Sny/Databáze/Kychot/2009-01-04

Sny: Databáze/Kychot/2009-01-04 sobota/neděle

Klíčová slova: konference, Horka, točité schody, přístroj, wiki, jídlo, hudební nástroj, jezero, voda, polopotopený člun

Předchozí den

Dělal jsem podlahu do nevidim, pak jsem jel na kole ke známým do Ždírnice, A. už tam byla. Zpátky jsme se vraceli na kole kolem 23 hod, A. v půce cesti zjistila, že má prázdnou duši, tak jsme šli pěšky. Kalenský kostelíček právě odbíjel půlnoc, když jsme šli kolem.

Večer

Když jsme se vrátili, bylo vytopeno na 20 °C, šli jsme proto hned spát, bylo něco kolem jedné hodiny. Poprvé jsme spali na nové odlaze v podkroví.

Obsahy snů

konference

Ta konference měla trvat asi týden, ale něajk brzo končí. Koná se někde na Horkách, vedou tam nějaké staré zděné točité schody, sedím pod nimi a najednou z nich začnou padat cihly, já si říkám, už se to hroutí, ale jsou to zedníci, kteří tam naopak něco opravují. Já ještě běhám v pyžamu.

Nějaký kluk tam něco vysvětluje na nějakém přístroji, nejdřív to vypadá jako nějaký switch nebo něco takového, ale vedou z toho nějaké trubičky. A je tam málo místa, tak mám nohu přes ten přístroj a on to vysvětluje pod tou nohou a nějak to souvisí s wiki.

Nakonec z celé té konference tam zůstáváme už jenom dva lidi, tak jdeme na oběd. Pak tam nacházím tam nějaké věci, které jsme si jakoby na Horkách zapomněli, když jsme se kdysi otamtuď stěhovali. Byl to nějaký divný hudební nástroj, ve tvaru takového dřevěného rámu ve tvaru komolého jehlanu a po třech jeho stranách byly napnuté struny a nahoře to mělo ladící kolíčky. Tak jsem si říkal, to by bylo škoda tady nechávat, když jsem to tu tenkrát zapomněl. Ale pak jsem si najednou nebyl jistý tím, jestli je to moje, tak jsem měl strach, abych to někomu nesebral.

jezero

Pak jsem vyšel z toho domu a bylo tam nějaké velké jezero a u břehu byl takový polopotopený železný člun, já jsem do něj vlezl a nějak mi ani nevadilo, že je plný vody, a najednou se mnou ten člun začal odplouvat od břehu na to jezero. Tak jsem se lekl a začal jsem dlaněmi pádlovat zpět ke břehu, což se mi povedlo a já zase vystoupil na břeh.

Ráno

Bylo tam skoro 5 °C, což byla relativní pohoda, vzhledem k tomu, že venku bylo nevím kolik, asi něco kolem -10 °C. A snažili jsme se rychle sbalit, abychom pak ještě mohli jet na lyže, takže na zapsání snu do notebooku nebyl čas, jen jsem si napsal poznámky na papír a teď 2008-01-06 jsem to po sobě luštil.

Emoce

Možná trochu lítost a podiv na to, že ta konference tak brzo končí, když měla být delší. Pak zase takový pocit, že ten dům už není náš, trochu pocit z reality, a pak takové trochu jakoby zadostiučinění, že aspoň jako nějakou kompenzaci nacházím ten pěkný starý hudební nástroj, trochu údiv nad tím, jak jsme ho tam mohli tenkrát zapomenout, a najednou zase taková nejistota, že možná není můj, a rozpaky, abych ho někomu neukrad, takže jsem ho nakonec nechal tam, kde byl. A na tom jezeře pocit strachu a ohrožení, když najednou ten člun se se mnou vzdaloval od břehu do neznáma.

Vztah k realitě

Ten starý dům na Horkách jsem prodali už asi před osmi lety, ale pořád se mi často vrací ve snech. Ale žádné takové točité schodiště, jako v tom snu, ve skutečnosti neměl. V tom snu se mu vlastně skoro vůbec nepodobal, jen jsem to spíš jakoby tušil, že je to tam.