Sny/Databáze/Kychot/2016-07-06

Sny/Databáze/Kychot/2016-07-06 středa

Klíčová slova: údolí, Evženův stůl, auto, vlak, mé věci

Minulé období v reálu

• 2016-07-05 úterý: večer na zahradu; Cyril & Metoděj – umřel w: Zdeněk Neubauer – psal jsem o něm na q: Zdeněk Neubauer a na FB
• 2016-07-06 středa: svátek mistra Jana Husa

Obsahy snů

Údolí

Takové travnaté údolí, protéká jím potůček. U něj je takové ohraničené místo – ne moc velké – má to být něco jako hradiště? Ale ta hranice je spíš jen myšlená.

Evženův stůl

Dávám si nějaké věci (kalkulačku) do šuplíku Evženova stolu. Pak ale zjišťuji, že si mezitím Evžen odstěhoval své věci jinam a mezi nimi asi i ty mé věci. A řákám nějaké kolegyni, aby mi vzala něco do auta – taková nějaká malá elektrická krabička.

Auto

Řeším něco s nějakým autem.

Vlak

Vracíme se zpátky vlakem. Pak máme přestupovat a vidím, že ostatní s sebou táhnou zavazadla a jen já jdu tak nalehko. Je to takový osvobozující pocit, že nemusím tahat žádné věci. Pak hledáme vlak, do kterého máme přestoupit. A teprve tady si uvědomuji, že jsem vlastně nějaké věci s sebou měl – musím se pro ně vrátit! Ale stihnu pak přestoupit na ten vlak? Za jak dlouho odjíždí? Za dvě minuty? Už měl odjet!

Ale kde ty moje věci jsou, kde jsem je nechal? V tom vlaku, ze kterého jsem vystoupil – tam přeci ne. Tak tedy na nádádnéraží? Ale to by muselo být to minulé nádraží. Tak tedy v autě? Ale tak to bych se měl vracet autem a ne vlakem!

Ráno

Probouzím se v maringotce. Celkem dobré.

Emoce

Po probuzení celkem dobré.

Vztah k realitě

Nejsem si jistý. Možná perspektiva stěhování na zahradu?

Jinak na weekend jsme chtěli jet do Železného Brodu na Kalich, Husovská slavnost – já už v sobotu odpoledne, žena pak za mnou v neděli ráno. Hledal jsem vlaková spojení, ale všechno bylo moc komplikované, moc přestupů, výluky a žádný vhodný čas a extrémně drahé a pomalé. Tak nakonec jsme rezignovali na vlak a já jsem počkal až do neděle do rána a jeli jsme spolu autem.

Podobné sny

Právě že v minulosti jsem měl časté sny o tom, že mám nastupovat či přestupovat do nějakého vlaku a mám s sebou hromadu věcí, které nemohu všechny pobrat a tak mi ten vlak nakonec ujíždí. A tentokrát nejdřív zcela opačná situace – všichni mají své věci a jen já si vykračuji na lehko. Jenže pocit volnosti a osvobození je záhy vystřídán zmatkem, kde tedy ty věci mám? Jakoby výpadek paměti – kde jsem je nechal? A tak je ohroženo to, že mi ten vlak přeci jenom neujede. Ale možná jsem ani neměl jezdit vlakem a měl jsem jet autem.