Sny/Databáze/Kychot/2015-06-21

< Sny‎ | Databáze‎ | Kychot

Sny/Databáze/Kychot/2015-06-21 sobota/neděle

Téma: Nenažranost

Klíčová slova: autobus, jídelna, oběd, lístky na oběd, peněženka, vejce, rýže, maso, losos

Minulé období v reálu editovat

  • 2015-06-20 sobota:
    • Tahali jsme těžké klády a sám jsem z toho byl dost utahaný.
    • Nevěděl jsem, co k večeři, ale našel jsem na stole kastról se zbytkem čočky. Tak jsem si řekl, že si k ní udělám dvě vajíčka na tvrdo, měli jsme v ledničce ještě 6 vajec od soukromníka, které jsem kupoval asi před dvěma týdny. Skořápky byly ještě podělané od slepice, tak jsem ty vejce chtěl nejdřív omýt, ale vejce mělo tenkou skořápku a prasklo mi v ruce. Tak jsem změnil plán, dal jsem sádlo na pánev a zbytek vejce vylil na pánev. Vypadalo dobře. Vzal jsem tedy to druhé vejce, sekl do něj nožem, hodil ho na pánev k tomu prvnímu vejci a zařval jsem úlekem, odporem a hnusem: Namísto vejce ležel na pánvi nějaký velký hnědý chuchvalec. Bylo to ještě nevylíhlé kuře, chcíplé embryo v pokročilé fázi vývoje. I když jsem v životě už zažil všelicos, tak kupodivu tohle se mi ještě nepřihodilo. (Pamatuji, že za socáče bývaly v obchodech takové prosvětlovací žárovky, kde si každý zákazník mohl každé vejce prosvítit, jestli je průsvitné a jestli v něm náhodou není kuře.) Běžel jsem s pánví na kompost a celý obsah tam vyklopil, při pohledu na to přiopečené chcíplé embryo na pánvi jsem se stále ještě zachvíval odporem a hnusem. Říkal jsem si, že teď už nějakou dobu asi nebudu jíst vůbec žádná vajíčka.
    • Už se mě nechtělo pracovat, bolela mě hlava i celé tělo.
    • Šel jsem si lehnout, ale jak mě bolela hlava, tak jsem se obával, že ani neusnu, a také ještě bylo celkem brzo na spaní, ještě ani nenastal soumrak.
    • Přečetl jsem si kapitolu, kterou věnoval C.G. Jung epoše svého přátelství se Sigmundem Freudem. Pro oba lékaře byly sny stěžejním východiskem pro jejich analýzu nevědomí. Na začátku svého přátelství spolu pluli lodí do Ameriky a každé ráno si vzájemně analyzovali své sny.
    • Pak mě Jung unavil a četl jsem si kapitolu "Noci, vsi" z knížky "Předběžná ohledání" od Petra Pazdery Payne. Jenže po několika stránkách mě toto čtení unavilo a usnul jsem.
    • V noci (23:14) mě probudil telefon, pak jsem nemohl usnout a nakonec jsem si přečetl první dvě kapitoly z knížky "Chuďásek Boží" od Nikose Kazantzakise, což mě konečně uklidnilo a znovu jsem usnul.

Obsahy snů editovat

Cestování editovat

Někam jsem cestoval, myslím nějakým autobusem, něco jako služební cesta na konferenci? Mám dojem, že to ubytování bylo na stejném místě, jako jsem byl v tomto snu už předtím, jenomže zatímco předtím tam bylo prázdno, teď se tam valila spousta lidí ven a dovnitř. Ale já jsem tam v tu dobu asi už neměl co dělat. Ale vpomínky na sen jsou už hodně útržkovité, ty obrazy ze snu nedokážu dost dobře popsat.

Oběd v jídelně editovat

Poprvé jsme se měli stravovat v nějaké jídelně (tahle část snu ale asi nesouvisela s tou předchozí). Dostali (nebo koupili) jsme si arch s lístky na jídlo, byly takové malé podlouhlé, asi na jeden nebo dva měsíce dopředu. Tak tohle měl být první oběd v té jídelně, nikdo moc nevěděl, jak to tam chodí. Byla to obrovská hala a hodně lidí, ale obědy se ještě nevydávaly, tak jsme tam tak různě posedávali připraveni k útoku na výdejnu. Podle lístků měly být dva druhy jídel, snažil jsem se zjistit, jestli se na to které jídlo má utrhnout ten správný lístek.

Pak se začalo vydávat, ale já ještě nebyl připraven, držel jsem v ruce nějakou papírovou nákupní tašku, pak ještě peněženku a pak ještě ten arch s lístky a možná, že ještě něco, zkrátka plné ruce něčeho a ted jsem nevěděl, co s tím, když si mám vzít ještě talíř s jídlem. Peněženku jsem si strčil do podpaždí a pořád jsem měl strach, že ji někde ztratím nebo mi ji někdo ukradne, kolem děsný frmol, spousta lidí se tlačila pro jídlo.

Snažil jsem se zjistit, co je vlastně k obědu, a pořád jsem to nemohl zjistit, připadalo mi, že jsou to nějaké dva anebo tři druhy obědů, ale ty talíře tam byly tak různě rozestrkány, kažý vypadal trochu jinak a na první pohled se dalo těžko určit, co na nich je. Na některých bylo nějaké maso s omáčkou a rýží a někde tam měl být také nějaký losos a pak někde ještě něco zabalené v něčem, možná. Lososa jsem nechtěl ale rýži také ne, tak jsem se pořád nemohl rozhodnout, co si vezmu, a také mi připadalo, že na nějakých talířích toho je nějak málo, že ty porce jsou ošizené. Mezitím pořád ten zmatek, kterého někteří využívali, že kradli jídlo, když třeba neměli lístek anebo si chtěli přidat.

Nakonec jsem si vzal nějaký talíř s masem a rýží a šel jsem s ním po takové cestičce do kopce směrem k silnici, že si ho tam sním, ale připadalo mi, že jsem dostal nějak málo masa. I když, když jsem zalovil v omáčce, tak na dně ležel schovaný ještě jeden plátek masa, ale pořád se mi to zdálo málo a říkal jsem si, že bych mohl mít víc. Těch nespokojených asi bylo více. Domluvili jsme se se spolužákem Zbyňkem, že se vrátíme a půjdeme si také ještě nějaké jídlo ukrást. Nechal jsem tam tedy ten svůj talíř z jídlem ležet vedle té cesty a vraceli jsme se zpátky dolů. Přitom proti nám šli zase nějací lidé a nesli ukradený lavor plný vajec uvařených na tvrdo a ještě s něčím. Šáhnul jsem si také do toho lavoru a vylovil jsem si jedno vejce.

A pak jsme šli zase nahoru po té cestičce, kde jsem nechal ten svůj talíř s jídlem. Jenže jak jsem se vrátil, ten oběd mi mezitím už někdo snědl. Zbyl tam už jen malá zbyteček rýže, trošiška omáčky a maso už žádné. A tak jsem splakal nad "výdělkem"; dojedl jsem ten zbytek, ale moc jsem se nenajedl.

Ráno editovat

Probudil jsem se kolem sedmé hodiny, celkem vyspalý a v pohodě, ani mě nic moc nebolelo, což jsem se skoro divil.

Emoce editovat

Cítil jsem se po noci celkem odpočatě a vyrovnaně, s chutí do života.

Vztah k realitě editovat

  • Přijde mi, že v tom snu jsem se choval podobně, jako se chovám v reálu, jen to bylo jakoby satiricky vyhrocené. Mám rád dobré jídlo a žena mě občas obviňuje z obžerství a že moc tloustnu a já jí alespoň částečně dávám za pravdu. Někdy mám asi takovou chuť k jídlu, že toho sním více, než bych musel.
  • To vejce, to bych v tom snu nečekal: V reálu jsem "vyměnil" vejce za maso - "chcíplé embryo" a tady ten sen to zase vrátil zpátky: Přišel jsem o maso, které mi někdo snědl poté, co jsem si pro sebe ukradl jedno vejce.

Podobné sny editovat

Nevzpomínám.

Interpretace editovat

Interpretuji to celkem realisticky, bez nějaké hlubší snové symboliky. Sen mi nastavuje groteskní zrcadlo mé trochu nenažrané povahy ve smyslu přísloví Kdo chce víc, nemá nic. Měl bych se spokojit s málem, s tím, co mám, nebýt pořád tak mlsný a vybíravý. Omezit maso.

Jung ve své knížce, kterou jsem před spaní četl, popisuje jeden sen, který ho přivedl k jeho vícepatrové teorii nevědomí: Ocitl se v prvním patře, v krásně starobyle (rokokově) zařízeném obýváku, kde by se mu líbilo žít - to interpretuje jako vědomí. Pak sestoupil do přízemí (středověk), což byl první stupeň podvědomí. Pak ale objevil jseště další dveře do sklepa. A ve sklepě ještě v podlaze kamenný příklop, kterým sestupoval ještě hlouběji do podzemní jeskyně, kterou člověk sdílel se zvířaty - nejnižší stupeň animálního podvědomí, které máme společné se zvířaty.

Tak s tímhletím přístupem odhaduji, že jsem ve svém snu sestoupil pouze do přízemí, do toho středověku, které se nám jeví trochu bipolárně, na jedné straně snaha o duchovno a hledání Boha a na druhé straně to tělesno, víno, ženy, žranice, a někdy zase hlad a prázdný talíř (podobně jako to Kazantzakis popisuje u svého Františka z Asissi.)

Hypotézy editovat

  • Sen může celkem bezprostředně reagovat na události minulého dne.
  • Sen může parodovat.

Pokračování editovat

Po bohoslužbách před kostelem při kávě jsme s Pavlem S. probírali Heslo v hebrejštině – v českém překladu "Nedávej mi chudobu ani bohatství, opatřuj mě chlebem podle mé potřeby. Přísloví 30,8". Takže cosi o střídmosti v životě, umírněnosti, včetně jídla. Chápal jsem to tak, jako by toto heslo ještě nějak potvrzovalo tento sen, bylo napomenutím. Pavel upozornil, že ten chléb může být chápán i jako pokrm duchovní (tuto neděli byla také Večeře Páně). Nicméně i když jsem to vzal na vědomí, u kávy jsem se nijak moc v jídle neomezoval, pucoval jsem do sebe nějaký závin. Doma před polednem jsem pak pocítil hroznou slabost, jakoby hypoglykémii, klepal jsem se, potil jsem se, musel jsem si lehnout, udělalo se mi lépe až při obědě. Nevím, jestli to nějak souviselo s tou nenažraností.

Reference editovat