnější věci (prádlo, pyžamo, nějaké jídlo) do ložnice. Na noc jsem si vzal Brufen. Šel jsem spát do ložnice, ale nechtělo se mi spát. Vzal jsem si knížku Praha Esoterická, skoro pořád o zednářích. Podívám se vedle titulní strany a vidím dedikaci:
"Život je při všestranné lékařské péči celkem snadno vyléčitelnou chorobou" Všechno nej a nej. Marcela Praha 26. 11. 2002
Na tu knížku se nepamatuji, kde se vzala u mně v knihovně. Aha, k narozeninám před patnácti lety. Nějaká Marcela. Usilovně přemýšlím, jaká to mohla být Marcela? Nakonec usuzuji, že asi Marcela C. Už umřela, před mnoha lety. Byla mladší než já.
Čtu asi do 01:30 několik kapitol.
Obsahy snů
editovatPo škole na oběd
editovatPo škole jsem šel k nějakým lidem na oběd. Ale když se mě pak máma ptala, kde jsem tak dlouho byl, tak se mi to nechtělo přiznat a říkal jsem, že jsme měli tak dlouho školu. A snažil jsem se spočítat, kolik hodin bych měl být ve škole, aby to tak vyšlo. A měl jsem problém to spočítat.
Matěj
editovatJedu s malým Matějem tramvají, vystupujeme u Národního divadla. Ale potřebujeme ještě kus dál, tak ho vezu na kole. Je to malé dětské kolo, blbě se mi na něm jede, a Matěje mám přehozeného napříč na klíně na zádech. Mezitím usnul a ruce se mu bezvládně klátějí rozpažené šikmo za hlavu k zemi. Lidi si možná myslí, že už umřel, může to tak vypadat, ale je to tak hluboký spánek. Bylo to od Národního divadla jakoby na jih po nábřeží. Ale vypadalo to tam jinak než ve skutečnosti. Takové úzké uličky. Měl jsem co dělat, abych do někoho nenarazil, kdo šel v protisměru. Ještě s těma Matějovýma klátícíma se rukama.
Ráno
editovatVzbudil jsem se zase ráno před otevíráním kachníku, takže asi někdy kolem 5. hodiny a šel jsem pustit kachny.
Emoce
editovatUž nevím, myslím, že celkem milé.
Vztah k realitě
editovatPodobné sny
editovatInterpretace
editovatAsi nějaký návrat do dětství? Malý Matěj (cca před dvaceti lety), malé kolo, vysvětlovat mámě, kam jsem šel ze školy.