Sny/Databáze/Kychot/2009-03-11

Sny/Databáze/Kychot/2009-03-11 úterý/středa

Klíčová slova: jízda autem, lesní cesta, zakloněná sedačka, špatný výhled, běžecký závod, divadelní sály, teambuilding, rudý autobus, Hurvínek

Předchozí den

Přes den jsem řešil prodej Hurvínka a pak připravoval testy na odpolední výuku. Od 17 hod. jsem učil v Purkyňáku, pak jsem šel domů, řešil něco na Inetu.

Večer

A. šla ve 22 hodin spát, tak jsem pak šel také. Na noc jsem se nalil půl litrem lipového čaje, abych se potil, leze na mě nějaká chřipka či co, pobolívá mě hlava.

Obsahy snů

cesta nahoru lesem

Vracel jsem se autem nějakou lesní cestou do hodně prudkého kopce. Setačku v autě jsem měl tak zakloněnou, že jsem vlastně ležel na zádech a skoro jsem ani neviděl na cestu. Dost blbě se řídilo.

Chvíli jsem to tak zkoušel, moc to nešlo, až jsem se začal divit, proč jedu tak blbě. Asi, že se mi chtělo spát, nebo co. Pak jsem si řek. že to nemá cenu, takhle pokračovat v jízdě, že ještě někoho zajedu, tak jsem si to opěradlo zvednul. Sice se to nezlepšilo o mnoho, ten výhled, ale bylo to přeci jenom o něco lepší.

Jel jsem pořád na jedničku, ta tak pomalu, že najednou vidím, že mě do toho kopce předeběhnul nějaký sportovec. To stoupání už mezitím nebylo tak prudké, tak jsem si řekl, že tam zkusím dát dvojku. Sice trochu s problémy, ale nakonec jsem se na tu dvojku chytnul.

Stoupání už bylo celkem mírné, výhled z cesty se vlevo rozšířil na nějakou louku a na ní stojí jakási budova. V tu chvíli mě napadlo, že bych tu vlastně mohl zastavit a nabrat nějaké lidi. Proč mám jet dál a pak tam na ně asi hodinu čekat, když je můžu vzít už teď s sebou?

A také vidím, že jsem dojel k nějakému startu toho běžeckého závodu, který se právě připravoval. Tak jsem strhnul volant doprava a rovnou tam zaparkoval hned vedle té cesty. Vystoupil jsem z auta a koukám, jestli jsem zaparkoval dobře a nikomu nepřekážím a jestli mi to někam neujede, a myslím, že se mi podařilo zastavit perfektně, lépe už to na daném místě nešlo. A teprve teď jsem si všimnul, že jsem přijel svým vlastním autem, tím obouchaným rudým Formanem.

Tak jdu k těm lidem, co jdou z toho domu, jsou to nějací známí a nějak se dohadujeme, asi že je vezmu (ale tu jízdu dál do města si už nepamatuju).

divadelní sály

A už jsme ve městě a jsme ve velké budově, jakoby v nějakém divadle, ale skoro nikdo tam není, a procházíme nějakým foyer, a mě tam zajímá nějakávěc, taková krychlovitá krabička asi 10 cm s nějakým tlačítkem či co, tak si ji prohlížím a najednou vidím, že z dálky přichází nějaký uvaděč či co to je za chlápka, tak tu věcičku položím zase do nějakého výkledku a jdu dál. A kus dál vidím, že tam takové věci leží asi tři. Nedá mi to, co to může být za divné zažízení a k čemu to slouží, tak si zase jednu vezmu na prozkoumání, ale ohlédnu se, a z dálky zase přicházejí nějací chlápci. Tak tu věc zase položím na nějakou římsičku a jdu dál, jakoby nic.

Vypadá to, že hledáme ten sál, do kterého jsmě měli jít, ale asi to bude jinde. Tak vycházíme z té budovy na ulici jdeme doprava za roh a hned dalším vchodem zase dovnitř. Tak tady to je, poznávám ten půdorys toho sálu, někde předtím jsem ho viděl na nějakém plánku. Je jakoby ve tvaru takového širokého hranatého U nebo V.

Jdu až na konec řady a usadím se až zcela vpravo, je dolela plno, ale ještě nějaká místa jsou volná. Chvíle se nic neděje a pak někdo říká, že tady nebudeme, že to bude nějaká akce, na kterou někam pojedeme.

rudý autobus

Tak jdeme zase ven a teď se mi nějak vysvětluje, že jedeme na nějakou team-buildingovou akci, kterou pořádá nějaká firma, a já to najednou vidím na nějaké internetové stránce, rudý autobus se to jmenuje. A koukám se na ten autobus a říkám, hele, vždyť je to Hurvínek! Ono to má ten čumák přesně takový, jaký má Hurvínek. Je to natřené celé na červeno, ale není to tak docela rudá, spíš hodně sytě červená, asi tak, jako jsou hasičárny.

A pak to vidím zvenku v reálu, jak to jede po takové lesní louce, vidím to z pohedu jekoby šikmo zeshora. Ale myslím, že teď už to není rudé, ale má to takovou světle krémovou střechu, jako míval kdysi můj Hurvínek. Ale koukám, ono to má celý takový nějaký divný tvar. Je to nižší a takové hranaté a s hodně skosenými horními hranami a je to celé nějaké prosklené. Skoro jakoby nějaký pojízdný sklleník. Vypadá to zajímavě, ale moc se mi to nelíbí. Tan řidič vstává od volantu a jde do toho skleníku doprostřed a něco vykládá těm lidem. Stojí u toho a rozkládá rukama. Má delší tmavé vlasy a vousy.

A také si říkám, jestli mě ten majitel té firmy nechá toho Hurvínka také řídit. Ale pak si uvědomím, že když v tom vozí lidí, že to musí mít otypované jako autobus, a já řidičák D nemám. Mohl by mě nechat řídit alespoň tady na té louce, ale nedělám si raději naději.

Pak to vidím víc zblízka a jakoby zleva zepředu a už z pozemní úrovně. A tak tak pozruji ty proporce a říkám si, ten chlap tam asi nechal jen ten čumák z toho RND a zbytek kastle udělal celý nový. Ale ty rozměry chassis odpovídají, chassis a čumák a asi i motor je z RND a zbytek je nějaký skleník z nějakých svařovaných profilů. A střecha je placatá.

Ráno

Nejdřív jsem se probudil ještě v noci a šel jsem na WC. To jsem si uvědomil, že se mi ještě nic nezdálo, a šel jsem spát dál. Tak pak jsem se probudil někdy po šesté hodině a vstával jsem někdy před sedmou, najedl se, ohřál si čaj a zalezl zase do postle (malinko na mě leze nějaká chřipka či co) a zapsal to.

Emoce

Myslím, že celek positivní. Akorát mě malinko naštval ten přestavěný Hurvínek na tu rakev.

Vztah k realitě

Koukal jsem nedávno Granty Wikimedia Foundation 2009-10/Teambuilding pro přispěvatele. A dnes zase máme mít schůzku ústavu. Nevím, jestli by nám pomohl nějaký teambuilding.

Podobné sny

O řízení auta celkem časté, o lesních cestách také, o domech u lesa také, o Hurvínkovi také. Na divadlo si moc nepamatuji.