Sny/Databáze/Kychot/2009-05-06

Sny/Databáze/Kychot/2009-05-06 úterý/středa

Klíčová slova:

Minulé období v reálu

předevčírem: 2009-05-04 pondělí

Byl jsem doma, cítil jsem se dost tělesně utahaný a přitom pohl. nadržený a tím pádem to bylo takové ambivalentní rozpoložení, které mě dost blokovalo v pracovní produktivitě. V 15 hod. jsem konečně vyrazil na fakultu alespoň podepsta novou pracovní smlouvu, dělal jse něco na počítači a večer na Klikovku, opakovali jsme s M. spagnolettu a pak domů.

včera: 2009-05-05 úterý

Ráno jse chtěl zapsat sen, ale v tu chvíli jse si nemohl vzpomenout, o če to bylo. Dělal jsem na počítači a před 10 hod.vyrazil do Motola na reflexní masáž a na vířivku, bylo to poprvé. Vypadal jse asi zmateně, několikrát jsem si posouval termín další návštěvy, protože ve čtvrtek toho mám víc a nevím, jak to všechno stihnu. Při masáži jsem na sebe koukal do zdrcadla a poprvé si uvědomil, že nějak tloustnu, že má asi Alena pravdu. Masérka měla fakt hodně teplé dlaně.

Pak jsem šel po dlouhé době v Motole do závodky na oběd, protože už jse měl zase kartu. Bylo to hodně neobvyklé jídlo, nějaká rýže se zelím a kousky vepř. masa, ale už jsem fakt zaponěl, jak se to jmenovalo. Pak jsem měl stáž se ZLAM na KZM a pak s nimi na TPÚ na teorii a ukázat jim praktika, takže jsem to všechno skoro nestíhal. A pak zase hned na Albertov na poslední přípravku v tomto školním roce, po cestě jsem se stavil na Bernarda a mezitím mi ujela 7. Byl jsem doluvený s jednou studentkou, že tam budu o půl hodiny dříve, abych jí vysvětlil nějaké příklady. Už tam čekala, jenže se to stejně nedalo stihnout, ta hromada, tak pak až po hodině ještě na Albertovských schodech, přidala se i její kamarádka, až jsem tam za hodinu promrznul, za krk mi foukal mrazivý vítr.

večer

Doma na počítači, řešil jsem nějaký inteligentní listing programů. Spát ve 23 hod.

Obsahy snů

van a Minor

Bydleli jsme v nějakém vanu, měli jsme ho zaparkovaný u nějakého domu na takovém dvoře u stromu. A pak jsem ho přeparkoval kus vedle do rohu až k plotu vedle domovní zdi a Alena říkala, tam je to blbý, dej ho zase zpátky. A pak se to nějak proměnilo nebo co a byl to Minor. Nejdříve jsem s ním objel takovou loučku, částečně zoranou, tak jse dával pozor, abych nezajel do oraniště. A pak jsem tam jel zase a koukám, že už je zorané všechno, takže jedu v tom oraništi, no naštěstí už bylo uvláčeno a tak to bylo celkem rovné, ale musel jsem jet pořád a na plný plyn a nezastavovat se, abych tam nezůstal viset, objel jse to dokola a zase vyjel.

Hurvínek

A jse v nějakém městě, asi někde v Praze, jsem na chodníku a najednou vidím po ulici jet Hurvínka, úplně hezky nalakovaného, zeleného s černými blatníky, krásně se mu třpytily. A tak strkám do Aleny a volám na ní, hele, hele, Hurvínek, a ona kouká a říá, kde? a chvíli jí trvá, než ho uvidí taky. A koukám, vždyť on jede sám, nikdo ho neřídí. A jede podél nástupního ostrůvku za nějakým osobním autem, a všechna ta auta jedou v protisměru a on jede tak rychle, že do toho auta musí narazit. Tak se rozhoduji, že tam doběhnu a naskočím do něj a ujmu se řízení, abych ho zachránil. Ale yuž do toho auta narazil, ale jen taková malá pouračka a nic moc se nestalo a on zase uhání dál. A koukám, on není prázdný, jak jsem si nejdřív myslel, sedí tam nějaká bláznivá ženská s dlouhými černými vlasy do širokého trojúhelníku, ale sedí na místě vedle volantu. Tak si říkám, co blbne, proč nejde za volant. A pak si všimnu, že má také volant, že ten Hurvínek má dva volanty, jako dříve bývalo v autoškole, anebo jako to mají autíčka na kolotoči, aby se dědi nestrkaly, kdo bude u volantu.

Ubytování u sester

Byli jsme s manželkou ubytováni v nějakém zažízení, asi to byly nějaké řádové sestry, byla to nějaká společná akce a po týdnu jsme měli platit. Viděl jsem účet, tak jsem jim dal 100 Eur. Ale ta sestra, že chce ještě, a já se podíval pozorněji a na účtu byly za tou stovkou ještě nějaké drobné, něco jako 102 Euro. Tak jse jí dal ještě 20 Euro a ona mi 18 vrátila.

A pak jsme šli asi na vlak nebo na co, že pojedem pryč, a bylo tam něco jako zamrzlé venkovní koupaliště a Alena tam po něm chodila, kousek od kraje, v rohu. A já jí říkám, ten led už taje, nechoť tam, nebo se propadneš. A ona neposlechla, no ženská paličatá. A párktát se prošla pár metrů tam a zase zpátky a nic, no a najednou žbluňk a byla tam. Hned vylítla ven, a jako že nic a že teda jedeme. A á říkal, co blbneš, vždyť jsi celá okrá tak nemůžeš jet vlakem, ještě se nastydneš a budeš z toho nemocná.

Tak jsme šli zase zpátky, a ještě jse se po cestě bavili s nějakou kamarádkou. A já přemýšlel, jestli ná stačí těch 18 Euro na ubytování ještě na jeden den, když už nám třeba převlíkli ložní prádlo, takže za to bude asi nějaký příplatek, že tam jsme zase, a že to nebude jen trojčlenka. A přišli jse tam a nějaká tlustější sestra nám říkala, co a ja, a já, že nám to nemusí vysvětlovat, že už jse tam byli.

zeď a obrazy

Byli jsem u nějaké zdi, a bavili jsme se s nějakou ženskou o nějaké firmě Patria a ještě o nějaké a já říkal, jo to je tamhle, tak jsem také byl. A asi 10 m pod námi vidím Ivana V, jak močí silným proudem na tu zeď. A najednou dva meetry od nás seshora mocný vodopád. Tak si říkám, to přeci nemůže být ono, aby se to vracelo zase vedle nás zpátky. Nahoře za tou zdí stála vila, tak jsem si řekl, to asi na nás lejou vodu za trest, že jim někdo močí na zeď. A pak najednou žuch z té vily přes zeď a na ulici před námi se rozplácnul pes. Ale nezabil se, ale byla to šlupka. Ale už se nemohl dostat zpátky nahoru.

A byla to nějaká výstava obrazů v nějaké místnosti, ale během té výstavy ty obrazy mizely, někam je odnášeli, asi je chtěli zase zpátky ti, co je zapůjčili, nebo co, tak mi to bylo blbý, že lidi platí pořád stejné vstupné a z těch obrazů tam už půolovina chybí a jsou místo nich prázdná místa na zdi, a ješt k tou taková hnusná místa na zdi, je vidět, že ta ty obrazy visely. a ještě z té zdi čouhají nějaké elektrické dráty. Tak jsme tam dali aspoň nějaké asi dva naše obrazy. Ale stejně za chvíli zase zmizely, myslím.

Ráno

Vstal jsem asi kolem 7 hod, chvíli po manželce.

Emoce

Nejsilnější emoce asi byla, když jsem viděl jet toho Hurvínka, protože jsem už moc moc let po ulici žádného Hurvínka jet neviděl. Bylo to hodně silné vzrušení.

Vztah k realitě

Hurvínka jsem před měsícemm prodal a od té doby jsem se divil, že se mi o něm už žádný sen nezdál. Tak jsem si yslel, že když už jsem ho prodal, že se mi o něm žádné sny zdát nebudou. A tohle byl první Hurvínkový.